Poprvé dudáme !!

Tento příspěvek píši spíše pro sebe, abych si urovnala myšlenky ohledně používání dudlíku, zvažuju pro a proti, jsou to blbosti, tak se mi nesmějte za ty bláboly :)))) :) :)

Nesčetněkrát (hlavně v prvních týdnech) bych byla vděčná za to, kdyby se Péťa dokázal uklidnit dudlíkem a nikdy ho nechtěl, plival ho, vztekal se a dávil se jím. Ze začátku jsme zkoušeli silikonový od NUK, pak klasičkou kytičku a pak nejmenší dudlík na trhu s plochou hubičkou. Ani náhodou, nic. Dnes jsem vytáhla silikonový od NUKa, že to ještě zkusím a nestačila jsem se divit, protože ho hned začal dudat, úplně vehementně a když mu náhodou vypadl, tak začal plakat a po vrácení se zase uklidnil. Před dvěma třemi měsíci bych byla šťastná, ale teď nevím, co s tím, protože takové ty dlouhé plačtivé scény už jsou jen občas a jinak se snažím, aby se zabavil sám hrou nebo si hrajeme spolu?? Zvažuju pro a proti dávání dudlíku.

Pro:
- už jen dudání je "zábava" - proti předchozímu neustálému zabavování, jinak plakal, je to balzám, protože si jen dudá a nepláče a já mohu mnoho práce udělat. Když jsem ho totiž nechala hrát si ho samotného, tak ho to po chvíli přestalo bavit a plakal. S dudlíkem dnes na mě jen tak koukal, dudal si a já mohla danou věc dodělat a pak si s ním jít zase hrát. Pak DUDLÍK ANO
- když spustí někde, kde by bylo vhodnější právě neplakat (instituce, úřady, doprava,...), ráda mu dudlíka dám - DUDLÍK ANO
- pokud hlídá tatínek, který si někdy neví rady co s plačícím miminkem, dudlík by mohl pomoci, pak DUDLÍK ANO

Proti:
- bez dudlíka stále něco pozoroval, hrál si s něčím, něco držel v ruce a cucal, zpíval si, povídal. S dudlíkem mlčí a v rukách ani nic mít nemusí. Tady bych radši volila DUDLÍK NE
- negativní vliv na růst zubů (jsem vyčetla) - DUDLÍK NE
- odnaučení zlozvyku - ale pořád lepší než odnaučovat cucání prstíků
- strach před závislostí i v noci (četla jsem případy, kdy matky vstávali mnohokrát vracet dudlíka a ani jeden se nevyspal) - pak DUDLÍK ROZHODNĚ NE (i když je to individuální,některé děti dudlík vyplivnou a spí celou noc)

Rozpor:
- ruce máme v puse neustále. Zatím se mi zdá, že určité prstíky neupřednostňuje. Prý je to okolo 3. měsíce normální, ale nevím, kde je ta hranice mezi cucáním jako vývojovým prvkem miminka, a cucáním jako zlozvykem. Pokud by šlo o zlozvyk, DUDLÍK ANO, pokud je to vývojový prvek, rozhodně chci nechat BEZ DUDLÍKA, ať zkoumá přirozeně.
- plačtivé stavy - teoreticky s dudlíkem plakat nebudeme (netrápil by se tolik pláčem, pak DUDLÍK ANO), ale obávám se, abych dudlíkem neignorovala důvody, proč pláče. Viděla jsem spousty mamin, co strkají dudlíka jen tak kdykoli dítě zapláče, ač evidentně i já jsem poznala, že mu o něco jde a máma tak vypadala jako že se ho chce jen zbavit a dál si povídat s kamarádkou. DUDLÍK NE

TAK VÁM NEVÍM, KDYŽ POROVNÁM PRO A PROTI, SNAD BYCH I TEN DUDLÍK VYNECHALA. SPÍŠ TO ALE NECHÁM TAK, ŽE HO BUDU DÁVAT ASI JEN V NEJNUTNĚJŠÍCH PŘÍPADECH (INSTITUCE, ÚŘADY APOD.) A PŘES DEN SE BUDU SNAŽIT, ABY SE ZABAVIL SÁM A NEBO SE MNOU. ALE V PŘÍPADĚ, ŽE ZJISTÍM, ŽE SI CUCÁ PRSTÍKY JEN ZE ZLOZVYKU, TAK BYCH DUDLÍKA DÁVALA. JAK TO ALE ZJISTIT, TO NEVÍM, PORADÍTE?

Jaký na to všechno máte názor (opravdu se omlouvám za celkem trapný rozbor, asi to moc řeším, ale přijde mi to jako celkem zásadní rozhodnutí...)