Ne, to je v pohodě, je dobře, že to ze sebe dostáváš ven... Já si myslím, že kámen úrazu není v tom, že Tobě je 18,ale že jemu je 19...ne nadarmo se říká, že chlapi jsou v tomhle trochu pozadu.. :/ Bohužel, je to tak a dle toho, co píšeš je to dost znát... On se sice na malého těší, ale bohužel ještě nevyspěl natolik, aby si spoustu věcí uvědomoval.. Do vztahu prostě důvěra patří, jinak to jednu či druhou stranu vždycky bolí..A nemyslím si, že bys, alespoň dle toho, co píšeš, dělala nějaké chyby... Co je na tom, psát si s kamarádem po ICQ, proboha? Je sice hezké, že žárlí,ale odsud posud...! Nemůže Ti nadávat a jen tak Tě podezírat, navíc v tomhle stavu! Je pěkný, že si to pak uvědomí a omluví se,ale měl by se víc snažit... Ať si uvědomí, proboha, že Ty jsi teď citlivá jako nikdy jindy, že Tvé tělo má za 9 měsíců vyrobit z jedné jediné mikroskopické buňky celého zdarvého človíčka!!! To je příšernej záhul jak pro tělo, tak pro psychiku a jestli to nechápe, tak ať jde znovu do školy na hodiny biologie a přestane remcat! Nechci být nějak zlá zase já ,ale celkem mě rozčílilo, jak na Tebe reaguje a co dělá! Takhle by se rozhodně chovat neměl, ať maturuje či nikoliv! Má toho sice hodně a určitě si na mnoho věcí, včetně nové role táty musí zvyknout,ale to neznamená, že se bude chovat jako vůl... Je dobře, že si rozumíš s jeho maminkou! Hledej v ní oporu. ;) Je mi jasný, že říkat jí, jak její syn dělá to a to, je blbý.. Ale když bys to opatrně a velmi dobře navlíkla... ;) Jako, že bys byla ráda, aby už ta maturita a tenhle shon byl za Vámi, abys mohla být v klidu...a uklidnil se i on...že jsi z toho všeho teď ve stresu a přítel asi taky, protože se najednou chová takhle a takhle a jestli se jí můžeš zeptat, jestli je to normální? Jestli se tak choval i její manžel, když byla těhulka? S utrápeným,ale milým výrazem---je to dopělá zkušená a dle toho, jak jsi o ní psala, fajn ženská a myslím, že to pochopí... že si nechceš na jejího kluka stěžovat,ale taky byla těhotná a jistě víc přecitlivělá, ví co chlapi dokážou...a jistě Ti k tomu něco řekne a třeba i mile překvapí! ;) A může se i stát, že před synáčkem ledabyle nadhodí (ví jistě jak, když je to její syn) jak je teď důležité,abys byla v psychické pohodě a on Ti byl oporou.. Za zkoušku nic nedáš.. Každopádně je z toho dost znát, že Ty jsi vyzrálejší víc, než přítel. Kdyby na mne vyrukoval s podezíráním z nevěry a kdesi cosi, tak bych se asi ohradila, dle čeho tak soudí...? Jestli mi nevěří, tak je to dost smutný, vzhledem k tomu, že spolu čekáme syna a že si to měl rozmyslet dřív a hlavně!!: podle sebe soudím tebe a jestli jeho nedůvěra ve mně pramení z toho, že sám blbne a pak si není jistej, zda to nedělá i ten druhej - čili já, tak že je to ještě smutnější a ať si dá majzla, protože když to zjistíš, tak si dost rozmyslíš, jestli chceš chlapa kterej se takhle chová... ;) (je jedno, zda to budeš myslet takhle vážně,ale rozhodně si uvědomí, že on s Tebou nebude vorat, jakmile si usmyslí!!! a zraňovat Tě!) Zkus to! ;) A hlavně, drž se a opatruj se! Hýčkej se a dělej si dobře! Žádnej zbytečnej stres kvůli chlapovi, co si myslí, že je stvořitelem světa! Ne, není! Je to táta Tvýho prcka,ale to neznamená, že mlže cokoli a kdykoli! ;) VY JSTE TEĎ S MIMÍSKEM TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ NA SVĚTĚ A JESTLI SE MU TO NELÍBÍ, AŤ SI KOUKÁ RYCHLE ZVYKAT!!!! ;) Držím palečky, ať Ti je co nejdřív líp! :)

no ja¨sem se mu snazila kolikrat vysvetlit jak to ted funguje kdys su tehotna co se deje v brisku a tak ptze o tom absolutne nic nevi a ja sem v enciklopediich lezela od mala...rekne ze me chape ale za pár udela zase nejakej kopanec tak uz potom fakt nevim co delam spatne snazim se jak blba poklizet aby sme v pokoji nemeli nejakej neporadek ale jemu to je jedno reknu mu dej si veci na sluhu a nevalej to po gauci ...no a pak kdys je na gaucu hromada obleceni tak me rekne ze si akorat valim sumky ze neni poklizeny...ja bych ho nejradeji nekdy chytla a zliskala...jednou je uplne hodnej ze kdys me chytne blba a poklizim celej den tak dojde a rekne at si du odpocnout a jindy by me zaprahl jak kona...jeho mamince sem rikala v patek ze sme se ve ctvrtek pohadali a ta jen koukala co z jejiho syna vypadlo a rekla ze je to vul ze by ho za tohle zliskala a ze chlapy sou vsichni stejni zenska by se mela rozkrajet aby vsecko stihla...a kdys to neni tak remcaji vsecko berou jako samozdrejmost...v jeho mamince mam vetsi oporu nez v nem samotnym...to je smutny ale kdys sem nic neudelala tak nvm proc se duvera vyztratila nechapu asi se stratila jak para nad hrncem...jinak to vysvetlit neumim...rekla sem si ze se rozcilovat nebudu a brecet uz vubec ne ze to nema cenu aji jeho tatinek za mnou vcera prisel a ptal se co su smutna ze celej den chodim jak dusa bez tela sem rekla ze vse ok sem ho nechtela nejak zatezovat a rikat mu ze nam to nejak neklape...vcera dojel muj z fotbalu v 10 tak se snim nebavim sak ono ho to vydusi ja se rozcilovat nebudu...za to me to nestoji povidam si s mimiskej a mam se fajn ted su doma sama az nejak do tri hodin nez dojede pritelova mamka z prace...a co ty jak se mas?

Terezko, určitě souhlasím s andílkem, a to že se na to povzneseš, to je to nejlepší, co můžeš udělat. Můj přítel když příjde naprdlej z práce a chce si povídat s mimoušem, tak jsem ho naučila, že když má vztek, tak to mimoušovi všechno vypráví, jaký jsou v práci zmetkové, ale vypráví mu to jako pohádku, se vždycky musím smát. :-) hele ale funguje to, jemu se uleví, když si zanadává a přitom si klidným hlasem s mimoušem povídá.

To neee, to budou ty hromony, mne ted taky občas připadá, že se chovám divne a že to ani nejsem ta JA pred otehotnením :C]]: :C]]: :C]]:

divný chování? to já jsem si říkala, že až budu těhotná, bude super období, budu mít "dva mozky", vymyslím velký věci. A skutečnost? ke všemu jak jsem doma, tak moje postřehy jsou opravdu odjinud :-) někdy se ze mě stává gumoid :-)