To ultimátum je spíš jeho rozmar...Asi to 2. chtěl stihnout do 30-tky, což má přesně za rok. Taky mi bude příští rok 30, v létě. Vůbec tohle téma už před ním nechci zmiňovat, mám z toho úplnou fobii. Já se samozřejmě snažím na to nemyslet, :sex: si užíváme kdykoli, jen když mám(nebo si myslím, že mám) "průběh" ovulace, tak se snažím aspoň 2 dny ne :sex: , ať to má manža "lepší" :s: . Já nevím, asi to jen moc hrotím, to je ta moje povaha, ve všem se strašně vrtám :O
Chci to prostě rozebírat...
Ono to taky asi trochu souvisí s "žabomyší" válkou s mou švagrovou :r: bývaly jsme kamarádky, dokud nezačala lavina :zasnoubení, dítě, svatba, atd. Mě první požádal, teď už manžel o ruku, pak jsem jako první otěhotněla. Švagrová ještě ten rok stihla všechno najednou...A teď je samozřejmě zase těhotná, po půl roce, bez snažení...Jak jinak. Já jí to nezávidím, přeju jí to...Ale prostě tu "válku" vyhrála a je tak povýšená, že se s ní nedá bavit. Ví, že mi to nejde, že se dlouho snažíme a nemá ani špetku soucitu. Z toho jsem fakt rozladěná. Je to moje švagrová, manžel s bráchou mají skvělý vztah, jsme docela často spolu, tak si pak někdy připadám jak looser...
No, už to ze mně leze, co?
A jinak beru Pargavit, to je směs "béček" a nějakých minerálů a meduňku taky piju...Já vlastně dělám všechno "správně" a to bude asi ten problém...Asi se půjdu pořádně vyřádit na Stodolní a třeba na to fakt přestanu myslet...Přitom mám tolik "zábavy", práce, všeho a přesto se mi tam ty blbé myšlenky honí jak na autodromu...
Dává to nějaký smysl???