náš porod | Moje těhotenství.cz

náš porod

Obrázek uživatele Agnesa

    Ahoj holky,
    tak mám zhruba po měsíci chvilku klidu, malá usnula, tak vám popíšu můj porod.
    Termín jsem měla 3.12., nicméně se nic nedělo, nepomáhal ani sex, ani úklid, ani červený vínečko, takže 8.12. v pondělí proběhla poslední poradna s tím, že ve středu 10.12. v 7.30 jsem měla nastoupit na vyvolání. Byla jsem z toho docela nervózní, protože jsem všude četla, že vyvolávané porody jsou bolestivější atd... V úterý jsem si teda připravila všechny věci, ještě jsem vygruntovala celý byt a čekala na středeční ráno.
    Jenže ta malá princeznička v bříšku si asi řekla, že stejně už bude muset na svět, takže se začala ozývat sama. Takže v úterý, asi tak od 7 večer jsem začala mít kontrakce, nejdřív hodně slabý, nepravidelný, zhruba po 20-30 minutách. Kontrakce se u mě projevovali jako bolest při MS, ale samozřejmě o něco silnější. Takže jsem oznámila manželovi, že už se asi něco začíná dít, ale v klidu jsme ještě koukali na telku, nemusela jsem prodýchávat, nic. Pak jsme si šly lehnout, manžílek v klidu oddychoval, a u mě se to začínalo pomalu rozjíždět, bolesti zesilovaly, intervaly se zkracovaly a já si říkala, že je fajn, že mám ráno nástup do nemocnice, protože tam tak jako tak budeme muset. Kolem 4 ráno už to bylo docela maso, musela jsem do sprchy a na balon, v 7 už jsme byli s manželem přippravený a jelo se..
    V nemocnici mi nejdřív natočily monitor, a zajímalý bylo, že se mi tam žádný kontrakce neobjevily, říkala jsem sestře, že stahy cítím dole v břiše a ne nahoře, kam mi připojila monitor, a ona že by se to i tak mělo ukázat, a tudíž že to jsou asi silnější poslíčky. To jsem jí teda nevěřila, protože už jsem se docela svíjela bolestí a semtam se mi chtělo i brečet. Pak mě prohlídnul doktor, a řekl, že už je všechno připravený a že ještě dnes porodím. Ale nejdřív jsem měla jít ještě na UTZ, na který jsem v bolestech čekala v čekárně 2 hodiny!! To bylo fakt maso a vlastně jediný nedostatek, tkerý jsem shledala na vinohradský porodnici. Ještě že jsem tam sebou měla manžela, který mi byl obrovskou oporou od samýho začátku Srdce
    Zhruba v 10 mě teda vzali na UTZ, doktorka mě ještě znova prohlídla a říká, že už jsem otevřená na 4cm, takže rovnou na porodní sál :sick: to jsem už nějak nezvládla, a manželovi jsem se rozbrečela v náručí, protože jsem začala mít docela strach.
    Nejdřív mě vzali samozřejmě na přípravu, klistýr vůbec nic není, hadičkou vám napustí teplou vodu do střev, asi dvě minutky chodíte a pak jdete na velkou, já byla asi 3x za sebou, ale přijde mi to daleko hygieničtější, než si ho nenechat dělat. PA mě vyšetřila, nález krásnej, ale ještě mě chtěla připnout na monitory. Zavolali ke mě manžela a monitorovaly miminko. To už jsem měla celkem nesnesitelný bolesti, brečela jsem, a jak říkám - manžel byl pořád semnou, otíral mi čelo a rty a jsem neskutečně šťastná, že to semnou absolvoval.
    Pak přišel doktro s tím, že to nemá cenu prodlužovat a píchnul mi vodu a to už se to rozjelo, během asi 15 minut jsem byla otevřená na 6cm. Hrozně mě to bolelo, tak manžel volal doktora, jestli se s tou bolestí dá něco dělat, doktor říkal, že se vůbec nediví, že to bolí, že miminko už má natlačenou hlavičku a chce ven, a rozhodl se, že mi píchnou Dolsin (což vřele doporučuju), jednak vás to totiž trochu oblbne a jednak to ještě urychlí otvírání porodních cest. No a po tom, co mi dali do žíly tohle, už se to rozjelo naplno a já se přiznám, že si z toho už moc nepamatuju.
