pokud je hodný a umí se zabavit sám, podporuj ho v tom, klidně si uvař a ukliď. Nevnucuj se mu, nebo si zvykne, že tě má pořád za zadkem a nedojdeš si ani na wc. Když tě bude potřebovat, umí se ozvat, neboj, zanedbávat se nenechá ;)

ahoj, buď ráda za takové dítě :-). Markétka byla taky taková. Od miminka si vystačila sama. Nadlábla se a spinkala. Když byla starší, tak jí stačil kolotoč nad postelí a nebo jen tak koukala kolem sebe. Také se jí moc líbilo na hrací dece. Když jsem se kní naklonila a chtěla jsem sní komunikovat, tak mě jakoby odháněla a hrála si sama. Byla a je velice klidná. Když jí bylo kolem roka. Tak si moc ráda prohlížela knížky. Občas chtěla semnou, ale spíš byla takovej samorost. Změna nastala kolem 2 let, kdy začala více vyžadovat pozornost a chtěla abych si sní hrála. No a to jí vydrželo až do teď. Hraje si sama ale dost často vyžaduje i mne.
Takhle malé miminko pokud si vystačí samo, tak nepotřebuje toli pozornosti od maminky. Až bude starší, tak dá najevo až tě bude potřebovat :-).
Ondra byl pravej opak. ten pořád plakal a pokud jsem si dovolila se mu 10minut nevěnovat, tak mi to dal patřičně najevo :-(. Musím říct že to bylo otravné a deprimující. Žehlila jsem za jeho řevu, uklízela za jeho řevu a vařila také. Pokud jsem ho měla na ruce, tak byl spokojenej. Pokud jsem ho odložila řev...Neuměl se sám zabavit ani kdž byl starší. Nejhorší je, že ho nic nebavilo. Chviličku si semnou hrál potom s hračkou hodil nebo do ní kopl a odkráčel pryč a začal kňučet a kňourat. Sám si začal hrát až když mu více jak 3 roky a myslim si že se to naučil díky školce. TO u něj nastala opravdu velká změna-k dobrýmu :-)

no můžu tě uklidnit,že tohle mám dodnes :) A malému je dva a půl :) furt řeším,jestli se mu věnuju dost,jestli ho nezanedbáváme,když jsme třeba 4 hodiny denně venku s kamarádkou (je pravdou,že ta má kluka o půl roku staršího,takže spolu řádí,komunikujou a myslím,že to mu dává víc než sezení doma se mnou),pak uklízím,vařím a cíleně se mu věnuju za ten den třeba hodinu dvě.Je pravdou,že jsem ráda,že si naučil konečně hrát si sám,takže když meju nádobí tak mi nevisí na noze a neřve jako před rokem,ale zase si říkám,jestli má všeho dostatek :) No v něčem je lepší,v něčem horší asi jako všichni vrstevníci jeho,ale říkám si,že je spokojený,tak asi mu to tak vyhovuje :)

Buď ráda,že si pohraje sám,určitě ho nezanedbáváš,některým dětem stačí,že jsme nablízku,některým se musíme věnovat pořád,až bude větší,tak si určitě budete hrát spolu,neřekla bych,že ho zanedbáváš tím,že vaříš apod. ;) Určitě se mu i věnuješ,ne?