Hrozny strach

ahojík, tak jsem to tu pročetla a asi tady vedu, porod 32 hodin :€[€:

Ahoj holky já rodila hodinku, chci ještě druhé.nedovedu si představit rodit 24 h. klobouk dolů :-)

ahojky, naprosto tě chápu :-( Já rodila 24h, takže vím o čem mluvíš. Druhé ještě nečekám, ale vím, že budeme chtít a taky mám z toho už předem strach. Ale musím to překonat a ty taky, ven už nějak prcek musí.... Jinak já byla závislák na pomerančích a vůbec skoro všechno ovoce a máme holčičku :c:

Ahoj,z porodu mám také hrůzu a to budu rodit po třetí........První stál totálně za nic,dlouhý těžký a málem neskončil dobře.Druhý docela ušel,ale jen díky tomu,že syn byl malý a s epidurálem.Bez něj už rodit nebudu. Jinak já jím vše,sladké, slané hodně ovoce,ale nedokáži odhadnout co čekáme.Monina

Zdravím já jsem prvorodička atak nějak z toho strach zatím nemám.... jsem stejně jako ty 12 tý týden. Mi je špatně každý den, zvracím a jím sladké ale to mimimu nechutná... evidentně.. :D vypadá to u nás na holčičku a taky si ji moc přejeme... tak uvidíme a mandarinkama se taky cpu furt... vastně jakýmkoliv ovocem... a 14dní zpátky jsem byla úplně ze všeho překyselená... takže fakt nevím... :) drž se a neměj strach.... máme být přece v pohodě

Úplně tě chápu, já mám ted 2měsíční holčičku a předtím2 kluky, a ikdyž od porodu toho druhého uběhlo už 12 let, měl ajsem hroznou hrůzu z toho jak to bude. Nakonec mi porod musely vyvolat takže nic moc,ale ta beruška zato stála. Ale jakmile se přítel zmíní že by chtěl ještě chlapečka tak bych mu nejradši něco provedla. (asi si umíš představit co). Jinak já se taky cpala pomelem a mandarinky klidně i 5 za den, a mám holčičku. Tak držím palce a neboj se.

Též Tě naprosto chápu. Já rodila v bezvědomí a to tak, že bobiše ze mě tahali kleštěma.Je to pět let a kousek. Takže teď jsem 13+3 a občas mě to také popadne. Horší pro mě je fakt , že já prakticky budu prvorodička, protože ani nevím kdy tlačit co a jak minule jsem zatlačila nějak jednou a už se mi zdál sen, jak si povídám se svým mrtvým dědou a když se mě snažili vzbudit, tak si pamatuji, jak se mi vůbec nechtělo se vzbudit. Ten pocit toho že se mi nechce a je mi strašně dobře je nezapomenutelnej. Takže hlavu vzhůru, jak říká známá, druhej je rychlejší a když to šlo dovnitř musí to jít ven. Zatím se nestresuj, je dost času. Opatruj se a pohlaď bříšenko.

Ahoj:-)
já tě naprosto chápu,já měla první porod taky těžkej...a ted sem 34 týden a mam taky hroznej strach...budim se v noci..myslim na to ,...
ale bohuzel nic nenadelame a stres a strach to akorat prihorsí...Já si rikam,že už vim do čehojdu...jednou sem to vydrzela,vydrzím znova!!!Ven musí,nejsem slonice,abych nosila 2 roky:-DDD..ale strach naprosto chápu...taky je mi úzko když si na to vzpomenu:-)
a jinak myslim,že dle jídla to nepoznas:-)....Terka