:s: :s: :s: :C]]: :C]]: :C]]: tak teď jsi mě dostala! Nádherně napsané!

:C]]: GUMOID!!!!! :C]]: :C]]: :C]]: :qu: :qu: :qu:

:s: :s: :s: já byla před otěhotněním pohodářka a ztělesňovala jsem své znamení "býk s ascendentem v raku", ale v 1.trimestru se ze mne stala fúrie a děsně ze všeho uplakaná a nešťastná, vše mi vadilo a celý svět mi chtěl ubližovat, v druhém jsem byla najednou jak vyměněná, zase radostná a čilá, pohodička... a teď jsem tak zvláštně vyrovnaná...tak nějak maminkovsky.. :D :s: Hele, to už asi nikdy nebude stejný jako předtím! :s: :s: A pokud, ještě si počkáme! To bude ještě šestinedělí, atd.. :))))))

Je to přesně jak píšeš, jak jsem vstoupila do druheho trimestru, tak jsem štastná, zamilovaná, pozitivní, i když brečím pořád, ale já byla takový "plačko" už i před tím... Jinak jak si výš psala o tom porodu v příbrami - ja taky pochopitelně chci manžu u sebe, teda občas mi to přijde, že on se trochu bojí (oba děláme ve zdravotnictví) ale pochopitelně s tím počítá, jen mně trošku děsí jedna věc - on je kuřák - teda nic extremního tak 8-10/den, ale nevím, jak třeba v 1.dobe vydrží nekolik hodin nekouřit, protože ja ho od sebe nepustím ani na vteřinu!!!!!!!!! :C]]: :C]]:

holky no to já chci taky, aby u mě mohl ten náš taťka být od začátku. On je pro mě opora po všech stránkách, nedokážu si představit, že by ho tam nepustlili. Nehledě na to, že má už nastudovaný mnohem víc literatury než já, tak já ho tam vysloveně potřebuju. Já jsem dřív kouřila, ale přestali jsme oba, ale je fakt, že když má nervy, že si někde za bukem pokouří, tak jsem taky zvědavá jeestli to vydrží :-)