Tomu se říká smůla.... :-((

18.11.2008

V srpnu jsem přišla o miminko, teď se zase odkládá datum dalšího IVF ze zdravotních důvodu a dneska v den dvoleteho vyročí my moje drahá polovička řekla, že je konec... No nemam ja stesti???? :-((((
Prostě se rozhodl, že to už dál nechce a že jsem nešťastná s ním... Nechápu... :-((( To budou vánoce....
Holky prominte mi,že to sem píšu ale potřebuju to ze sebe dostat!!!

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahojky,to mi je líto.ale zajímalo by mne čím ty drahé polovičky přemýšlejí.Něž řeknou takové věci.Držím palečky. :n:

je to starsny,zazila jsem nec podobneho...chlapi jsou srabi,ty radsi utecou nez,aby neco resili.Pred ctyrma rokama jsem prisla o miminko,kdyz mu byl necely mesic,zemrelo na vzacnou vrozenou vadu.Na genetice nam s pritelem rekli,ze dalsi mimi byl silenej risk,ze nase geny se spolu nesnesou a riziko dalsiho nemocneho mimiska je hodne vysoke.Oba sme to spatne nesli,ale porad sem si myslela,ze je to super clovek,ze me miluje a,ze me nikdy neopusti. Prestal semnou spat,spal dokonce v obyvaku a casto chodil s kamaradama na pivo.Byl sem porad sama a bylo mi jasne,ze se neco deje...Porad tvrdil,ze je vse v poradku,at se nebojim,ze me miluje.Jenze jednoho vecera jsem se vratila z prace a on mi s chladnou hlavou rekl.,,Promin nasel sem si jinou,mohla byses odstehovat´´???Zili sme spolu tri roky,koupili si pejska.Najednou sem se ocitla uplne sama s igelitkama pred domem,vratila sem se k rodicum,ani psa mi nedal a to jsem ho mela misto miminka. :r: Jeste sem nemela odstehovane vsechny veci a uz tam bydlela jina...bylo to strasny.Ze dne na den se mi zhroutil cely svet...zacala sem brat antidepresiva a snazila se zit dal.Nastesi mi strasne pomohla psycholozka,nestydim se to napsat,nebyt ji tak se houpu nekde na vetvi. Drzim palecky a hodne sil... :a:

Holky já mám doma tele.... Takže je to takhle... Jelikož dřív mluví než přemýšlí tak došlo k spoustě vecí,které jsem málem nerozdejchala... Nakonec jsme se dopracovali k tomu,že díte chce ale že má strach z toho,že o miminko zase prijdem... Promluvili jsme si a vsechno jsem mu vysvetlila a určili jsme si pravidla... Neveřím,že se změní úplně ale nechci to hned zahodit... Vysvetlila jsem mu ,jak to je kdyz bude miminko a co by se mohlo zmenit... Take jsem mu rekla, ze ma rict hned kdyz ho neco stve a ne na me jednou do mesice vychrlit tunu problemu... Ja bych chtěla vědet kdo vymyslel chlapi.
Ja mám taky své mouchy ale slibila jsem ,že na nich zapracuju... A domluvili jsme se,že vztah nebudeme hrotit a dorejeme si trošku víc času sami na sebe... My máme problém trošku v tom,že jsme prakticky hned začli spolu žít.
No tak uvidime co bude dál... :-) Možno dělám chybu ale za pokus to stojí...

SilvieS

In reply to by Lubka

Tak ti přeju, ať vám to prospěje. Vím, jaké to je, když dva spolu začnou hned bydlet. A mám doma něco podobného, vždycky na mě vychrlil všechno najednou, místo toho, abychom každý problém řešili ve chvíli, kdy nastal.

to je mi moc líto, co se vám přihodilo. Bohužel to, co popisuješ níže (jeho reakce na potrat), znám moc dobře z mého předchozího vztahu, kdy jsme přišli o mimi ve 20tt. Také se mnou truchlil pár dní a pak už můj stesk byl pro něj přítěží. Navíc jsem měla velké problémy s otěhotněním, dnes už vím, že to bylo špatné z jeho strany, ale to by mi tehjdy nevadilo .... co mi hrozně vadilo, bylo to, že odmítl jít na spermiogram se slovy, že nebude nikomu dělat cvičenou opici. No zkrátím to - dnes jsem přes 2 roky rovedená, mám úžasného chlapa, se kterým čekáme miminko - teď zrovna překonáváme ty "nešťastné týdny" minulého těhu ...... vidíš, i když je to už 12 let, pořád to bolí a mozek na to nezapomněl, ale tak to asi má být. A dnes, když mám svého zlatého Martina, vidím teprve pořádně, s jakým sobcem a hulvátem jsem 17 let žila.
Všechno zlé je pro něco dobré ..... možná to bylo znamení, že se ta IVF odsunula, možná vám není souzeno spolu mít miminko ..... já to dnes vidím také tak, že nám to prostě nebylo souzeno a že to bylo dobře - protože kdybychom to mimčo tenkrát měli, nedokázala bych od něj pak odejít a teď bych byla dál nešťastná. Já vím, že je to hrozně smutné a tady asi žádná slova útěchy nepomohou, ale zkuste si o tom ještě promluvit. Zaráží mne totiž jedna věta, kterou jsi napsala - že ti řekl, že ty jsi S NÍM nešťastná, ne on s tebou a to mi přijde divné ...... i když je to možná jen zdání, vypadá to, jakoby on bral vinu na sebe, jakoby jeho trápilo, že ty se trápíš a tímhle to ventiloval .... že ti dá volnost, abys s ním nebyla nešťastná ......
Drž se děvče, přeji ti hodně síly a pevných nervů a ať to dopadne co nejlépe pro vás oba.

Holky tak tohle je jobovka... ted mi rekl,že mimino nechce protože , se boji,že mi to ditě bude stokra přednejśí než on a ze ho uz nebudu mit ráda. A že ma strach,źe se mu budu míň věnovat... :jawdrop:
To jsem fakt ja takova husa, že to nechpau nebo je nas víc:?

In reply to by Lubka

teda... a to myslel vážně????? Protože pokud ano, tak je to dost velkej sobec anebo mu vůbec nedochází, co to znamená být otcem. Upřímně bych se asi na něj vykašlala. Můj první manžel si našel milenku, ale když nad tím tak přemýšlím, byla to jen záminka, aby nemusel pokračovat v našem vztahu. Věděl, že já chci mimčo a on se toho dost bál, a vlastně bojí dodnes... :-) Teď jsem mu vděčná, že to udělal, protože mám jiného manžela - skvělého chlapa a tatínka naší maličkaté princezny...

In reply to by Lubka

ono s těma chlapama to je na posrání všeobecně a v něčem jsou ti mladší horší v něčem je to zase obráceně.
Málokterý chlap má pocit, že musí mít dítě, většina by se bez nich obešlo a když, tak je to spíš chytne až jako starší. Pak bych řekla, že hodně rozchodů od chlapů je o tom, že mají pocit, že jim zkracujeme křídla a že jim něco uteče. Klidně by ve vztahu byli do smrti, ale jakmile se začne řešit svatba nebo děti, tak hodně z nich chytá paniku a vyklízí pole. A o žárlení na děti jsem toho už taky slyšela dost, je to sice nevyzrálé, ale taky dost časté, bez ohledu na věk. :00:
Nehledej v tom logiku, nezastávám se ho, ale je to jenom chlap, tak z něj nedělej nic víc :dance: a snaž se aspoň něco z toho pochopit a pak si v klidu popovídejte. Kdyby to byl opravdu takovej hajzl, poslal by tě do háje už před prvním IVF, pokud v tom není jiná slečna, tak si myslím, že je jenom vyplašenej z toho co by bylo a bude a když dostane trošku prostor a bude mít pocit, že to není až moc rozjetý vlak, tak hodí zpátečku.Věřím, že když do toho šel předtím, tak to sice a určitě bylo kvůli tobě, ale kvůli tomu, že tě má rád a věděl, že to chceš. Můžu tě ubezpečit, že v tomhle věku je opravdu málo pánů, kteří by se chtěli stát otcem ze svého přesvědčení.
Já mluvila o dětech od 20-ti let, bude mi 28. Můj manžel až letos na začátku roku, tj. v 34 letech začal kvůli dětem řádně vyšilovat a pořád o tom mluvil, takže ve finále to byl on, kterej rozhoupal celý kolotoč našeho IVF,protože já zrovna poslední dobou spíš řešila kariéru. Do té doby to bylo takovéto...... jednou a časem atd.atd., ale nechránili jsme se dlouho. Akorát prostě mu bylo předtím úplně jedno, jestli to dítě bude nebude.....

In reply to by Lubka

Holka, myslím, že tady je jen jedno řešení - kopni ho do prdele a to rychle.
Tedy, kdyby mi tohle řekl chlap, tak se s ním už nebavím a vyhážu mu věci na ulici. :spid:

In reply to by Lubka

Ahoj Lubko, přečetla jsem vše co jsi tady napsala a řeknu jen jedno. Je to sobec co myslí jen na sebe a své pohodlí. To si sakra myslel, že se budeš pořád motat jen kolem něj? Promiň to je můj osobní názor. Držím pěstičky ať to dopadne co nejlépe pro tebe. :a: :k:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Je mu 24... teda bude 25... ale tedka to zrovna resime a dozvidam se dalsi malickosti... tak jsem zvedava co z toho bude... :-)

Jedna pravda je,že miminko bylo opravdu docela narychlo. Jenže neměli jsme na výber a doktorka mi ŕekla čím dřiv , tím líp.... Jenže jsme o tom mluvil a zvažovali všechny pro a proti... Byl u toho když se podepisovali papiry na IVF a až do zavedení vajíčka měl možnost si to rozmyslet.... Nerozmyslel a těď mi řekne,že to miminko nechtěl? Že to udělal jen proto aby mi udělal radost? Jak tohle může někdo dospělý říct???? :r: :r: :r:
Někdo si staví kariéru, chce mít luxusní auto a barák a já chtěla jen jedno: RODINU! A co mám? Jen vztek, vztek sama na sebe a ani nevím proč...
Holky jsem moc ráda,že vás tady mám.... :h: :k:

ahojky kocko...moc s tebou citim...a moc drzim pesticky,at to brzy prejde a ten chlap za to nestoji,kdyz te opusti zrovna ve chvili,kdyz ho potrebujes nejvic...ja mela to same,sice jsem neprisla o miminko,ale maminka mela vaznou autonehodu a mesic po bouracce,kdyz na tom mamka byla nejhur a dr mi rikali,ze to asi neprezije,at se na to pripravim,tak prisel ted den muj ex a misto toho,aby me podporil a uklidnil,tak mi vratil klice mezi dverma a odesel a tim skoncil nas vztah po 3 a pul letech..bylo to hrozny,myslela jsem,ze to nepreziju,ale prezila a ted mam uzasnyho chlapa se kterym se snazime o miminko a spolu se starame o maminku,ktera to prezila,ale zustala upoutana na luzko....trosku jsem se rozepsala,ale chtela jsem ti tim dodat trosku odvahy...mej se krasne a preju,at je co nejdriv dobre,zaslouzis si to :j) :k:

vůbec Tvého partnera nechápu!!!!!Ale znáš muj názor na něj již z dřívějška.Holky já Lubku poznala osobně a kdyby jste věděli jak je to hodná a ohleduplná holka co umí podržet a má takového chlapa,ach jo:-(

In reply to by elixiiirek

Ahoj Sluníčko! Já ho taky nechápu ale co nadělám.... Večer se přiznal,že je to kůli tomu,že miminko ani nechtěl a další nechce... že na to není připravenej a bojí se budoucnosti. A dneska pro změnu zase psal,že se nechce se mnou rozejít... Ja jsem z toho jelen, kdo se má v těch chlapech vyznat. :-(

SilvieS

In reply to by Lubka

Ne v chlapech se prostě nevyznáme. My jsme krizi řešili rozchodem, pak jsme se domluvili na dočasné pauze a teď jsme byli minulý týden zjišťovat, jestli dosáhneme na hypotéku. A to se stalo během 3 týdnů.

To mě vážně dost mrzí a chlapy v tomhle nepochopím. Ženská trpí a chlap řekne, že toho má dost a radši od všeho uteče.... :n: Nevím co dál napsat....

ahoj beruško,to mě moc moc mrzí.Co je to za chlapa,který tě opouští v době,kdy by jste si měli být navzájem oporou a ještě si jde klído pído lehnout jakoby nic?Navíc v den výročí..to je bezohledný..alespon si mohl najít lepší výmluvu a pokud se mu na vašem vztahu něco nelíbí,pokusit se to probrat a řešit a ne hned konec.Nechápu.Drž se a držím palečky,abys tohle období přežila co nejmín bolestně :k:

to snad neni mozny, jeden den spolu lidi pocitaj na celej zivot a pak toto?Je mi to hrozne lito, ja jsem myslela ze takovy veci se nedeji a posledni doboumi pri pripada ze je to nejake caste :n:
podle me je to jakejsi alibismus, uz jsem to taky slysela od muze ze se rozejdem ze s nim nejsem stastna, ale kdyby te miloval tak te prece nedokaze opustit :? Ja ty chlapi fakt nechapu.Uplne chapu ze to pro tebe musi byt hrozne ://:
drz se a moc pred nim neplakej, pripada mi ze jim to akorat dava kridla...mozna se to jeste nejak zvrtne :a:

to je fakt děs. Držím palce, ať najdeš někoho, s kým budeš šťastná a s kým budeš mít i to vysněné miminko :one:

Holky, jste zlatíčka!!!!Mě to ten můj mozek nebere...Nechápu jak může někdo rozhodnout za mě jestli jsem nebo nejsem šťastná.... Ach jo! A to si šel lehnout jakoby se nic nestalo a ja tady sedím a nevím co dělat, kam jít....

In reply to by Lubka

Ono to totiž jenom zní možná trošku lépe a přes hubu to jde určitě jednodušeji, než kdyby měl říct jak to opravdu je. Mrzí mě to......
I tak bych možná varovala před ukvapenými závěry z obou stran a čas řekne, jak se věci mají.
Vím o čem mluvím. Chtěla jsem se 2x rozvést, protože jsme se jednou oba soustředili až moc na své práce a po druhé až moc na stavbu baráku, takže jsme spolu přestali řešit vše ostatní a ve mně veškeré "křivdy" vztahu jen rostly a bublaly, až jsem zapomněla, proč spolu jsme. Navíc nebyl žádný volný čas na společné strávení. Veškeré diskuse byli jenom o těchto tématech a MY jsme šli na druhou kolej.
Netvrdím, že jsme ideální pár, ale vím, že i tak to stálo za přemýšlení......
Zeptej se sama sebe, jestli tvá touha po dítěti nepřerostla v komunikaci a myšlení doma přes rozumné hranice. Ženská má totiž tyto potřeby pořád větší než chlap, ať je jakej chce........

In reply to by Evicek27

Evi, to je prave to co nebyl problem.... my jsme o miminku nemluvili, protoze jsme vedeli, ze pujdem na IVF. Jednou jsme uz od sebe byli...
Když jsem o to miminko přišla tak mi po dvou tydnech řekl,že to nemuže byt az tak hrozný abych pořad brečela....
Snažila jsem se chovat normálně a pokaždý když jsem začinala na to moc myslet tak jsem si našla něco co me nutilo myslet na jine veci....
Ale asi je to takhle lepší....

In reply to by Lubka

Lubko... přečetla jsem si všechno, cos napsala a mohu Ti poradit jen jedno... udělej tomu vztahu rázný konec, protože ten kluk co s Tebou bydlí, je opravdu ještě dítě a neváží si toho, co v Tobě má...

Povím Ti svůj příběh. Strašně jsem se chtěla vdávat a založit rodinu když mi bylo asi tak 2 let. ale nějak z toho sešlo, mým životem proběhlo pár dalších vztahů, ale bylo to spíš smutné než cokoli jiného, tak jsem začala pracovat na své kariéře. Nastoupila jsem do nové práce, udělala si rok školy, vzala si hypotéku a pořídila a zařídila byt a to všechno sama. To už mi táhlo na 28 a začalo mi v životě něco scházet. Spřízněná duše a někdo, komu bych se mohla svěřit s problémy a starostmi běžného života. Inu našla jsem partnera, zpočátku to vypadalo slibně, začali jsme se snažit o miminko, no půl roku a nic:( Nakonec se z něj vyklubal sobec, který mi prohledával věci a projížděl PC a mobil, když jsem nebyla doma - následoval rozchod. Našla jsem si dalšího přítele... jenom co jsem začala mluvit o miminku, protože mi už táhlo na 29, začal chodit z práce čím dál později a nakonec když už u mě jen přespával jsem se dozvěděla, že je se mnou jen z lítosti a že je mu blbý, že já mám zařízený byt a on po rozvodu jen dluhy - následoval další rozchod. Našla jsem si dalšího partnera...sice byl mladší, ale hned by se ženil a chtěl děti a já blbka (jinak se to snad ani napsat nedá) jsem z toho byla tak nadšená, že jsem pro zaslepené oči a vidinu dítěte přehlížela to, že se mi záhadně začaly ztrácet peníze z účtu i peněženky atd... no nemá valného smyslu to rozepisovat.O miminko jsme se snažili taktéž víc jak půl roku a nic. Nakonec jsem naštěstí dostala rozum, stálo mě to rok času, cca 15000Kč, které odpluly do nenávratna a na nějakou dobu i zdraví, protože jsem si vypěstovala žaludeční neurózu. Ale vše se nakonec v dobré obrátilo a i pro mě se našel ten pravý... už jsem ani nedoufala a přišlo to jako blesk z čistého nebe. Je to snad ten nejlepší chlap pod sluncem, vaří, uklízí, je totálně samostatná jednotka, která nepotřebuje, abych mu skákala za zadkem a dělala teplé večeře, spíš se naopak stará on o mě a toleruje mé chyby a třeba i to, že nemá vyžehlená trika, protože jsem měla zrovna lenivý den a nechtělo se mi žehlit. Vezme si z koše prostě nevyžehlený. Navíc jsem teď (když už mi táhne na 31 roček ) v 10tt a miminko se povedlo hned napoprvé...Co z toho vyplývá? Že jsem začala věřit na osud. Že přestože jsem se snažila o miminko 2 x přes půl roku, asi to tak nemělo být a proto se nepovedlo. Možná všechno, co se stalo Tobě, přestože je to hrozně smutné, je Tvůj osud a někde tam venku na Tebe čeká někdo, kdo Tě bude milovat takovou, jaká jsi, bez podmínek, bez vyžadování Tvé 100% pozornosti a péče, někdo, kdo Tě podrží když Ti bude zle a neotočí se k tobě zády, když ho budeš nejvíc potřebovat...Zkus o tom popřemýšlet. Já vím, že Tvá touha po miminku je obrovská a představa, že bys měla začínat od nuly je děsivá, ale občas člověk musí zatnout zuby a věřit v osud...

Je mi líto, že se ti to takhle sešlo, ale ber to třeba jako nový začátek, bez takového zbabělce ti bude možná i v dalších etapách života lépe, když si najdeš někoho, kdo bude lepší oporou. :one:

ahoj Lubko,

ty máš teda věci. :( :( :jawdrop: .Bohužel jseš opravdu úkazem, že když se to se.., tak se to se... a potvrzuješ mojí teorii, že problémy a průsery většinou chodí v řadě za sebou :( a každému se pak naloží tolik, kolik snese :00: .
I tak chlapi často špatně snášejí, když je pozornost a zájem soustředěná na něco jiného. Možná jen neví, co chce a jak se k tomu postavit. Snad to spraví čas a uvědomí si, proč jste spolu byli. Nebo to tak prostě mělo být a čeká tě pak pořádná odměna za tyhle tvoje sračky.....Držím palce, aby vše bylo, jak si přeješ.

To je mi moc líto, ale jsou to kecy a jen výmluvy :w: A neboj, příjde někdo s kým to miminko budeš mít a hlavně si Vás bude vážit :k:

ahojky Lubi,já si myslim totéž,že jsou to jen keci a výmluvy.je mi jasný,že tě to teď bude mrzet a bolet,ale řikej si že je to dobře,že to dopadlo takhle než aby se natebe vyprd kdyby to mimčo bylo.to neni podle mě chlap o kterého by ses mohla opřít a spolehnout v těžkých chvílích jako teď když máš třeba ty zdravotní problémy.
najde se lepší.drž se!!! :k:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka