Profil uživatelky Arnika na webu Mojetehotenstvi

Ahoj mamči a těhulíny, tak se nám to pomalu blíží, za 14 dní máme ofiko termín a rozrosteme se o dalšího člena rodiny. Vím, že tady je spousta diskuzí na tohle téma, ale mě to prostě nedá. U prvního dítka jsem měla naprosto jasno se jmény. Prostě jsem to tak cítila (klučík Kubík a Liduška holčička) ale tentokrát jsem úplně v koncích. Pro kluka máme vybráno Matěj- tam jsem si o něco maličko jistější ale holčičku prostě nevím :( . Původně jsem chtěla Amálku ale od té jsem upustila, teď to vypadá na Magdalénku... ale jak říkám, nějak to tak necítím, alespoň ne tak jako u prvního (máme kluka). Jinak určitě něco spíš českého a hlavně hodícího se k příjmení (což je taky problém) Kocourková...
Asi se ten náš pokládek a snad vymodlená holčička nijak jmenovat nebude :? protože maminka není schopná na něco přijít....

Ahoj maminky,
dnes jsem 35+2, doma mi pobíhá 22m lumpík a na mě to všechno nějak dolehlo... snad hormony.
Kromě těhotenství a mateřství jsem v polovině zkouškového na VŠ. Za sebou mám 4 úspěšné zkoušky, před sebou další 3 a hromadu výčitek o co všechno ty své narozené a nenarozené prcky obírám. A jako perlička na závěr mi dnes tatínek oznámil, že mu v jedné práci (pracuje jako zaměstnanec na směny a zároveň jako OSVČ) navýší příděl klientů o 85% za nemocného kolegu- minimálně na 3 měsíce. Na jednu stranu je to super zprávička a já chápu, jak to vnímá. Jenže já melu z posledního. Nemám hlídání, všechno tak nějak plácám i s tím svým zlobidlem, jsem unavená, utahaná, druhé těhu je pro mě tisíckrát náročnější a vůbec teď před finišem. Cítím, že nejsem psychicky připravená ani na porod, protože prostě není čas. Čekala jsem, že to bude náročné a vše bylo plánované, jenže ne tak, že na vše budu ještě víc sama než teď... a hlavně po porodu...
Studium se mi příliš přerušovat nechce. Měli jsme naplánováno, že až dostuduju, starší bude mít před nástupem do školy a my se přestěhujeme (nechtěla bych ho dávat do školy někde tady a pak z ní brát).
Všechno se to na mě valí, cítím se sama a na pokraji sil. Přitom vím, že tak úplně černá situace to asi zase není a že všechno je rozlícené těma hormonama. A to tu ještě není šestinedělí... jak já moc závidím maminkám, které se mohou věnovat jen těm svým zlatíčkům... a zároveň školy nechat nechci- i hlavně kvůli budoucímu uplatnění.

Carrie

Jejda jaké bolesti? Já jsem zatím v pohodě až na tu únavu a hrozný kašel. Doma máme 29stupňů, rozpálená střecha, no na zdechnutí...už aby ty vedra povolily.

sincerity

mam krizove bolesti a bricho, u Kubika jsem to mela taky, ale az tak ve 12.tt, no bleeee pocit, ale musim to zvladnout, do toho se ted malemu udelal opar a ma prujmy, takze az se vyspi frcime k Dr. My tady ted vedro nemame, mame tady prijemne a je to dobre, Kuba byl vcera strasne podrazdeny z vedra :-(

no nezávidím, chudák malý. Moje mamka zvracela hned od začátku a dlouho se jí to drželo. Tak čekám jestli to přijde taky, ale zatím jsem v pohodě.

:-) presne vim, jak se citis...ale opravdu, nekecam, taky mam ted splin, velkej splin...Kubik byl taky uknourany, ale to je tim vedrem, ja taky nebyla ve sve kuzi, vztekala jsem se, byla protivna, az hruza...

my jsme miminko teda chteli, ale jak jsem zjistila, ze cekam mimco, taky jsem zacala nad vsim premyslet a jak to bude, co bude, co Kubicek? Dam mu dostatek lasky? zvladnu to? no silene otazky, ktere me porad uziraji, ale to me takhle uziraly, i kdyz jsem cekala maleho..asi hormony :-D