    Bylo to všechno hrozně rychlí, najednou ke mě přiběhly dvě PA, daly mi nohy nahoru do těch postrojů a ať tlačím. Asi po tom léku jsem ale nebyla schopná moc vnímat (je to totiž opiát a ta sestra říkala, že se mi bude možná trochu točit hlava), vnímala jsem skoro jen manžela a PA jak mi říkají, jak mám tlačit... nejdřív jsem tlačila špatně, protože jsem měla otevřenou pusu, ale pak už jsem přišla jak na to, a s vydatnou podporou manžela jsem to celý zvládla. Manžel mě hodně povzbuzoval, říkal, že už je vidět hlavička, a ať se ještě snažím, já jsem mu prý údajně říkala, že to určitě nezvládnu, že už nemůžu.. a pak asi na třetí zatlačení byla malá venku..
    Jakmile bylo miminko venku, tak jsem cítila tak strašně velkou úlevu, kterou ani nejde popsat.. byl to překrásnej pocit, že už jsem to celý zvládla a že je mimi čilý a má se k světu (Apgar skore všechno desítky). Placenta vyšla pak na jedno další zatlačení a doktor mi pak řekl, že mě ještě zašije, protože jak šla malá ven, tak mě ručičkou trošičku natrhla, ale nenastříhavali mě (masáž hráze jsem nedělala, takže asi není nezbytně nutná). šití jsem skoro nevnímala, byly to dva venkovní stehy, protože jak říkám, byla jsem jak v transu, porod je opravdu strašně inteznivní zážitek, takže jsem jenom ležela, odpočíala a pořád opakovala, jaká to je úleva..
    Miminko po porodu odnesli na vážení, měření atd., pak mi ho přinesli, položili na hrudník a to mě úplně dostalo, rozbrečela jsem se a říkala jsem jí: "ahoj stellinko, já jsem máma" a ona přestala plakat a koukala na mě.. PA hned říkala, že je vidět, že jsem na ní asi mluvila, když byla ještě v bříšku, protože prý určitě poznala můj hlas.. bylo nádherný vidět to malý stvořeníčko, který žije celých 9měsíců uvnitř vás, konečně na světě...
    pak nám jí odnesli na ty různý testy, a my zůstali ještě dvě hodiny s manželem na sále, manžel volal rodině a známým a byli jsme strašně šťastný, že to máme za sebou a že jsme všichni v pořádku..
    Porod jsem měla tudíž velmi rychlý - noční kontrakce se daly v pohodě vydržet, takže opravdový bolesti mi začaly asi tak v 10 ráno a v půl 2 byla už malá na světě, takže se to seběhlo rychle ale o to možná intenzivnější bolesti jsem měla.
    Rozhodně doporučuju manžela k porodu - je to ještě větší podpora, než jsem si uměla představit.. ohromně nás to semklo dohromady, a když nám pak ještě přinesli to naše malý štěstíčko, byly jsme oba opravdu dojatý...
    Porodnice v Praze na Vinohradech je naprosto v pohodě, až na to čekání v čekárně v bolestech byli všichni dá se říct velmi profesionální, skvělá PA a ohromnej doktor.. pokoje zrekonstruovaný, sice jsem měla zažádáno o nadstandard, ale nakonec nebyl volný, ale na ty 3 dny je to stejně úplně jedno..
    Samotný porod je fakt ohromně intenzivní zážitek, hned po porodu jsem si říkala, že tohle už nikdy nechci absolvovat, ale když to tak hodnotím zpětně, tak do toho asi zase půjdu, protože něco takovýho člověk jen tak nezažije.. Wink
    A taky je asi dobrý si uvědomit, že porodem to celý nekončí, ale naopak začíná, šestinedělí je totiž docela maso - teda aspoň my jsme to prožívali docela silně a vůbec jsem netušila, že to semnou takhle zamává..
    Teď bude malý v sobotu měsíc, už jsme si na sebe myslím docela zvykli, a miminko vypadá spokojeně a šťastně..
    Holky tak držím všem palce, ať máte porod taky tak rychlej jako já, všechny ty bolesti a útrapy za to rozhodně stojí, protože když pak koukáte na to malý stvoření, jak spokojeně spinká, má rozhozený ty malinkatý ručičky a spokojeně oddychuje, je to něco naprosto úžasnýho..
    A vzkaz pro mýho manžela - miluju tě snad ještě víc - jestli je to teda ještě vůbec možný a neskutečně moc si vážím toho, že jsi mi byl jak v těhotenství, tak při samotným porodu a vlastně pořád jsi obrovskou oporou a podporou.. Srdce


    Komentáře

    Obrázek uživatele PEvík

    Nádherně napsáno!!
    Normálně nejsem žádná bulivka, ale tvůj článek mě fakt rozbrečel - ale hezky :c:
    Moc ti gratuluji a přeji moc moc zdravíčka a štěstíčka tobě a tvé rodince!!!

    Obrázek uživatele Raduša

    Moc ti gratuluju!!! Moc mě tvůj článek dojal. Já mám termín 31.3. a taky čekám první mimi a mám z toho strach. Dnes porodila moje kamarádka a taky to měla rychlé. Tak snad to taky přežiju. Mám taky úžasného manžela a budu na něj hodně spoléhat, že mi bude u porodu oporou!
    Můžu se ještě zeptat jaké si měla trable v šestinedělí??? Moc o tom nevím. Díky moc a mějte se všichni tři krásně!

    Obrázek uživatele Agnesa

    Ahojky, já jsem se taky porodu hrozně bála, a to hlavně proto, že jsem vůbec netušila, do čeho jdu a co mě čeká. Určitě to zvládneš a přežiješ, tak jako jsme to musely zvládnout a přežít každá Jednička A jak píšu, manžel je opravdu veliká podpora, i když ten můj pak říkal, že to bylo i na něj hodně, nicméně se zařekl, že prostě je tam kvůli mě a tak byl statečnej..
    No a šestinedělí to je kapitola sama pro sebe.. vůbec jsem netušila, že budu tak rozhozená, prvních pár dní po návratu z porodnice jsem byla fakt mimo, úplně se mi převrátil život naruby, všechno se musí podřídit miminku, a tak jsem měla pocit, že nedělám nic jiného, než jen kojím a přebaluju, s manželem jsme neměli čas ani si popovídat, já neměla čas se ani najíst, do toho ty hormonální výkyvy - takže jsem brečela - jednou proto, že mimi je tak malinký a krásný, a bála jsem se, abych se o něj vůbc dokázala starat, pak zase že je celý dosavadní život pryč, no prostě v člověku se to mele, protože zážitků za pár dní je strašně moc a chvíli trvá to všechno vstřebat..
    Teď už je to ale v pořádku, malinkou milujeme čím dál víc Srdce už máme i přes den trošičku režim, takže to nejhorší je už asi za náma.
    Ale každý prožívá šestinedělí jinak, takže tebe to třeba vůbec nepotká.
    Každopádně držim palce k porodu, a pak taky napiš tvůj příběh Wink
    Pápá

    Obrázek uživatele Alenas

    Moc a moc Ti gratuluji ke zdravé holčiče a všem vám přeji hodně zdraví, radosti a štěstí s miminkem. Při čtení Tvého článku jsem si úplně vybavila ten můj porod před 8 měsíci 2. 5. 08, až jsem z toho celá naměkko. Porod je opravdu ten nejsilnější zážitek - i když jsem stejně jako ty byla při tlačení trochu mimo, protože mi píchli do žíly taky nějaký oblbovák na zesílení stahů a vnímala jsem jen manžela, jak opakuje pokyny porodní asistentky a tlačila jsem, až jsem měla černo před očima - a za chvíli se nám narodil zdravý syn) a když mi syna hned po narození položili na bříško, tak jsem byla nejštastnější v životě a cítila jsem taky obrovskou úlevu a dojetí. Taky si moc vážím mého manžela, který byl se mnou u porodu a moc mi psychicky pomohl a když jsem pak viděla, jak je šťastný, když držel našeho syna v náručí, zatímco mě si vzal do parády doktor a 3/4 hodiny mě šil, byla jsem na něj opravdu moc pyšná.
    Tak se mějte moc pěkně a ať Stelinka krásně roste a je zdravá.
    Pa Pápá Jednička

    Obrázek uživatele petra.gold

    neda nebrecet... Chjo... Smile Moc krasny.. Smile

    Obrázek uživatele Beni

    Tak - a mám v očích slzy - ale takové ty slzy štěstí. Asi každá maminka si s takto krásně popsaným porodem vzpomene na ten svůj Wink Takže děkuji za připomenutí a všem třem přeji moře lásky, zdraví a štěstíčka (a abyste v pravý čas byli už 4) Srdce Srdce Srdce :k:

    Obrázek uživatele Martty

    nádherný fakt, úplně mě to dojalo k slzičkám, hlavně ten konec. Přeji hodně štěstíčka :c:

    Obrázek uživatele mala Jana

    Kráááása... moc gratuluju k miminku a přeju oběma hodně zdravíčka a pohodičky.

