Květinky

Nové mimiko z Květinek!!!! :\x:
Hlásím narození Aninky 8.5. 2011 v 16.25 hod. Míry: 51 cm, 3300g, spontánní porod (0- 16.25 hod. od úplného začátku, po krásný konec :one: ).
Narodila se 41+3 TT v porodnici v Mělníku, kde jsme byly obě moc spokojené!!!
Průběh porodu: Přesně v 0.05 hod v neděli 8.5. jsem začla cítit ÚPLNĚ JINÉ pobolívání v podbřišku jako na MS, ale jiné než poslíčci. Střídalo se to asi do 02 h po 10 mni. Pak to bylo nepravidelné, ale o něco silnější. Pořád se to dalo vydržet a tak to šlo až do rána. Nejprve pomohlo ležení na boku, pak už jsem asi v 6h vstala. Řekla jsem manželovi, že to asi už přišlo, byl trochu vyplašený :h: . Pak jsem se vykoupala, nasnídala a snažila něčím drobným zaměstnat. Bolesti se mezi tím stupňovaly, ale pořád se šlo brouzdat po netu. Asi v 11 hod jsem už nemohla sedět a chodila po schodech nahoru dolu, máme jich 2 patra :00: , pomáhalo to. Ve 12 hod jsme vyrazili, řekla jsem si, že po silnicích v sezolátním stavu bych mohla moc trpět než dojedem 20 km. Ještě, že tak, byla objíždka, opravovali... :metal: Dorazili jsme do porodnice, natočili mi ozvy a podle nich NIC MOC... :00: Pomyslela jsem si, že to není možný, když už to musím prodýchávat...Vyšetření pí. dr. ale ukázalo na 3 prsty (asi 5cm) otevřeno. Takže nás s manželem odvedli hned na sál. Dala jsem si klustýr a po tom se to rozběhlo víc. Pomáhalo mi stát opřená o parapet lokty a být mírně rozkročená. Pak mi provedli dirupci (píchli vodu), byla zkalená, zelená. Přenášela jsem, tak jsem byla moc a moc ráda, že to přišlo, prý skoro pozdě. Malá si tam už nakakala, protože měla málo kyslíku :r: . Bolesti pak zintentivněly a pí. dr., že už budem rodit a dala mi ještě proti bolesti 2 čípky, které alespoň trochu zabraly. Pořád jsem byla schopná trochu komunikovat s manželem, ale nechtěla jsem aby na me sahal. Sestřička se už moc divila, že nekřičím, byla jsem na 7 cm. Pak dr., že dostanu Oxytocin do infuze, což o to, píchání mi nevadí, ale věděla jsem , že pak to prvé teprve začne :€[€: . Trochu jsem zapanikařila, když jsem jí viděla s 500 ml flaškou (jsem zdravotní sestra, tak trochu vím....). Asi věděla jak na mě a řekla, že nemusí vykapat celá, dneska se tomu musím smát, taky jsme takhle balamutily pacienty, kteří něco nechtěli :s: . No a pak to stálo za to, to trvalo asi 1,5 hod. Pak jsem už měla tlačit, sestřička mi pomáhala stlačováním břicha. Dr. pak, že už vidí hlavičku. Malá byla za pár minut venku, hned začala hlasitě křičet :h: ! Pediatr jí vyšetřil a měla všechno v pořádku. Pak začal porod placenty, viděla jsem, že Oxytocin vykapal v 500 ml infuzi celý. To už jsem měla sílu žertovat se sestrou o tom, že mi ho schovala za hlavu, abych na něj neviděla. Při šití jsem pí. dr. upozornila, že budu nejspíš hučet, mám totiž alergii na Mesocain, to je znecitlivující látka, která se používá právě při šití. Dosatla jsem alternativu, ale nebyla tak účinná, tak to docela bolelo. Před porodem jsem poctivě masírovala hráz, šití mám jen malé a dobře se hojí. Pak mi dali malou, hned se přisála. Do té doby jí choval manžel a byl z ní celý pryč, byl to moc krásný pohled. Pak jsme se fotili a telefonovali domů babičkám. Na sále jsem tedy strávila 4,5 hod. Pak mě převedli na pokoj, kde jsem byla s moc fajn maminkou, takže jsem měla opět štěstí. Problém pak nastal až za 2 dny kvůli zpožděnému nástupu laktace, Anička prokřičela hlady celé odpoledne a noc. Celou dobu jsem jí jen nosila a nemohla jí nijak pomoct. Příkrmy se dávají až od 3. dne. :r:. Tady jsem poprvé cítila hrozný smutek a obrečela to. Ráno pak pí. dr., že Anička ubyla na kritickou mez, cítila jsem se hrozně :r: a navíc začla lehce žloutnout. tak jsem si řekla, že to asi bude v nemocnici na déle. Pak začala dostávat ty příkrmy a já jí přikládala. Odpoledne přišel manžel s oběma babičkami, moc jsem z babiček neměla radost, protože jsem byla neskutečně vyřízená a malá navíc nevypadala moc k světu. :|€|: Večer, ale došlo ke zlomu, najela jsem na program intenzivní péče, protže jsem se už vzpamatovala a řekla si, že to tedy bude jako v práci o noční směnu. Vozila jsem jí na vážení sestřičkám, každé 2 hod, vše psala, dokrmovala a viděla, že to stojí za to! Anička i trochu spala. další den jsem už dokrmovat nemusela, mléka bylo dost. Mám jednu bradavku trochu menší, takže se objevily trhlinky, které dost bolí. Je to špatnou technikou přikládání, mám i laktační poradkyni, která za námi chodí i teď domů. Prso mám tedy zrasované :jawdrop: , ale musíme bojovat dál. Dneska budem zkoušet chránič bradavek, tak jsem zvědavá...
Hlavní věc je, že Aninka roste a vypadá moc dobře!!! Máme z ní velkou radost!!!!
Jestli jste dočetly do konce, tak díky!!! :€m: Fotky dám časem, protože to moc neumím :?
PS: Jestli se něco opakuje, omlouvám se, psala jsem to a odbíhala k malé.¨
PSS: Moc gratuluju ostatním čerstvým Květinkám!!!!! :a: