Tak takhle ne!!!

:one: :s: :s: :s:

skvělé, skoro ve všem se poznávám :///:

Nádherně napsaný :-) Mě strašně baví teď kamarádka, jak kouká a kroutí hlavou a furt něco komentuje, jako: "to už se tak malý dítě kouká na pohádky? a to má ještě pleny jo? hele, já jsem četla, že se věci mají dětem vysvětlovat" (malá má 18 měsíců a vysvětlit si nechá ledacos, ale že se psí granule nepapají a po posteli neběhá samozřejmě ne)
Jojo, já toho načetla... Jinak ale musím říct, že jsem se svojí výchovou spokojená :dance: A myslím, že většina z vás by měla být...

nádhera :D
taky jsem úplně jiná matka :D

fakt hezky napsane.. :one: Taky jem kolikrat videla rodice,kteri sli par metru pres svymi detmi,kteri se svijely zrovna v zachvatu vzteku na zemi a ti rodice sli jakoby nic..S manzelem jsme toho byli jednou svedky a kukali jsme jak blazni.. :s: Nicmene co mam deti,tak uz to znam aky..Nemam klidne deti a pokud maji nervika venku,tak cekam az se uklidni,protoze vim,ze nic jineho jim nepomuze..Jinak ty rohliky do pusy,televize..Juju,taky jsem mela predsevseti hromadu a jem v haji..Jsem rada,ze jsem rada :s:

krásně jsi to napsala...když jsem ještě neměla malou,tak jsem si myslela v podstatě to samé,hlavně co se týče lehání na zem venku či v obchodě...a co se stalo?mám to samý doma a proživám tuto situaci každý den..teď už vím jaké to je a že to není lehké,takže já už vlastně nikoho nedsuzuji a ty maminky chápu..všichni jsme na tom stejně.

:) taky vyzkoušíme....

Já vím časem asi dojde i na tohle, protože co ta dělá u jídla no hrůza, ale většinou to nakonec sní všechno a s chutí. Ale až bude trošku starší a né když jí byly dva měsíce :n:

Jo jo, moje slova, kdybych tak chtěla být klidnější ;-). Ale kupodivu jsem zjistila, že pokud jde o nějakou banalitu, tak ječím jak pominutá a když pak jde do tuhýho, tak se umím zklidnit a řeším to v pohodě. Tak nevím, čím to ;-)

Kolikrát si večer říkám, hele, tak dnes to bylo zbytečný, zítra se toho vyvaruju a ejhle, jen co ráno otevřeme oči, už je tu problém ;-). Není to tak pořád, ale někdy mám dny, kdy jsme obě v pohodě a z toho je den, kdy si připadnu, že jen ječím, zakazuju, nařizuju, ale to jsou většinou dny, kdy je malá nevrlá, nic ji nebaví, nechce být venku, ani si hrát doma a vymýšlí jen lumpačina ;-).

Ale i tak je to moje sluníčko nejsluníčkovatější :€s€: , a když mě pohladí a řekne maminko, je mě smutnou, pojď se mazlit, tak se můžu rozpustit ;-).

Tak to naprosto chapu,ze te klid toho tvyho uplne rozbesni :s: :s: Uplne tu scenku mam pred sebou :s: Mas doma taky berana,no potes,ale nastesti klidneho.. :one: No tedaaa,takze ty budes ta tzv.zla?!!! :s: :s: Uvidis,ze vase malicka da zabrat jeste vasemu klidasovi doma ;) Jak ctu,tak mate moc sikovnou holcicku,chytrou,bystrou,ale proste rada poznava svet vsemi moznymi zpusoby a to manzel klidnej dlouho nebude :s: Nas ma 5 let a mladsi 1,5r.a manzel by vcelku vzdy klidny,ale dokud nemel deti :s: :s: U nas je to nastesti obcas i na stridacku..Me kolikrat bouchnou nervy,ze starsi stoji v pozoru,dostane na zadek a to ja fakt nerada,ale nekdy uz pretece hladina moji trpelivosti a pak prilitne manzel,vytrhne me od malocha a naopak,ale pak se casto stava,ze jsme v sobe,kdy vyvadim ja,manzel se drzi,ale pak mu rupnou totalne nervy..Nedavno se tak nastvla,ze bouchnul do zdi a nalomil si ruku.. :00: Bylo to pote co jsem do nej bouchla ja a ja jsem polovina jeho vahy a do me by nikdy nebouchnul,tak sel do obyvaku a bouchl do zdi a bylo.. :00: ..Nemam rada pokud nastane,ze musim dat malemu na zadek..Me mamca "davala"dost a dodneska z toho mam trauma jak to tehdy bolelo na dusi vic jak na tele a nechci opakovat stejne chyby..Deti umi s rodici pekne zamavat :///: Co mame deti,tak je vsechno uplne jinak :00: :00: :///:

Heh, jsi mě pobavila ;-). že my ženský, ale občas umíme chlapy vytočit k nepříčetnosti, co ;-).

Bráchy se kdysi někdo zeptal, koho má z rodičů radši (opravdu inteligentní otázka od dospělého člověka :00: ), a on řekl, že mamku, i když rychle bije :s: . Já teda občas dostala, ale následky to na mě nenechalo, moc dobře jsem věděla, zač to bylo ;-).

Malá je zvídavá až až, není zlá, jen si prostě jde za svým, a na nějaké maminčiny chabé pokusy ji zastavit, nějak nebere v potaz ;-). Ale já byla taky taková, vždycky jsem měla svoji hlavu. Posledně jsem i tchýni naštvala, když mě vyčítala, že jsem se i přes její nesouhlas nechala ostříhat, tak jsem jí řekla, že jsem vživotě neposlouchala ani svoji maminku, tak aby nepočítala s tím, že někdy poslechnu ji :D.

V létě jsme byli v parku, on tam lezl asi 8letej klučina na strom a malá jen tak vylezla za ním :jawdrop: , a to jí bylo 2,5 roku!! Kolikrát jsem z ní tak vyčerpaná, a můžu říct, že se fakt těším, až půjde do školky a já do práce. Hlavně to potřebuje jako sůl ;-).

Ano chápu, ale tohle co píšeš musí zvládnout samy všechny maminky které nemají ani občasnou pomoc od blízkých. A je to i o prioritách (tím nemyslím tebe ani nikoho tady) u mě je na prvním místě moje dítě a až potom to ostatní. Třeba u tchýně to tak není a díky tomu jsme se absolutně v ničem neshodly. A já se věnuji téměř celý den malé, zatím si hrát sama nechce, takže u toho uvařit, uklidit...je o nervy, ale nějak to zvládat musím, nikdo to za mě neudělá.

ja malyho miluju z celyho srdce....ted....musim se priznat moje tehotenstvi nebylo planovane a porod byl peklo....k malymu me chvili trvalo najit si cestu.....ted uz jevse ok a ja bych ho nevymenila zanic na svete ale take jsem na vse sama....zijem v nemecku a rodina je v cechach....Muz pracuje 11hodin denne 6dni v tydnu(nekdy i 7). Nosi sice domu nadherny penize ale ze me se stala zelena vdova..:D