Zdrvím vás těhulky a maminky, nedá mi spát má situace.. :( Pokusím se to napsat stručně a srozumitelně. Několik let jsem žila s přítelem, dost "italský vztah", ale i tak jsme se dohodli, že vysadím prášky a když to výjde.. tak budemem mít mimi a dáme našemu vztahu jiný rozměr.. Jenomže co čert nechtěl, já potkala někoho, do koho jsem se bláznivě zamilovala a nasadila si růžové brýle.. No a vyplynulo to tak, že teď jsem těhotná a nevím s kým.. Je to jako s hororového filmu.. první měsíce těhotenství jsem probrečela, protože jsem chtěla být s ním (s milencem) a on chtěl abych to dala pryč, když si nejsem jistá tím, že by to dítě mohlo být jeho. Mému příteli jsem všechno řekla, a ten byl rezolutně proti potratu, ať je to dítě čí chce.. On se o nás postará. Brečel, byl naštvaný.. nechtěl o mě přijít.. No překvapila mě jeho reakce.. i přes to, co jsem mu řekla, se mnou chtěl zůstat a zachránit náš vztah. Bylo to velmi těžké rozhodování, ale rozhodla jsem se dítě si nechat.. Do pátého měsíce jsem se stýkala dál s milencem, ten všechno řekl i jeho dlouholeté přítelkyni a prej počkáme až na otcovské testy, pokud to bude jeho, bude s náma, pokud ne, tak nebude. Po vánocích se to ve mě všechno nějak zlomilo.. spadly mi růžové brýle.. Celou dobu mi milenec tloukl do hlavy, že by jsme měli brzdit naši touhu, že to určitě nebude jeho.. že je skoro neplodný (byl s přítelkyní na vyšetření) a že se pak budem jen trápit.. ať otevřu oči atd... já je tedy v Novém roce otevřela a vzdala náš vztah a začala to brát s rozumem, vrátila se k příteli a milenec obrátil. Najednou je přesvědčený, že dítě je jeho! a že vyžádá soudně určení otcovství. Začal urážet a psát hnusné smsky, asi si je zasloužím, ale já neměla moc na výběr.. když ve vás roste tvoreček.. nejde to.. Začali jsme s přítelem nanovo.. stará se o mě (o nás), nakupujeme výbavičku, budujeme si hnízdo.. prostě konečně to začalo být trochu hezké to těhotenství.. Milenec už se dva měsíce neozval..dost jsme se při posledním psaní pohádali. Přítel se absolutně nezmiňuje o tom, že by malinká měla být někoho jiného než jeho.. nevím sice, jak to bude za pár let.. jestli mi to pozděj nebude vyčítat.. Ale teď je to tak.. a jsem za ten klid ráda..
Za měsíc rodím a já stále ještě váhám, zda přítele napsat jako otce malinké do RL, on to nechává čistě na mě. Příjmení bude mít po mě.. i s tím souhlasí. Můžu vůbec napsat jméno otce předem, když nevím, kdo jím je??? Nemyslím tím, že váhám mezi uznámím milence nebo přítele.. ale váhám mezi tím.. uznat přítele.. nebo být matkou samoživitelkou. Slyšela jsem, že sociálka nějaké ty přídavky zrušila, tak nevím, jestli by jsme od sociálky vůbec něco dostali.. Pokud o tom víte víc, budu ráda, když mi nějak poradíte.. Přítel má trvalé bydliště jiné a já vlastním na půl dům s rodiči, ale každý máme svou domácnost.
Prosím poraďte mi, holky... vážně mě to dost tíží.. vím, že si za celou spackanou situaci můžu sama, ale snad mě neukamenujete, ani v nejhorším snu jsem si takhle svůj život a vlastně své těhotenství nepředstavovala. Závidím všem, co si ho mohli a můžou užívat s čistou hlavou.. Pořád brečím jen si vzpomenu na celou situaci :-(
Moc děkuju předem, za jakékoliv řádky od vás.. nezaiteresovaných..