fli

11.07.2013

Holky, poradte, nebo to vazne udelam. Budou ji 4. roky, a ja uz 3 mesice denne povlikam postel, prochcanou... A to ji budim 2x za noc. Chodi spat kolem 9. hodiny, tesne pred ulozenim jde curat. Prectu ji pohadku, znova ji vynezu curat {pri pohadkach zasadne neusina}, tak se vycura. Na vecer piti omezuju, skoro nedavam. Takze dejme tomu v p;l desate se vycura. Pak ji budim v 1 hodinu, tedy po necelych 4 hodinach, nerikejte mi, ze nezvladne udrzet 3,5 hodiny necurat, SAKRA... To uz byva pochcana. A kdyz nahodou ne a ja ji pochvalim, tak ve 4 rano ji opet budim, a to uz pak pochcana je na beton. Ja k ni prece nemuzu vstavat po hodine, uz tak jsem rano KO... :r: :r: :r: S chlapem jsme se tuhle zhadali kvuli plenam, ja rekla, ze koncim, ze nasazuju znova pleny a on na me jecel, ze v zadnym pripade, ze nebude kupovat dvoje pleny, kde na to jako mame brat - cekame druhy - ale ja uz nemuzu. On to nemusi ani prat, ani k ni vstavat, nic. A doktor mi odmita pomoct. Mela ve dvou letech zanet ledvin, volala jsem i na nefrologii, kam s ni jednou za rok jezdime, jestli nemuzeme prijet na nejake vysetreni, a nikde nam nechtej pomoct. Prej je to normalni a konec. Me ale neprijde normalni, abych pak davala plinu miminku a druhou diteti, ktery pujde za dva roky do skoly... Je to ostuda, ja byla od roku a pul v noci bez plen, segra od dvou let, a moje dite to nedokaze??? Jak rikam, bud ji nebo sebe, uz na ni i jsem v noci hnusna, protoze mam takovy vztek, misi se ve me vztek, unava, a litost nad tim, jak vsichni kolem me maj supper sikovne deti, a my jak debilove se pochcavame. Mluvila jsem s maminkama ze skolky, a ONA je JEDINA, mamy se na me divaly jak na mimozemstana, ze se mi pochcava. Ja nevim, co mam delat. Neexistujou nejaky leky, ktery bych si mohla vydupat u doktora? Jinak si po porodu jdu ja pro antidepresiva, nebo s ni jit k psychiatrovi, ja fakt nevim. Jsem zoufala, ale vim, ze dneska peru naposled, i kdyby me mel chlap vyhodit oknem. Bud at si to resi denne sam, nez pujde do prace, tak at zapne pracku, vypere, povesi, povlece, a nebo bude s plenama. Ale je mi hanba, hanba a hanba. Ma doma novou perinu na velkou postel, ale davam ji starou, kterou denne hazim do pracky povlecenou, abych nemusela denne svlikat a navlikat, takhle si to usetruju, ale novou nedostane jeste asi 30 let, jak to tak vypada.
Jo, a nevite, kde by se dala na velkou postel sehnat takova ta prosteradla, co maji v nemocnicich - je to vetsinou v modre barve, omyvatelne? Vsude maj na netu jen ty, co se stejne musi vyprat, a to ja nechci. A z igelitu jsem nikde nic nenasla. Protoze do detsky postele uz ji nedavam, navic tam brzo pribude mimi, a ona ma tu odklapeci valendu, takze ani podlozka tam nejde zastrkat, musi byt natahovaci prosteradlo. A to ty nemocnicni jsou.
Jo, a navic, ty pleny cislo 6 uz ji zacinaj byt male, nemame zrovna drobne dite, takze co jako, zacit pomalu kupovat pleny pro dospele?
Uz jsem zkusila na radu sestrenky i to, ze jsem ji po pochcani nekolikrat strcila zadek pod ledovou vodu, jejimu synovi to pomohlo. A NIC.

Kliknutím vložíte smajlíky:

In reply to by Kytiii

na miminko se tesi. A je to manzelovo dcera, to jo, obe deti jsou jeho. :00: teda doufam, ze jsem se nikde nezridila a nedala nekomu podnet... :s: On malou miluje, rozmazluje ji, a ja jsem ta, co pak musi byt prisna, ptz on na ni ani nezvedne hlas. Takze tatinkem to neni, a prckem taky ne.
Mam jeste podezreni na ten hyperaktivni szndrom, vse, co ona ma v chovani odpovida jeho priznakum. P;jdu k psychologovi, nez se male narodi, mam na to jeste trochu casu.
A dneska jdu pro pleny. Nejhorsi je moje mama, ono je pak stresujici i to, kdyz mi do telefonu zacne vycitat, ze kdybych od roku a pul vysadila pleny, tak jsem mela klid. Ja ale myslim, ze nemela. Pry je to moje vina, moje lenost atd, ona nas mela do dvou let bez plen, a doufa, ze to druhe uz budu od roku vysazovat na noc z plen jako ona me, atd, a pak kdyz se v noci mala pocura, tak si jeste rikam, jak jsem neschopna a tak, a je to daleko horsi.

In reply to by fli

naše zase začala dost pozdě s nočníkem - vyslechla jsem si toho na adresu naší pohodlnosti dost... no a ze dne na den se dcerka rozhodla, že plíny prostě nepotřebuje.
A co se týče těšení na miminko - naše se těšila také. Přesto, i když do té doby jsme s pomočováním problémy neměli, se v období, kdy měla druhá dcerka přijít na svět, zažili. Ono se to v těch dětech mísí, navíc ty jsi podrážděná a unavená díky těhotenství a vyrypováním příbuzných.
Opravdu je neřeš. A v klidu je pošli do háje zeleného - vůbec se o tom s nimi nebav a už vůbec ne před dcerkou.
Až budeš dcerce dávat plíny, tak jí hlavně neříkej, že to je za to, že není schopná se nepočůrávat. Řekni jí, že to se stává. A aby z toho nebyly velké nehody a nemusela se zbytečně budit a trápit, zkusíte na chvilku plínky a uvidíte, jak to půjde dál. Že než půjde do školy, tak to vyřešíte...
Obě se uklidníte a uvidí se... jestli je to zdravotního nebo psychického původu zjistíte tímhle způsobem. V klidu...

ahoj, silná slova, ale asi jsi to psala vytočená, že ;) Nepíšeš, jestli se začala v noci počůrávat nebo se počůrává celou dobu co je na noc bez plen?? Ono se fakt říká, že do pěti let má dítě právo se v noci počůrávat a nikdo to neřeší, být tebou jí tu plenu na noc dávám a s manželem o tom vůbec nediskutuji, takhle se trápíš ty i malá. Ona za to podle mě fakt nemůže, musí k tomu dozrát nebo má psychický problém z toho, že přijde sourozenec. To jestli se ti už v noci nepočůrávala a začala až s tvým břichem. Netrap jí, dej jí plenu, taková položka to zase není, když bude mít jednu plenu na noc ne? a přece by jsi do ní nechtěla cpát nějaké léky, když váš problém opravdu vyřeší jedna plenka denně!

In reply to by ssiissiinnkkaa

vysprchovala vcetne vlasu {vyvali se v tom vzdycky cela}, vyfenovala, prevlikla postel a dala spat. Sedela jsem tu, nebyla schopna ani usnout a misil se ve me vztek, bezmoc, unava a litost nad tim, ze uz nekkolik mesicu se opakuje stejna situace. Ono se pise vsude, ze dite ma byt nekolik dni za sebou bez pocurane pleny. Vzdycky kdyz se tak stane, tak ji je sundavam {od dvou let}, a tu noc se pocura. :( Ted jsme byli na dovolene, tam nebyla pracka nic, tak jsem ji musela dat pleny, a rano celou dovolenou sucho. tak PROC, sakra... Prijeli jsme domu, a kolotoc zacal znova. Sourozencem to nebude, strasne se na to mrne tesi, a urcite ji nerikam, ze ji nebudu mit pak rada, nebo tak. Naopak ji povzbuzuju, ze bude velka segra, a ze bude kocarek vozit, vsechno prcka ucit, nechala jsem ji vybrat prvni hracku a dudlika s retizkem a krabickou, aby se citila dulezita. Porad o mimcu mluvime, dokonce se mnou byla na velkych UZV, aby mimco videla... Proste ji pripravuju na to, ze miminko bude, a ona je ta dulezita, ktera mamince bude pomahat, kdyz jsme bez babicek. Tim to fakt neni. :(
Kdyz jsem v noci hledala na netu cokoliv jako uz milionkrat o nocnim pomocovani, tak jsem zistila, ze by to mohlo byt i tak, ze ma hyperaktivni syndrom. Ona je hlucna, nepozorna, nikdy nespala ve dne, ted to pomocovani... no, pisou tam vsechny tyhle priznaky, a navic to v rodine mame, sestra to mela psychologem potvrzene uz od MS, jen se nepozcuravala, to se ji vyhlo. Jinak uplne stejne chovani. Takze zkusim se doktora zeptat, jestli by mi dal nejake doporuceni k psychologovi.

In reply to by fli

a možná i právě to, že jí pořád říkáte o miminu a jak je velká a jak bude pomáhat, že právě to na ní může být ten tlak, který ona není schopna unést, tak se to projevuje takto. Víš co bych zkusila? Prostě o miminu nemluvila, s ní se domluvila, že jí dáš plíny a až se bude cítit na to spát bez ní, že ti to sama poví a zkusí to. A že když se v noci počůrá, že se nic neděje a že jí plenu zase vrátíš a prostě to necháš na ní. Prostě ať si k tomu holka dojde sama, věk na to má, takže ať si sama určí, kdy to zvládne bez plíny. Prostě po dobrém, žádný stres, žádné tresty... Říct ji, že jednou to dokáže a že na ní budeš moc pyšná, že jí věříš, že to sama zvládne. A více bych to neřešila, jen bych se jí vždy před spaním zeptala, jestli chce nebo nechce plínu. Zkus to, třeba měsíc, možná se změní a překvapí a půjde to samo bez nervů. Netrestej jí za počůrávání, tím to jen zhoršíš. Nesprchuj jí studenou vodou, prostě když se stane nehoda, vyper, převleč, ale bez emocí. Tím křikem a výčitkami se to nenaučí. Vůbec s nikým bych to neprobírala, a co že spí s plenou? Co je komu do toho! Přes den je nemá, tak to nikdo nemusí vědět, že je má na noc. A mamce bych řekla, že se s ní o tom nehodlám bavit a tečka. Jen tě okolí stresuje a ty pak na dceru reaguješ tak, jak určitě nechceš a pak tě to jen mrzí a stresuješ sebe i miminko v bříšku. Na všechny se vykašli a netrapte se, bude to pro všechny lepší, hlavně se vyspíte a to taky dělá hodně, že potom budeš mnohem klidnější. Uvidíš, že to malá časem zvládne, do školy s plenou určitě chodit nebude ;) Jinak mě napadlo ještě zkusit nějaké homeopatika? Někdy jsem něco četla, že jsou i na noční počůrávání, to se mi zdá lepší než hned malou nahánět k psychologovi, prostě bych ještě chvíli vyčkala, do těch pěti, pak to řešte i odborně.

17.10.2012

Ahoj holky, jdu se poptat, jestli by to mohlo být ONO... :cc): . Od konce MS jsme se začli doopravdy denně snažit. Pak jsem začla mít takový ten hlen nejprv bílý, no a ve čtvrtek mi jakoby zřídl, byl tahavý, průhledný, čípek někde v čudu, tak jsme pak až do soboty měli sex - ráno, večer. Pak manža onemocněl a bylo mu zle, takže nebylo nic. No, myslím, že tak v ten čtvrtek ta ovulka být mohla, protože pak se mi ten hlen zas dostal do bílé formy, a byl jakoby takový drolící, nebo jak to popsat. Jenže - v sobotu večer mi začlo pobolívat v podbřišku, ale ne jak při MS, ale spíš takové jakoby píchání, bodání, tahání. Pak v neděli nic, v PO mne to začlo znova - levý podbřišek, ale když jsem na to zmáčkla, nebolelo to nijak víc. Z Po na Út jsem nemohla dlouho usnout, a cítila jsem se "divně". Včera to píchání vyvrcholilo, nebyla to nepříjemná bolest, spíš zas tahání, píchání, a to hlavně když jsem něco dělala, nebo se protahovala, v klidu to ustávalo. Navíc na mne včerakolem 16.hod přišla tak neskutečná únava, úplně z ničeho nic, naštěstí byl manžel doma, tak malou ohlídal, a já na dvě hodiny odpadla. Právěže u malé jsem měla únavu a močení v noci, a to asi tak 10 dní před MS mi to začlo, ale píchání mě nepíchalo, to pak až asi od 4.tt. A co jsem si vybavovala, tak mě to píchalo také v levém podbřišku, a bylo to stejné jako nyní. Jen mne zaráží, jestli by to mohlo být takhle brzy? Jo, a dnes mi nic už zas není. Teda zatím. V pochvě mám vlhký bílý hlen, ale neprůhledný a čípek je zas na svém místě. A ještě dodám - u toho píchání mám lehké bolesti do kříže (mívám je při MS), a na WC v noci nechodím.

Kliknutím vložíte smajlíky:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Test si pujdu udělat až ráno, ale děkuju že máš starost.. já bych opravdu chtěla vidět tebe kdyby jsi se dlouho snažila o díte, řekli by ti že máš malý šance a tebe by nic nezajímalo.. Jak se říká tonoucí se stébla chytá, takže ten kdo se snaží se zajímá i tohle!! Ale já se tady nehodlam rozčilovat s někam jako jsi ty!

In reply to by Andrej91

Spíš si zajdi i s přítelem na stěry, ať máš jistotu, že jsi breberek prostá, když se kvůli nim někomu vysmíváš.

Já chápu tu frustraci s nevydařené snahy o dítě- moje svagrobá se snaží přes sedm let, ale i tak je normální a svoje hleníky neřeší. Dokonce nepoužívá infantilní zdrobněliny, nefotí dušíky...

Všechny "snažilky" ví, že nejvíc zabírá se na snahu nesoustředit, prostě to nechat plynout, žít, pracovat milovat se... Přesto se pro mnohé z nich stane honba za dítětem doslova posedlostí, život se stává jen z cyklů, bazálních teplotek, mršek a poševních hleníků.

01.10.2012

Ahojte holky, tak jsem dost zmatená. Gyn. problém jsem nikdy neměla, MS chodila v pravidelných periodách, jen teda ovulku jsem od porodu nehlídala, pravda. HA jsem brala asi pár měsíců, ale už nějaké dva roky neberu. Měli jsme několikrát pohl. styk nechráněný, jelikož chceme mimčo. No, v pátek 28.9. měla přijít MS, a nic. Příznaky jsem měla, pobolívání v podbřišku. V sobotu jsem na vložce po návratu z lesa našla malinko krve, ale jen malinko, a zas nic. V neděli ještě jsem ráno trošilinku měla na toaleťáku, ale pak zas ticho po pěšině. Od včera mám v pravé straně podbřišku takové jakoby píchání, přesně jak u malé (také pravostranné píchání). A ode dneška takový divný bílý výtok, který jsem nikdy před MS neměla... Tak jsem letěla do lékárny, ale test jsem teď dělala a byl negativní. Myslíte, že ještě může být nevím - za dva tři dny pozitivní, nebo se nejspíš něco děje jiného (myšleno cysta... )???

Kliknutím vložíte smajlíky:
21.09.2012

Ahojte holky, tak jsme ode dneška začli s manžou pracovat na druhém :cc): . :C]]: Tak by mě zajímalo, jak dlouho vám trvalo, než přišlo, jdou druhé děti rychleji, nebo spíš pomaleji? Nám teda malá vyšla na první pokus, a tak se obávám, že druhé tak rychle nebude. Už jsme dneska :*O*: bez prezervativu, včera byla ovulka, a antikoncepci jsem brala asi půl roku v roce 2010, pak jsem vysadila, a už se k ní nevrátila. Tak jsem teda zvědavá, co bude dál. Už se na mimi moc těšíme. :h:

Kliknutím vložíte smajlíky:
03.09.2012

a bylo na ní vidět, že je jí to celkem fuk... Já včera bulela, a ona dneska celá hrrrr za dětma. A bylo jí to úplně fuk, že odcházím. Nevděčnice! :00: Tak uvidíme, jak bude, až pro ni přijdu. Ona a dva kluci nebrečeli, zbytek dětí plakal jako o život. :r:

Kliknutím vložíte smajlíky:
02.09.2012

Ahoj holky, tak malá jde zítra do školky, a já si nějak neumím představit, že ji tam mám nechat mezi cizími lidmi a odejít... :\\: Je tak bezbranná, malá, je na mě vázaná neskutečně, já se nesmím vzdálit ani na metr a už mě hledá... :r: Jak jste se s tím vyrovnávaly vy, když jste děti měly dát do školek? Já doufám, že se manža i moje doktorka nechají ukecat a brzy budu znovu čekat :cc): , už proto, abych berušku mohla vodit jen třeba do oběda a pak si pro ni chodit. Ani si neumím představit jít znova do práce, přijdu si, že jsem všechno zapomněla, že nemůžu zvládnout to, co jsem dělala předtím, já nevím, vždyť já bezvadně umím utírat zadek, přebalovat, krmit, číst pohádky, ale zbytek jsem asi zapomněla, nebo co... Bulím kdykoli si na to vzpomenu, nejraději bych zůstala doma a byla malé nablízku, mám pocit, jako by se mi měla vzdálit, jako bych ji ztrácela. Je to normální, nebo na psychiatra? Já se zítra asi složím... :r: A jestli bude plakat, tak to bude konec. Ach jo, proč nemůže navždycky zůstat malinká, v peřince...

Kliknutím vložíte smajlíky:
23.08.2012

Holky, myslíte, že mi doktor předepíše Norethisteron, jen proto, že odjíždíme v SO na dovču, a já mám tu potvoru někdy v půlce týdne dostat, a nechci??? Mívám to silné, protékám, křeče a tak, a fakt se mi nechce to dostat na dovolené, rovnalo by se to zkažení dovči. A pak se chci ještě zeptat, pokud by mi předepsal ten Norethisteron, nebude to pak mít vliv na otěhotnění? Chtěli bychom se začít cca od listopadu snažit o druhé, tak aby mi to pak nešlo třeba jen kvůli těm práškům... :?

Kliknutím vložíte smajlíky:
21.08.2012

Ahoj holky, chci se zeptat, zda nemáte některá doma pračku od této značky? Budeme pomalu kupovat novou, naše stará nám odchází, a tahle se mi moc líbí. Ale nikdo v mém okolí ji nemá, a potřebuju vědět, jestli jsou dobré a tak.

Kliknutím vložíte smajlíky:
08.06.2012

:\\: Prosím, poraďte, už jsem zralá na psychiatra. Malá - v září jí budou tři roky - kdykoliv přijde mezi děti, strká do nich, bije je, a to si klidně troufne i na děti o hlavu větší, pokud vycítí, že je dítě slabší. V září má jít do školky, jestli mi ji s ostudou vyhoděj, já se půjdu oběsit. Nepomáhá vynadání, nepomáhá nářez, nic. Ona jde a za chvíli řve další dítě. Sem tam se najde dítě, které si to líbit nenechá, a pak jsou s tou mojí největší kamarádi, a ona už si pak nedovolí, ale je to fakt pomálu, choděj žalovat i děti téměř školního věku, že jim ta holčička vzala hračku, že je strčila... Včera jsem si vyposlechla jednu supper babičku, která mi oznámila, že s takovým dítětem nemám lézt na písek - její vnučce bylo 5, a přišla s pláčem, že do ní ta naše strčila. Ujely mi nervy a té paní jsem řekla, že má rozmazlenou vnučku, malou pak za rohem seřezala, ale to nikam nevede. Jestli to tak půjde dál, fakt na tý větvi skončím, já už nemůžu. Přitom u naší to neznám, do ní když nějaké psychicky silnější dítě strčí, nebo jí jednu natáhne, tak ona si to s ním sama vyřídí, byť je dítě i o hlavu větší, mě žalovat nechodí. :n:
Co s ní mám dělat, zabít, zmlátit do krve, dotáhnout k psychologovi, ... nebo sama brát prášky na nervy a dělat, že nic nevidím? Já prořvala kvůli tomu včerejšku celou noc, protože už prostě nevím kudy kam. A ta školka do toho mě děsí i ve snech, furt se mi zdá, jak s ostudou odcházím z práce, protože mi malou vyhodili ze školky kvůli mlácení dětí.
Máte to některá taky, nebo jen já mám exota? :\\: :\\:

Kliknutím vložíte smajlíky:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka