jsem vyřízená

jak jsou ženský statečný a silný tvorové. Dvakrát si prožít něco tak bolavýho. Super.

Už na usmíření pracuju. Naštěstí to nikdy nevydržíme dýl než do druhýho dne.

Děkuju, v březnu na nich zapracujeme:-)

Mám taky jednu takovou, co jí všechno prochází. Ale jak říká můj manžel...na každýho jednou dojde a ony zas tak v růžovým světě nežijou. My máme svědomí čistý a prožíváme ho naplno. Ony žijou v bludu a ta bavlnka může být jen na povrchu. Moje "kámoška" byla dvakrát na dobrovolným potratu. Jednou už měla 14. týden. No chápeš to? A taky jí tak nějak všechno prochází.

Ale my máme skvělý chlapy, který milujeme a se kterýma budeme mít krásný děti, takže není co závidět.

Tak ho pohlaď a opusinkuj a slib, že budete brzo v pořádku a ať to bere z pozitivní stránky (jako můj manžel) že máte spoustu příjemné práce na dalším miminku:-)

sem tu začala ronit slzy jako želva....Chlapa mám fakt moc hodnýho a starostlivýho.Už jsem ani nedoufala,že pro mě takový někde v republice existuje.

taky tu sedím v práci a brečím... sakra:-D

Tak vidíš, já mám taky nejlepšího chlapa na světě...

vůbec se mi tam nebude chtít.Odpovídat zvědavcům.Už mám vymyšlený,co budu říkat.Ještě,že jsem se tam nikomu nepochválila....A pak budeš žít tak,jako by se nic nestalo,jako bys doma byla jen s virozou....musím toho nechat nebo mě ani neuklidní pohled na ty zasněžený chaloupky,na který vidím z balkonu

Ber to tak, že do zítra to bude ještě jako noční můra a zítra se začneš probouzet. Až to budeš mít za sebou, rozplánuj si co teď musíš udělat pro sebe abys byla zdravá. Kup si třeba knížku od Mojžíšový, ta má super cviky na posílení pánevního dna, který pomáhají k otěhotnění a k zdravému donošení miminka. Nachystej si kyselinu listovou a bude.

Zvědavce smeť, že je ti blbě a spěcháš domů si lehnout. Doma si nachystej válecí pelech ať se máš kam zítra po zákroku uložit a zachumlat.

Dnes tě neuklidní nic, to si prostě musíš obrečet. Nehrab se v tom jak a proč a co ale zkus to vzít jak to je. Fakt bude líp, to vím ne?

Jo, já vidím z okna dělníky na střeše...a sníh tu fakt není:-(

No já jsem každýmu říkala, že nechci aby mi to něco říkali, že jsem o miminko přišla. Že se to nedá slovama vyjádřit a věřím, že tahle zpráva zasáhne každýho. My ženský se z toho vykecáme, vybrečíme a vynadáváme. Sedneme si k počítači a společně se tu podpoříme. Manžel cestou domů od gynekologa brečel a já s ním. Celej večer před revizí jsme spolu proplakali a drželi si za ruku. On se mnou ráno šel do nemocnice a jediný co opakoval, tak že by tam tak strašně rád šel za mě. Po zákroku za mnou odpoledne přišel a donesl mi pomeranče:-)

Nejhorší pro mě osobně byla doba od chvíle co jsem se to dozvěděla do chvíle kdy jsem se po zákroku probudila. To jsem brečela neustále a cítila jsem pro mě neznámou bolest. Na sále než mě uspali jsem se chtěla zvednout a utýct. Když jsem se vzbudila, tak jsem cítila zvláštní úlevu a naději. Jako že to nejhorší je za mnou a teď se musím snažit se dát rychle dopořádku ať si to miminko můžu brzo pořídit. Já jsem byla v nemocnici přes noc. Myslím, že je to lepší. Za prvé máš jistotu, že se o tebe kdyby něco postarají a za druhé si to můžeš srovnat v hlavě. Navíc tam určitě potkáš ženský, který jsou tam ze stejného důvodu a to taky udělá dobře, že to s nima můžeš probrat. Druhý den jsem jela už domů sama.. Úplně v poho. Chce to teda jet rovnou do postýlky. Ono to vypadá, že jsi ok, ale tělo je hodně hodně vyčerpaný. Ale sama dojet domů zvládneš...teda pokud zůstáváš v nemocnici přes noc?!

Budu na tebe myslet, hůř už nebude, teď může být už jenom líp...

prijede mu tam jiný,co tyhle revize dělá.Proto mám mít doprovod,protože půjdu hned domů......jinak jako naschvál potkávám lidi,co se mě ptají,proč nejsem v práci.když řeknu,že mám neschopenku,tak na mě čumí,že žádnou chřipku nemám.Nerada lžu,tak jim říkám,že chodím po nějakých vyšetřeních.Vlastně je to částečně pravda.....je v tobě chvilku,ale už ho bereš jako člena rodiny a pak se s tím musíš smířit.Ještě jsem se nestihla smířit se smrtí otce.Zemřel mi v srpnu.Ale to je život a naděje umírá poslení. Dík za podporu.

Tak ty si to vybíráš ve velkým. Mamka říká "na posranýho hajzl spadne". Prostě když se daří tak se daří. Jak říkáš, to je život. A naději máš obrovitánskou.

Jo ale s tím zákrokem jen takhle, tak to ti nevím. Jako mě to dělali v narkóze, takže jsem pak dvě hodiny ani nemohla vstávat z postele. A docela hodně jsem i krvácela.

Je fakt že tu dušičku už si představuješ a vnímáš. Ale nic, bude další a zdravý. Přiroda je chytrá....

Já jsem to lidem říkala narovinu. Jak to je. Aspoň pak předcházím takovýmu tomu šuškání za zádama.."jé ona potratila jóóó, no chudák holka... a co se stalo? j´oóó ono to bylo nemocný jo?" chápeš? lidi nemaj šanci drbat, řeknu jim jak to je a jak to bude. Já jsem i celý rodině nahlásila, že se budeme snažit až od března, aby se se mnou nebáli o tom mluvit. Jak říkáš to je život a tak jak se máme dělit o radosti tak i o starosti.

Dočkáme se a nebude to dlouho trvat, tomu věřím. Já myslela, že na to budu přestávat myslet, ale nějak to nejde. Ale snažím se jako soustředit na svoje zdraví no, ale tak mě to se.e. Už musím být sprostá. Prostě jsem na to naštvaná.

Jo to se těším, až budeme mít tyhle starosti:-) Švagrová má 4 měsíční holčičku, která má mít šest kilo, ale má kilo nadváhu:-D No je prostě krásně tlusťoučká a k sežrání. A ta si právě stěžuje, že se jí vždycky pokaká tak, že jí musí měnit šatičky, protože to má až za krkem. No já umírám smíchy. Teď jí jdu v pondělí hlídat a už se těším jak si jí pomuchlám..buřtíka jednoho krásnýho.

Nic, musíme mít dobrou náladu a mít se rády, jinak u nás ty naše miminka nebudou chtít být...

Jé mě se dycky tak uleví, když mi tu tak pěkně píšete. Já to prostě nemám s kým jiným probrat.

holcicky... je mi z toho ouzku ... ja bych vam tak moooc rada pomohla k otehotneni... ale jsem zena no... chybi mi to naradi na to...... joo a my dnes kadili a musim rict ze se mi zned i zaludek takova garda :00: (holky ja vas chcu rozesmat a nejak vas privest na jiny myslenky.... snad me chapete.. trha mi to srdicko kdyz vidim ze se trapite.... ) :h:

já mám depku, ale netrápím se. Jsem ráda, že to celé dopadlo tak nějak ještě dobře. Víš, jako že jsem v celku zdravá a mám dost světlý vyhlídky na další těhotenství. A ani se moc nebojím,( až se bojím jestli to není špatně), že by to příště mělo být nějak znovu špatně, nebo že by mi to nemělo jít otěhotnět. Ale jen to přechodový období je na prd. Nálady, hormony a tak. Proto jsem si dala taky ten limit v březnu...že to už prostě musím být na dušičce a fyzicky v pohodě.

To je dobře, že jste dnes kadili:-D Zrovna píšu, že švagrová si stěžuje že její holčička se pokakává tak, že jí musí celou převlíkat...to bude jednou dáma..

Jinak strašně se mi líbí jméno jaký jsi dala svýmu děťátku. Úplně mě dostalo. Strašně roztomilý, taková holčička musí být prostě celej život hodňoučká. Já chci Barborku. A taky jí jednou budu mít. Chlapečka budu mít Daniela, jako je můj brácha. Nebo Kryštofa (nejraději oboje, chci mít hóóóódně dětí)

:) dekuju... no hodnoucka...je to dabel ja visitej... Barborka je krasny jmeno :) a neboj bude jak barborka tak Danik tak Krystovf , a dalsi :) jen aby ste pak doma nemeli cely kalendar :D ;)

aby kalendář stačil:-) ďáblíci jsou nejlepší je s nima sranda... ale dušička to bude dobrá:-) Po mamince, viď?

no to urco :) po otci nebude mit nic! to vim :) ;) jinak o planu s kalendarem moc muzi nerikej :) nemusel by to rozdychat :!k:

když jsme spolu začali být na vážno a bavit se o dětech, tak jsme se shodli, že jich chceme oba hodně...on prej že by nejraději fotbalovej tým s náhradníkem... Takže to spíš vyděsilo mě!!!!

Tatínek je vykutálenej jo? Tak to je potom nejsladčí maminčina holčička...a je to. Jak říkám, s takovým jménem to ani jinak nejde.

však už jsem mu psala sms, že ho stejně miluju... tak mi taky psal prej já tebe taky moje sluníčko....

Já mám akorát takovou tu plačtivou...jak ani nevím proč ale chce se mi brečet.. to bude dobrý máš pravdu.... Jo pečení a úklid, já na tom pracuju už teď. Jsem zas vyházela všechno oblečení a přebírala "nenositelný". Je to pro mě taková relaxace. Poběhám si po bytě a přestanu myslet na blbosti a pak už usínám fakt jak zabitá..

dík za zprávičku

tak se na ty mrchy depky musi! ja to kaky tak delam pracuju poklizim a tak:)

a já prostě miluju když je doma útulno uklizeno a voňavo, to je pak člověku hned líp, než v bordelu... nemyslím takový to chemicky čistý ale prostě domácí útulný...s tím horkým kakaem

jojo :) utulno to je nej :)

, že v tom nejsem sama. Taky jsem pěkně vztahovačná, mám pocit, že po mě každej de. Jako že všechno co se stane špatnýho se děje jen mě.... Ne že bych to někomu přála, ale aspoň si nepřipadám tak blbě. Vím jak sama nevím co s blízkýma lidma v depce, že to docela obtěžuje okolí a navíc je to nakažlivý. Ale takhle vidím, že je to fakt tou zimou. Čokoládkou se večer nafutruju to je jasný!!! Já jsem totiž fakt závislák. To si udělám kakao a koupím si orionku, kterou sním fakt celou na posezení. Druhej den budu mít sice po celým obličeji pubertální pupínky, ale však já se prostě dívat do zrcadla nebudu. A ostatní to budou muset holt přežít :-D

Tak nám teda přeju ať nás to rychle přejde!! Dík za podporu)