Nový přírustek...

ahoj, gratuluju :-)
my máme prcky od sebe 22m a nějak jsme to přežili všichni ve zdraví a bez úhony (dětem jsou teď skoro 4 a 2r) :s:
chtělo (a stále chce) to trochu organizace, ale na druhou stranu mám pocit, že to šlo tak nějak všechno samo a my se jenom vezli. začátek byl krapet chaotickej (ale to je s jedním dítkem taky), vzpomínám si, že než jsme se někam vypravili na procházku, tak mám celý proces trval dvě hodiny. vzpomínám i na několik zoufalých okamžiků a situací, kdy jsem chtěla děti nechat tam kde jsou a nenápadně od nich utéct hodně daleko
když moje kamarádka čekala druhý dítko, tak jednou řekla, že doufá, že nebude vypadat jako já a zvládne to s větší grácií...no asi za rok z ní vypadlo, že si už jako já připadá a že by s tím měla něco dělat...ale když jsem se na ní podívala, tak vypadala dobře (žádný náznak šílenství, tiky, prázdný pohled atp).
neboj, zvládneš to taky ;) a hlavně (tedy já to tak měla), jsem s druhým dítkem leccos přehodnotila, v něčem ustoupila a sem tam přivřu oko. a okolí říká, že máme fajn děti, takže to asi funguje

neboj da se to zvladnout,staci trocha organizace,my mame 32m a 2,5m
mame dany jen zaklad a zbytek ..nejak bylo nejak bude...
a mame to taky tak jak pise dole,budicek oba v 5-5:30 a spi na stridacku

mam deti 15 mesicu od sebe,ze zacatku chaos,pac manzel pracoval mimo,takze jsem byla uplne sama,ale pak jsme si to zorganizovali a slo to.ted maji 2 a 3 roky a jsem rada,ze si spolu vyhraji i kdyz se teda lati a hadaji,ale maji k sobe blizko.jinak gratuluju :a:

Ahoj, nejprve gratuluju k očekávání :)
My máme děti 19m od sebe a i když jsou náročnější dny, kdy mám chuť utéct do lesa, 100% si to užívám.
Teď jim je 27m a 8m (od 23m a 4m jsem s nima sama doma, muž je mimo ČR), a je to super. Já jsem docela akční, tak stále něco podnikáme, když malýmu byly 2 měsíce a dceři 21 měsíců, byli jsme na takové malé dovolené - tatínek jel autem s veškerou výbavou napřed a já s dětma (mladší v nosítku, straší pěšky) za ním vlakem. Oba to zvládli na jedničku :)
Ale má to i stinné stránky, vstáváme v 5.30 nejpozději, přes den mi spí nastřídačku... Na druhou stranu jsem nikdy nepřemýšlela, co bude a jak bude, protože ono to vždycky nějak dopadne :)
Nic si neplánuj, ničeho se neboj...nakup zásoby kafe a čokolády a těš se! Není nic hezčího než se dívat, jak si spolu hrají, jak starší hladí a pusinkuje mladšího, jak mu říká: "Daníku, neplakej! Teď mám práci, válcuju plastelínu. Přijdu." :///:

Mám 22 měsíčního Danečka a 2 měsíční Laurinku :-) ze začátku žádnej med-malá mě adaptační problémy a bylo kojení pořád dokola a relativně málo na času na druhého..ted je to lepší,dokáže vydržet chvíli sama, já se stíhám věnovat staršímu i tu domácnost docela k tomu..představovala jsem si to mnohem horší...chlap vstáva v 9.30 a 9.45 odjíždí do práce a vrací se v 22.00takže od něj pomoc nečekám..