    Obrázek uživatele Edna

    krásně jste to zvládli Jednička !Gratulujem a ať vám dělá malá jen samou radost Dance 4 Mimčo s dudlíkem Pápá

    Obrázek uživatele Emili15

    Blahopřeju maminko Jednička
    Tvůj článek mě opravdu rozbrečel dojetím, je to nádherný a taky povzbuzující povídání:-)
    Malinké Stelince a celé vaší rodině přeju hodně zdravíčka a štěstíčka, moře lásky a pohodičku. Ať vám Stelinka dělá v životě jen samou radost Holčička Emili

    Obrázek uživatele Agnesa

    Děkuju.. :k:

    Neztloustnu po Agolutinu?

    Zdravím Smile Dneska jsem dostala 1...

    panvičky ledvin

    Zdravím, jdu za vámi pro radu. Byla jsem screening ve 20 týdnu. Na vyšetření pan doktor našel patrná mírná dilatace pravé pánvičky...

    Potvrzené těhotenství

    Ahoj, těhulky,
    S přítelem jsme se včera dozvěděli, že jsem těhotná. Podle doktorky jsem na začátku 5. týdne. Prcka jsme sice...

    FOTO TESTŮ

    Ahoj všem, holky máte nějaké zkušenosti s těmito testy? První dva Mamatest (dělala jsem v pondělí), druhé dva testy z Tety (prováděné...

    Gestační váček a přesto nejsem těhotná

    Ahoj,

    prosím o vysvětlení.
    Byla jsem včera na gyn.prohlídce s podezřením na...

    Ahoj Holky,sice musím podtoupit další IVF pokud chci mimi (to říkají všichni MUDr),ale stejmě mě zajímá problém zakloněné dělohy .

    Ahoj holky. Uz brzo snad budu mit doma svoje mimi Kacenku. Cca 18 dni. Broucek ma 2939g. Chci se zeptat, kolik ma byt stupnu v mistnosti, ve ktere bude mimisek spinkat? Vim, ze to asi nejde rict presne, ale aspon priblizne. Diky moc

    tak jsem po včerejším bujarém hledání nakonec ten rodný list našla,měla jsem tááááákovou radost i manža mně pochváli :\x: tak jsme odpoledne nasedly do auta a že si jako konečně zajedu vyřídit tu občanku(mám jí s rozstřihnutým rohem :r: )tak rychle zbalit rodné listy dětiček a jedeméééééé :qu: dojely jsme do města a já musela ještě na poštu a rodné listy jsem odložila na sedačku vedle manžela :

    Ahoj holky od příštího měsíce začínáme přikrmovat,tak bych se chtěla zeptat z čeho dáváte dětem jíst.Jestly z normálních plastových misek nebo z čeho?A taky bych mu chtěla koupit hrneček s tou savičkou nebo jak se tomu říka :///: Ale hlavně aby nekapal.Děkuji za odpovědi :k:

    ahoj chtela jsem se zeptat mate nekdo zkusenosti s injekci proti bolesti u zubare?dnes v noci me pekne boli a pred mesicem mi vypadla stara blomba chtela jsem to nechat az po porodim....

    SadSad jsem v 25.tydnu a chci se zeptat ma nekdo zkusenosti s injekci proti bolesti u zubare?asi pred mesicem mi vypadla blomba chtela jsem to nechat az

    holky moje,chtěla bych vytvořit blog s našema ratolestma,a tak vás prosím,žádám a škemrám pošlte mi na meila ( [email protected] )fotečky vašich miminek,tu nejkrásnější na které tak nějak lpíte a potom budou v jednom blogu :c: posečkám nějakou chvilenku aby se tam dostali všicí a prosím potvrdit slovem-ODESLÁNO-a nezapomeňte na věk mimča,

    Holciny neni tu nejaka prazanda co chodi s mimiskem do Jukliku na Stodůlkach plavcit???? chtela bych zacit a nechci chodit sama.....