můj porod

jak jsem již dávala vědět do předu,30.6.jsem nastoupila do porodnice na indukci čili vyvolání.v 6:30 jsem dorazila na porodnici.tam mě přivítala velmi milá porodní asistentka a zdělila mi,že mě bude provázet celým porodem.řekla,že jelikož na to jdu po třetí,mělo by to jít rychle. :jawdrop: .vyfasovala jsem erární obleček,posbírala potřebné věci a přesunula se i s přítelem do porodního boxu.byla jsem hodně nervozní a nebudu lhát,že jsem neměla strach.měla a obrovskej.přítel byl ale se mnou a to mi dávalo malej pocit klidu,že na to nejsu sama.poté přišla zástupkyně pana primáře a zvedla mi tu slavnou tabletku a napojila na pásy.pomalounku mě začalo pobolívat břicho jako při menstruaci.říkala jsem si,rozjíždí se to.PA mě vyšetřila a neměla jsem vůbec nachystané porodní cesty.čípek stále stejnej a nezkracoval se.PA mi říká,že můžu klidně porodit až druhý den,když to nepůjde.co vám mám povídat.nevěděla jsem,jestli mám plakat,nebo se vztekat.ta přectava byla děsná.tak jsme se vydali do sprchy.stále mě provázeli jen ty menstruační bolesti a nic víc.okolo nás jen křik dětí a mi stále nic.rodilo se ve Zlíně o sto šest.po příchodu ze sprchy a po vyšetření PA -stav nezměněn.zavolali tedy p.doktorku.na její slova nikdy nezapomenu."tady je to po třetí,to dnes porodíme."holky,ta úleva.tak mi píchly vodu (11:22h) a nastal zvrat.začalo mě hodně bolet břicho.napojily mě na pásy a ja začala prodýchávat. :00: po odpojeníz pásu jsem byla otevřená na dva prsty.to byl pokrok.tak jsme šli opět do sprchy.ale to už mi přítel musel pomáhat dýchat.jediné co mi od té šílené bolesti pomáhalo byl balon.strávili jsme ve sptše hodku.po vyšetření jsem byla otevřená na 4 prsty.ale to už jsem funěla jak mašina a myslela,že to nikdy nezkončí.PA,že mi napustí vanu a porodíme do vany.já souhlasila.to už jsem vysela příteli na ramenou.přišla PA,že je vana připravena a že jdeme.já ji odpověděla,že to teda nejdeme.prý proč?!a já,že mě to tlačí na konečník,ona že je to blbost.tak šup se mnou na lůžkoa já byla otevřená na 8 prstů. ://: otočily mě na čtyři a atprej prodýchávám,ale to něšlo.najednou takovej tlak,že jsem zařvala.no a už se hlavička klubala ven.tak mě otočily a mohla jsem tlačit.a tak já tedy tlačila co mohla.malá ne a ne jít ven.na po šesté to krásné stvoření bylo venku.ta úleva.malá měla 3500g a 50cm.dala mi víc zabrat jak syn se svými 4800g.přítel přestřihl pupeční šnůru a já měla malou už na bříšku.ted už jen placentu a šití a je toza náma.to už byl ráj.holky,smekám před svým přítelem ajsem na něj hrdá.nikdy jsem ho neviděla plakat,ale po pordu malé se mu ani nedivím.držel ji v náručí a plakal.i tátové mají právo na slzy.i když se to snaží skrývat.je to vše za náma,ale já dnes už vím,že tohle bylo naposledy co jsem rodila.máme spolu krásnou dceru a dva roštáky,kteří jsou ze segry už hotoví.přeji všem těhulkám,at mají rychlí porod a věřte za to štěstí to stojí. :a: :a: :a: :a: :a: