Musím to ze sebe dostat

25.04.2011

Omlouvám se dlouho jsem tady nebyla,nějak není čas a ani nálada:-(Jak už některý víte z facebooku,zhruba před měsícem si Ondrášek na sebe vylil vařící olej!!!Následoval transport vrtulníkem do Prahy na Královské Vinohrady na jip..Mě do vrtulníku nevzali a prý ať si zavolám.Potom následovalo pět dlouhých dní než jsem za ním mohla.Nebylo pro mě místo a jelikož bydlím docela daleko od Prahy tak jsem nechtěla tam jet a za pár hodin zpátky domů.Psychicky bych to nezvládla,abych ho tam viděla a pak od něj musela odejít:-(((Už takhle to bylo strašný.Po pěti dnech ho dali na normální pokoj a já už mohla být konečně s Ondráškem.Co následovalo pak bylo taky strašný.Ob den,převazy a nakonec se stejně pár místeček nezahojilo,tak musel na transplantaci:-(Ten strach když byl na sále bych nikomu nikdy nepřála.Potom následoval týden kdy jsem ho musela udržovat pořád v posteli a nesměl chodit,protože to měl i na nožičce.Nakonec jsme to zvládli a pěkně se mu ta transplantovaná kůže přichytila.Den před propuštěním Ondrášek dostal velký kašel(strašili nás laringitýdou,ale naštěstí to nebyla)a vysoký horečky.Jelikož Ondrášek přes Vánoce měl febrilní křeče z horečky,tak nás přesunuli zpátky na jip aby ho měli pod kontrolou.Tam jsem už naštěstí mohla být pořád s ním.Byli jsme tam dva dny a pak jsme konečně mohli jít domů.Jestli jsem si myslela že je po všem tak jsem se šeredně spletla:-(Za týden jsme jeli na kontrolu a Ondráškovi musejí ušít speciální návlek na to transplantovaný kvůli jizvám.Takže minimálně rok bude muset nosit na jedný nožičce ponožku a přes tělo bude mít takový jakoby kalhoty,protože to má na bříšku i na stehýnku.Nechali mu jenom dírku na pinďoura.Takže odnaučování od plín se posouvá na nevím na kdy.Holky já z toho asi zešílím.Je mi ho strašně líto.Musíme dělat tlakový masáže,ale to jenom řve a řve,takže to zatím dělám když spí,ale budu to muset dělat i přes den,protože ty jizvy prý mají hroznou tendenci se měnit a já nechci aby Ondrášek byl nějak moc zjizvenej.Jinak on se z toho dostak krásně.Vadí mu jenom přebalování protože vidí to na tom stehýnku a ještě tu kůži co mu brali ze zadečku.Za to já jsem docela v háji.Pořád si to vyčítám,hlídám ho a nenechávám ho vůbec o samotě.Pořád se mi to vrací před oči.Neumím si představit tu bolest co musel prožít.To mě všechno užírá a strašně trápí.A teď čekat jak se to všechno zahojí a modlit se aby nemusel už nikdy na žádnou operaci.Protože když jsem tam ty děti viděla,holky hrozný:-(Omlouvám se že je to tak dlouhý,ale musela jsem to ze sebe dostat

In reply to by Vlaďka

My jsme jezdili na ten laser hned po propuštění z nemocnice,tak se na to zkus zeptat.A neboj,už bude jenom líp a líp,věř mi,my to už máme dávno za sebou a jen díky tomu,že jsem náhodou narazila na tvůj článek,jsem si to všechno zase připomněla....Tak se držte a ať se vám to rychle a krásně hojí.

In reply to by zlatovlaska

Díky moc.A vy jste taky byli v Praze?Jak už je to dlouho co se vám to stalo?Taky jste měli transplantaci?Taky jste museli nosit ty elastický návleky?Promiň,že se tě ptám,ale zajímá mě to,protože si nemám s kým pokecat kdo to už prožil

In reply to by Vlaďka

Klidně se ptej,já si to všechno moc dobře pamatuju-jako by to bylo nedávno.....
Dcera má 10 let,stalo se jí to když měla 8 měsíců.Opařila se čajem.Od pasu dolů až na prstíky.Tu hrůzu ti popisovat asi nemusím.....Ležely jsme na popáleninovém centru v Brně.V narkoze jí strhávali tu spálenou kůži,převazy jí dělali ve vodě s nějakým roztokem.Dostávala injekce do břicha,transplantaci nakonec nedělali,návleky jsme nosily rok a půl-máme je dodnes schované.Nejhorší to bylo v létě,nesměla s tím na slunce a bylo jí v tom strašný horko.
Jinak na promazávání jsme měly z lékárny žlutý smradlavý olivový olej-věčně bylo všechno šíleně žlutě mastný.
No a obden jsme jezdily na ten laser-nikdy bych nevěřila že jí to úplně zmizí-a hlavně jí to po tom laseru krásně vybledlo.No nemá tam vůbec nic,nic si nepamatuje,jen já ji dodnes nerada vidím u sporáku,když vařím-pořád mám strach aby na sebe něco nepřevrhla,ikdyž už je velká.
Tak hlavu vzhůru-všechno bude dobrý,uvidíš.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

My jsme ty návleky nosily pořád,kvůli tomu,aby se ta kůže zpevnila,a máš pravdu,byly strašně pevný a úzký a hrozně špatně se natahovaly.
Měly jsme dvoje,víc nám nechtěla pojišťovna proplatit-myslím že jsme i něco doplácely.Pořád jsem prala,protože dcera v té době ještě nosila plínky a návleky byly věčně počůraný.
Ale když je budete dávat denně,malej si zvykne a pak už to bude brát jako součást oblečení.A fakt to pomůže,takže buď důsledná a opravdu mu je dávej.

In reply to by zlatovlaska

Taky máme dvoje kalhoty a dvoje ponožky.A doplácela jsem asi 1200kč.Malej má právě taky plíny,tak ho musím při každým přebalování z těch návleků sundat a to je něco.Teď mi přijde,že z tý ponožky má otlačenej malíček,tak doufám že mu nebude malá.Ta paní co je šila mi řekla že na novou nemáme nárok,maximálně si ji celou zaplatit a to by byla pálka.Určitě je budu dávat,nechci aby měl malej komplikace.

In reply to by Vlaďka

Přesně tak jak píšeš,nám dokonce ani nechtěli dát dvoje,tak jsem jim tam musela vysvětlovat,že jedny nestačí,když má plínky,že je musím taky prát.Měly jsme taky kalhoty a ponožku a prstíky měla otlačený všechny-ale zvykla si na to za chvilku a pak už v pohodě.

Ahoj Vladi, absolutně jsem nevěděla, co se vám přihodilo. :( UJe mi to moc líto. Malej je šikovnej a zvládne to!
Vim, co asi prožíváš, já mam výčitky taky dodneška, malá mi vylítla z kočárku ve čtyřech měsících, díky mojí nedbalosti (převrhl jí pes a tahnul ze sebou 80 metrů, přes patníky, betonový chodníky, značky, no šílenosti až vypadla a pželítnul nějakým záhadným způsobem přes ní kočárek a zůstala ležet na bříšku pod stromek a nic, neplakala.. ten moment, kdy jsem k ní běžela, nezapomenu, spinkala, měla šok, byla jenom malinko odřená, ale... je to v paměti dodneška a vyčítam si to pořád) a cose mohlo státá nechci ani domyslet. Měly jsme veliký štěstí. Ale dodneška si to vyčítám a zdá se mi o tom. :( Malej bude brzo v pořádku, držím moc palečky a Ty si nic nevyčítej, nevrátíme to... DRŽÍM MOC PALEČKY!!!! :h:

In reply to by Jaňulík 1

Tak to sis taky pěkně užila co?Hlavně,že se malý nic nestalo.Je to hroznej strach o ty naše děti.Je pravda,že už se čas nedá vrátit,ale pořád si říkám KDYBY!Teď už to jde,Ondrášek si už zvyknul na ty tlakový masáže a už je nemusím dělat až usne.Akorát jsem z toho všeho strašně unavená.V červnu jedeme do Prahy na kontrolu,tak jsem zvědavá co nám řeknou.Díky

In reply to by Vlaďka

Vladi, mi povídej! bylo to hrozný a to samý si řikam já, co kdyby, kdyby... :( Pořád si to dávam za vinu, usínam s hroznýma myšlenkama, ale jinak bych se z toho zbláznila. Máme je tady, dělají nám radost a Ondrášek to zvládne, je to šikulka, kort, když už si zvyknul i na ty masáže. :) MOc držím palečky! myslim, že strach o ty prďolky začíná už od dvou čáreček na testíku až do konce našeho života.. :(

Ahoj Vlaďko, to je mi strašně líto :( Možná byl malej spíš v šoku, než že by cítil bolest. Bohužel se tyto věci stávaj. Naprosto tě chápu, že si to vyčítáš, byla bych to samé. Na druhou stranu malému to nepomůže a spíš potřebuje abys byla silná! Určitě to spolu překonáte a zase bude dobře!
Já na sebe jednou na táboře (bylo mi tak 9 let) vylila celej ešuš horké polívky. Pud sebezáchovy mě dohnal do kuchyně, vzali hadici a celou mě zlili studenou vodu a nemám jedinou jizvu.
Můžu se jen zeptat, kde všude měl brouček ty popáleniny?
Moc držím pěsti, aby se z toho malej rychle dostal, aby už nemusel na operaci a aby se vám celé rodince zhojily i šrámy na duši! Ivča

In reply to by Booty

Děkuju moc.Už se z toho pomalu dostávám.Najeli jsme si s Ondráškem takovej rituál,že nám to vyhovuje :) Masáže mu teda dělám když spinká,ale na mazání si už zvykl,tak je to pro mě lehčí,když mi pořád nebrečí.Teď teda ještě musí nosit takový elastický kalhoty a ponožku kvůli jizvám a to když mu navlíkám tak brečí,ale věřím že si časem zvykne.Popálenou měl levou ručičku(ta se mu úplně zahojila),bříško(to se zahojilo taky až na malej kousek a to mu museli transplantovat)potom pravý stehýnko(tam má taky transplantaci velkou asi jako 3 dvacetikoruny)potom měl obě nožičky dole i prstíky.Pravá se zahojila úplně a na levý má 2 transplantace,ale ty jsou maličký.Dost míst se mu zahojilo.Hlavně že to nemá v obličeji

In reply to by Vlaďka

Tak to je super! Myslím v rámci možností, že se většina zahojila :) Po těch transplantacích to za pár let jistě taky vidět nebude. Opravdu asi nejhorší musí být poslouchat ten útrapnej pláč :( Ale určitě to nebude už na dlouho. Musíš tomu věřit! Obličejík by byl opravdu nejhorší. Prostě v tom špatném to fakt dopadlo ještě dobře, tak to jsem ráda :h: A Ondrášek si z toho moc pamatovat nebude, né-li vůbec.
A je dobře, že ho ani nevzbudí ty masáže!
Tak hlavu vzhůru a držím pěstičky a posíláme Ondráškovi pofoukání a :kiss: na bolístky!
A až bude zase o něco líp, tak napiš, hm?

Tyjo... vůbec jsem nevěděla, co se Vám stalo :h: . A to sem tam na FC chodím. Můžu se zeptat, jakou tam máš přezdívku?? Já chodím do červíků, ale teď bohužel docela málo :( Je to hrozný, hlavně nechápu ten přístup sester....Já myslím, že tohle je hlavně o štěstí a osudu. My dřív bydleli vedle cikánů.ty chodili od malinka se sekerou v ruce, ve 3 letech štípali dříví,bydleli jsme vedle silnice , nikdo je nehlídal a nic se jin nestalo.Naši nás hlídali pořád a bráchu srazilo auto. jediný, který tam jelo přes uzavírku.Já si myslím, že některý věci se asi prostě stát mají, bohužel. Snad už jste si všechnu smůli vybrali :||): mám známou, té se malej taky hrozně moc opařil, ona ho navíc ani nechladila, byla v šoku, nějak to nechápu, měl to snad až na plíce. Už je to nějakej rok, ale je úplně v pořádku. jinak nám se to skoro stalo taky, ale s čajem. Měla jsem doma nějaké úvěry, které jsem potřebovala dát dohromady a musím na to mít klid. Tak jsem dala Nikolku k malýmu do pokojíku ( je mu 16 let!!! ) uvařila čaj a dala jsem se do toho. Jak jsem to četla, musím se na to fakt soustředit, atk mirek pustil Nikolku za mnou do obýváku.Byla bez bot, já ji vůbec neslyšela přijít, a měla celý čaj na sobě....Od hlavy až k patě. Manžel byl vedle, hodili jsme malou do vany a lili na ni ledovou vodu. Vůbec jsem nevěděla, jak byl ten čaj horkej.Ale naštěstí už byl schladlý,tak to měla jen červené.Moc držím palečky, ať je Ondrášek brzy v pořádku :h: :h: :k:

In reply to by Iveta K

Díky Ivet.No já Ondráška taky začala hned chladit,ale jenom studenou utěrkou.Protože prý když se dítě strčí pod ledovou sprchu tak může mít ten popáleninovej šok.Můžu ti říct že na tenhle pláč do smrti nezapomenu :r: Koukám taky sis užila co?Je to hned.Člověk se jenom otočí a už je to v háji.S těma cikánama máš pravdu.Ty nechaj děti doma samotný a nic se jim nestane.My je hlídáme,stojíme jim za zadkem a stejně je neuhlídáme :( Já na Facebook chodím častějc než sem.Od tý doby co se tady každej osočoval,za názor ti vynadali tak sem nechodím.Najdeš mě pod jménem Vlaďka Dvořáčková-Šínová.

In reply to by Vlaďka

V podstatě to co my dvě už známe :-) Co se stává za nejčastější úraz, že některé děti potřebují transplantaci, jak se to hojí, že se obden chodí na převaz (většinou), mazat červenou Indulonou...jak doma postupovat, jak chladit, kdy jet atd.

In reply to by afrika111

Tak jsem si to včera pouštěla na netu :) Abych pravdu řekla tak toho doktora jsem tam v Praze myslím ani neviděla.Ty fotky byli dost strašný,úplně se mi chtělo zase brečet.Oproti tomu my to máme nádherný.Dneska ty hnusný hořlavý čarodějnice.Brrrrr.A do toho ten velkej vítr,fakt super.Všechno se ve mě svírá když si představím co se může stát.

ahoj, je to strašně moc smutné. Důležité je, že se ze všeho Ondrášek takhle hezky dostal. Léčba popálenin je dlouhodobá a drsná. Určitě ale bude vše v pořádku. Chápu že máš obrovské výčitky /kdo by neměl/ ale už se bohužel stalo. Časem bude líp a líp. Moc držim palce ať vše zvládnete :-)

In reply to by Vlaďka

přesně tak. Vůbec si nedovedu představit čím procházíte. Jediné co vím je to, že to musí být strašné na tvou psychiku. Nezbývá než to vydržet. Radovat se určitě budeš. Až vše zvládnete tak budeš na sebe i na něho pyšná jak jste to vše dokázali. To co se stalo se bohužel stává.

:r:
Nevím přesně co se stalo,ale vím jak Ti je!U nás se stalo něco podobného,když malému bylo 6.měsíců)teď mu bude 15.měsíců.
Manžel odjel na víkend pryč a já byla s dětima sama,dcera nejstarší malého chovala a přišla do kuchyně kde sem chystala bujon do půllitru,zalila sem ho a najednou malej kopl a bylo.....obě nožky to odnesly+mladá taky :w: Já se dovolala pouze švárovi a ten nás vezl do špitálu,tam se na mě každej blbě koukal a pořád se vyptával a že musíme zůstat.Byla sem tam s ním od pátku do neděle a v neděli mi řekl mudr,že musíme na dětské do Hradce Králové pod narkozu,jelikož tady v ÚO v nemocnici dětem do 2let narokzy nedávají.Sanita nás vezla a ještě dva další pacienty neskutečně dlouho a malej řval a řval.Tam nás hned přijmula nesympatická sestra a že malej nesmí jíst a pít(od 5h.ráno sem ho musela takhle týrat :devil: )a na sál šel až kolem 10h.dopoledne :-g(
Vím jak ti bylo a co jsi prožívala,když malému dala prášek a on už začal být malátný a vůbec na mě pořádně nereagoval a já :r: :r: :r: :r: :r:
Usnul a pak mi ho vzala a asi za 20minut donesla,byl to šílený pohled,všude hadičky a přístroje :devil: a čekání na verdikt :w: Hrozila transplantace :devil:
Jezdilo se tam každý týden měsíc v kuse na převazy pod narokózu,ale výsledek dobrý-transplantace se nekonala a pochváení,že jsem dobře o nožky pečovala-pomohlo nám obyčejné sádlo na promazávání ;)
Dnes už lítá a sice má jizvičky,ale zažít to už nikdy nechci :n:
Taky sem si to vyčítala!!!Do dneška mámvzpomínky dost vžité :devil:
Ty se drž už kvůli prckovi a držím vám palečky,aby bylo brzo dobře :one: a Ondráškovi :kiss: na zahojení :a:

In reply to by omonka

Koukám taky sis dost užila.To je hrozný :( Tady se převazy pod narkózou naštěstí nedělali,jinak bych se zbláznila.S tím jídlem a pitím to bylo v Praze taky tak.Od 5 s enic nesmělo.Ty děti byli fakt chudáci.My taky teď pořád mažeme a ty tlakový masáže dělám až když usne jinak si na sebe nenechá sáhnout.Věřím tomu že se to časem srovná.

Vladěnko, úplně se mi z toho chce brečet a to o tom vím...
Nedávno jsem v jednom časáku viděla něco z lékárny na jizvy, zkus se zeptat, určitě je takových přípravků spousta. JInak bych ti ráda napsala, at si nic nevyčítáš a nemyslíš na to, protože se to už stejně nedá vrátit, ale myslím si, aspon podle sebe, že to nejde jen tak vypustit z hlavy...

moc me to mrzi cim jste si prosli ale uvidis ze s evse zhoji deti se regeneruji rychleji a lip nez dospely
ted to chce ty masaze delat a proste vydrzet bude dobre verim v to

Mám vlastní zkušenost, byl mi 1,5 roku a opařila jsem se vařicí kávou. U stolu seděli 4 dospělí a neuhlídali mě. Děti rychle zapomínají. ¨nepamatuji si nic, bolest, nemocnici, prostě nemám žádnou špatnou vzpomínku a kdyby se maminka občas nezeptala co jizva tak ani nevím, že nějakou mám. Určitě bude vše ok.

Tak je mi Vás líto....máme to taky za sebou (jsme též červíci 09). Letěli jsme tam (ano, i mě vzali, jsme taky z daleka) 30.9.2010 a naštěstí se hoodně rychle a krásně hojil, transplantace nebyla třeba. Měli jsme na vinohradech ten nadstandart, fakt pohoda. Taky jsme tam onemocněli, rudo v krku, rýma, horečka....všichni děti tam měli rýmu! Vím co prožíváš, je to už 7 měsíců a není jeden den v týdnu, abych s tím neusínala před očima!!! Ale jak píšeš, ty děti se s tím vyrovnají hooodně rychle, trochu jsme měli problém se sprchováním po návratu, ale srovnalo se to. U nás to bylo kafe, kamarádka mě neposlouchala a ve vteřině bylo neštěstí na světě. Vím, je to hrozné, ale snaž se to brát prostě, že se to stát nejspíš mělo, měl to napsáno v osudu, nevrátíš to. Teď jen vydržet a starat se o kůžičku. Držím palce....

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Je tam jedna, kratší vlasy, melír a taková děsná držka od rány (je hubená). Ta byla ze začátku hnusná, ale jakmile jsme šli na nadstandart, tak jsi měla vidět tu změnu: Když budete něco potřebovat, cokoli, zazvoňte, já přijdu atd. No chápeš to? Nejsme bohatí (holt padly úspory), ale prostě malý je bohužel zvyklý spát v klidu a to by na společném pokoji nešlo a i já mám ráda soukromý a hlavně tatínek tam mohl být každý den od 14-19h, což bylo super. A je pravda, že trochu možná ze začátku koukají skrz prsty, že jsme nemožné matky, ale to je mi fuk! A jak tam jedna sestra i Dr. říkala, skončí tam děti matek, který na to dávají bacha a nebo naopak sociální případy (týrání atd.) a všechny co jsme tam byli jsme se na tom shodli, že jsme se snažily na to dávat od mala pozor, ale prostě to je vteřina a i asi osud....

In reply to by afrika111

Tak s tím osudem souhlasím.Člověk hlídá,ale stejně neuhlídá :( Jo vím kterou sestru myslíš.Přesně ta s tím melírem my v noci přišla říct(když Ondrášek kašlal a nemohl spát),že musím větrat jinak se mi zadusí a budu si to do smrti vyčítat :jawdrop: Já na ni koukala jako puk co mi to vykládá.Na kašel mu nic dát nechtěli a pak mi řekne tohle.Ta byla dost protivná a ještě byla nesnesitelná ta co tam byla každý den v týdnu.Asi staniční nebo co.Na nikoho se neusmála,když se člověk na něco zeptal,tak skoro neodpověděla :( A když jsem ji prosila ať dá Ondráškovi Diazepam a něco na horečku(hrozí mu křeč,jak už jsem psala) tak prý že musím počkat na doktora.Tak jí říkám že nemůžu čekat,že jinak dostane křeč(měl 40) tak protivná přinesla diazepam a já že potřebuju ještě něco na horečku,že ji musím stáhnout.Ta vypadala jako když jsem po ní chtěla neexistující věc :jawdrop: Jinak s tím nadstandartem máš pravdu.Když tam někdo byl tak to bylo ťuťu ňuňu.Nechápu tohle jednání

In reply to by Vlaďka

No mě když převezli malýho jednou ráno na normální pokoj ke mě (nadstandart jsme měli ten den až od 14h - odcházela paní s miminkem domu) tak byl chudáček nahý, jen v plínce, tak přišla a hned pokyny co a jak, prostě jak dozorkyně a malý v postýlce trochu povzlykl (opravdu nebrečel, on není ubrečený dítě) a on na něj: A ty tam nehuč!!! Chápeš to, dítě přivezou z JIPky, je mu možná zima (nestihla jsem si ho ani oblíct a už mě poučovala), asi ho to i bolí, jiný lidi a ona se takový kecy - no nezmohla jsem se blbá v tu chvíli na nic, ale jakmile jsem řekla pak o nadstand. tak to bylo jak píšeš ťuťu, ňuňu - no kde to jsme!!!!! A ta co nemluvila a čuměla jen blbě, to byla přesně staniční, každý den seděla u PC v tý sesterno-recepci viď? Děsný takový lidi u dětí!!!

In reply to by afrika111

Přesně tak,pořád byla u počítače a ničeho si nevšímala.Jednou jsme ji měli u převazu a taky síla.Svlíkala jsem Ondráška,druhá sestřička rozdělávala převazy a já že to má ještě na bříšku.Ta staniční se podívala a říkala:vždyť on je zasaženej celej,má to všude.Přitom to zase tak veliký nemá,na bříšku to má maličký a na stehýnku a dole na nožičce to taky extra velký není.No prostě mě vystrašila.Hlavně že mu říkala ať nebulí.Nechápu jak takovýhle sestry můžou dělat s dětma.

In reply to by afrika111

Tak s tím osudem souhlasím.Člověk hlídá,ale stejně neuhlídá :( Jo vím kterou sestru myslíš.Přesně ta s tím melírem my v noci přišla říct(když Ondrášek kašlal a nemohl spát),že musím větrat jinak se mi zadusí a budu si to do smrti vyčítat :jawdrop: Já na ni koukala jako puk co mi to vykládá.Na kašel mu nic dát nechtěli a pak mi řekne tohle.Ta byla dost protivná a ještě byla nesnesitelná ta co tam byla každý den v týdnu.Asi staniční nebo co.Na nikoho se neusmála,když se člověk na něco zeptal,tak skoro neodpověděla :( A když jsem ji prosila ať dá Ondráškovi Diazepam a něco na horečku(hrozí mu křeč,jak už jsem psala) tak prý že musím počkat na doktora.Tak jí říkám že nemůžu čekat,že jinak dostane křeč(měl 40) tak protivná přinesla diazepam a já že potřebuju ještě něco na horečku,že ji musím stáhnout.Ta vypadala jako když jsem po ní chtěla neexistující věc :jawdrop: Jinak s tím nadstandartem máš pravdu.Když tam někdo byl tak to bylo ťuťu ňuňu.Nechápu tohle jednání

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka