Komu je co do toho,kolik máš dětí???Tohle nechápu fakt.Mě to příjde hezký :) Čekáme druhý a nikde není psáno že končíme :) Blbí keci budeš poslouchat tak dlouho,dokud jim dáš šanci. Já mam zase problém s tím,že mám to břicho krapet větší než bývá zvykem,a mám ho takový už skoro od začátku.Měsíc do termínu a lidi se divěj cože ještě netlačim kočár.Nikomu nic nevysvětluju,je to zbytečný,většinou jim řeknu že mam termín až po novim roce a to je tak rozhodí,že nevěděj jak reagovat :D nestresuj se,lidi sou různý,přeju vám hodně štěstíčka a zdravíčka a užívej si to :)

ahojky,úplně tě chápu, jsem z malé vesnice, v listopadu čekám své třetí mimi, (když nepočítám, že náš milovaný chlapeček umřel, doma mám dvě cácorky 8,a 4roky).
Nyní to bude chlapeček, a těch keců co už jsem si vyslechla,že v dnešní době, tolik dětí, ale nějak jsem je vyslechla, jedním uchem dovnitř a druhým ven, vím, že prostě jsme s manželem vždy tři děti chtěli tak je mít budeme a ostatní ať si myslí co chtějí. Dokonce má sestra, jsme jen dvě mi celou dobu co to šlo říkala,ať jdu na potrat, a to pracuje jako zdravotní sestra na jip u novorozenců!!!
Ale vše jsme překonali a poslední 3 měsíce nás dělí od toho,aby jsme měli malého kulihráška u sebe! :h:

Já jsem snad právě na začátku třetího těhotenství. Miminko jsme s manželem chtěli, i jsme dopředu už při druhém říkali, že my ještě nekončíme, ale spíš nás nikdo nebral vážně. Teď je vidět, že hlavně manželova rodina si prostě myslí, že jsme skončili. A ono ne :-). Můj táta si všiml, že mi vyskočilo trošku břicho a už řešil, jak bych měla začít cvičit...od mamky se dozvěděl, že to z toho spíš bude miminko a prý vyváděl pořádně. Víš co, neříkám, že mě to nezamrzí, ale být u toho, tak ho vykážu do patřičných mezí. Stejně jako manželova rodina...ta až se to dozví, bude to opravdu hodně ostrý, tyhle zprávy oni prostě přijímat neumějí. Manžel se jim to vlastně až bojí říct. Mně je to jedno, nechávám to na něm, ale pokud u nějaké ošklivé reakce budu, tak si to oni asi vyslechnou za všechny ostatní...je to naše rozhodnutí, my se staráme, my živíme, my je milujeme, my se jim obětujeme a my se těšíme a jsme hrdí, že z nás bude tak veliká rodina!! :dance:

Nedá mi to abych se nepřipojila :s: 12.8. se nám narodila Zuzanka. Doma už jsme měli Karolinku, Sašenku a Maxmiliánka :s: . V porodnici se mě furt někdo ptal, kolik těch dětí ještě chceme, nebo, jestli jsme už skončili. A já s manželem jsme jim odpovídali jednohlasně, že ještě nejsme ani v půlce :s: .
Tím Ti chci říct, že jde hlavně o tvůj postoj...