tak bude to masakr, ale zvládnout se to musí.... Hele a je fakt tak těžký ke konci jako ještě netlačit? Mně přijde, že to musí být už pak jak reflex...něco jako když ti zubař řekně nepolykat a ty prostě FAKT musíš...

No, asi sis všimla, že jsem se musela rozhodnout sama :///: nikdo žádnou zkušenost nepřihodil :€}€:

Píšeš to blbě...hoď do diskuzních příspěvků a nehlaš se ke květinkám...a určitě ti holky odepíšou :kiss: !!
Já asi nejsem ta pravá na rozebírání porodu :s:. Když na mě přišlo tlačení, tak vůbec nechápu, jak to někdo může jakkoli rozdýchat!! Stála jsem a najednou tlak jak s prominutím prase a kdybych měla plný střeva, tak se na místě poseru. Jen jsem ječela na Zbyňka, že asi tlačím ať letí pro PA...naprosto nekontrolovaně jsem si musela čupnout, musela jsem dát nohy co nejvíc od sebe a jak chodily ty tlaky, vůbec nic jsem nedokázala, jen se prostě dostat do polohy, ve který bych případně mohla rodit. Pak doběhla PA se Zbynděm a odtáhli mě na to křeslo, kde zjistila, že jsem vlastně připravená...a na tom křesle už to nebylo tak hrozný, možná jak jsem ležela, nevím..to už se dalo poslouchat kdy a jak tlačit. Ale v té sprše jsem to ovládnout doopravdy nemohla.
Nejhorší na tom ale bylo, že já tyhle tlaky měla i po porodu...skoro dva dny. V leže to bylo dobrý, ale jak jsem si stoupla, okamžitě mi projížděly tělem tlaky a s prominutím mi prostě povolili všechny svěrače...jsem se asi 2x pochcala...řvala jsem jak hysterka a odmítala jsem vstávat z postele...a pak to odešlo vůbec nevím jak a proč a už se to naštěstí nikdy nevrátilo.

1. Už na to sejřím. Já to tu prostě nechápu, tak to hážu za hlavu

2. To je síla.... Víš, já to prostě asi potřebuju vědět, jak to jako chodí, jako po technické stránce. Dává mi to takový nějaký pocit jistoty.... Takže díky, žes mi to tu vylíčila. Ale řeknu ti, musel to být hnus :€z€: No, jsem na to zvědavá....

Já to chápu, jsem stejná...potřebuju znát do detailu co mě čeká a pak se tolik nebojím...já jen, že tě zbytečně plaším, málokterá holka má porodu takový traumatický zážitek jako já. Vezmi si, Berunka...nádhera! Já jí psala smsku, odepsala, že noc byla sice perná, ale že je hrozně šťastná! Takhle to má vypadat...prostě asi jako když tě chytí já nevím, střevní chřipka...ty celou noc zvracíš, vidíš všechny svatý, "umíráš" a druhej den už je to dobrý...jdeš okamžitě dál...a takový je i porod, pokud se aspoň trošku povede. Akorát ho člověk očekává, tak se ho do předu bojí...o střevní chřipce nevíš, dokud se prvně nebliješ..