Můj dlooouhý porod

Tak jsem se konečně dostala k tomu,abych stručně popsala svůj porod.
Ve středu 19.5. jsem jela jako každý týden na kontrolu..byla jsem ve 37+2 tt.Pan doktor mě prohlédl,chválil mě a řikal,že možná budu přenášet,že jsem zavřená a vůbec to na porod v blízké době nevypadá :)
Trošku jsem posmutnila,že už bych chtěla,aby malej byl venku :p cestou zpátky jsem se stavila za taťkou,ukázal mi kameru,co mi koupil,prý abych si mohla broučka natáčet,žadonila jsem,ať mi ji už dá :) prý ne,až budu rodit..tak říkám..prosimtě,to může být klidně zítra :) potom jsem jela za mamkou do práce,kde jsem dřív dělala..a z nudy jsem tam začala pomáhat...jak jsem tak lítala sem a tam,ani jsem si neuvědomila,že mám nějak mokro v kalohotkách..šla jsem na wc a kouknu a kalhotky celé od krve..tak jsem běžela za mamkou,ať se jde podívat,ta šok,já brečela,ona volala doktoroj..ten ať se ani nezastavujem doma a ihned jedem,že by se mohla placenta oddělovat od lůžka..tak jsme jeli,mně se hlavou honily nejrůznější myšlenky.
V nemocnici mě vyšetřili a ejhle otevřená na dva prsty,odešla mi hlenová zátka..šla jsem na monitor,ten byl v pořádku,pak ultrazvuk taky vše v poho..takže konečný verdikt, 2-3 dny a pustíme vás domů..řikam super,alespoň si stihnu sbalit tašku,koupit soupravičku..neměla jsem skoro nic připravené.Fajn,takže mě uložili na lůžko.
Nemohla jsem spát,psala sms příteli,že chci domů,jak malá holka.Kolem půlnoci se mi podařilo usnout..ale v 1:26 mě probudilo teplo a mokro..zvonim na sestřičky,že mi asi praskla voda..vzali si vložku a to už to ze mě lilo,jak blázen..tak mě dali čistou košili a převlíkli postel,šla jsem na monitor,ale malej pořád spal,tak ho museli budit..ale nedal se :D
Monitor mi natáčeli asi hodinu..pak mě poslali spát..já hned psala příteli a mamce,že mi prdla voda..hned volali a psali.
Vůbec jsem nemohla spát..v 3:30 mi šli zase natočit monitor,ale zase ho museli budit :) To už jsem cítila trošku bolesti.
Pak kolem 7:00 hod. chodila vizita,takže mě vyšetřili,otevřená na 2 cm,nález stejný,prý jestli už cítím nějaké bolesti..řikám trochu :) odešli a já čekala,pořád dokola mi natáčeli monitor,malej je měl někde a chrupkal si :) kolem 11:00 mě znovu vyšetřili,byla jsem na 4 cm,pak přijela mamka,aby mi dovezla věci a přítel taky...tak jsme seděli na chodbě a to už jsem měla silnější bolesti.přišla sestra,ať se rozloučím,že se jde na sál a přitel už může zůstat.
Tak mamka odjedla a šlo se na sál.Tam mi dali yal a prý ať si 15 min až hodinku chodím..a pak jdu na wc...ale to nešlo..já sotva 2 min a už jsem letěla..přišla sestra,jestli už má teda zavolal přítele i na to vyprazďnování..tak na ni volám z wc,že už se vyprazdňuji..prý to jste teda vzala hopem :D a zase znovu,monitor a čekání.
Přišel primář,prohmátnul mě,že prý na 6 cm..ale to byla bolest,pomáhal mě otevírat..auu..a ty kontrakce taky u začali pěkně bolet,musela jsem prodýchávat a byli po 4 min. vždy 30-40 vteřin.Ty jo holky a to bylo teprve kole 14 hodin.
Pak mi dali antibiotika,hned za tím oxytocin..úplně mě deptalo,jak to kape pomalu..pak zase přišel doktor,že se nález nemění,já bolesti jako prase..a on prý..jestli mám takový bolesti už teď,ať si dám píchnou epidural..nejdřív jsem nechtěla,ale pak jsem jim to podepsala a jak sjem byla ráda..vůbec mě to nebolelo..a pak jsem byla 2 hod. vysmátá,vůbec žádné bolesti,byla jsem na monitoru,ten nezapsal žádné kontrakce,melj zas chrupal :D no a abych to zkrátila..tak pořád dokola mě chodili pomáhat otevírat..pak přestal epidural účinkovat a začli mi strašně silné kontrakce po 2 minutách pak po minutě..už mi kapali slzy..bylo kolem 21:00,nemohla jsem sedět,ležet,chodit...nic..řvala jsem bolestí,řvala jsem sprostě,ryla nehty do zdi..přišel doktor,že prý jem na 8 cm,tak že mi dají druhou dávku epiduralu..tak mi ji dali a já čekala,kdy ty bolesti přestanou,ale on mi už nezabral,ptž se hlavička tlačila dolů..a já pořád na 8 cm,tlak na konečník žádný..takže připravit sál a slečno musíte na císaře..já bulela,přitel mě utěšoval,já řvala,že už to nevydržim,ať mě uspěj,že už nechci..tak jsem se z jednoho sálu musela dobelhat na druhý..a v 22:53 mi dali narkózu a malej byl na světě přesně ve 23:00.
Brouček Peťulka..takže je to ještě býk 20.5. ve 23:00,měl 3210 g a 51 cm.Já si z probuzení nic nepamatuji,prý jsem měla zimnici a posílala jsem všechny někam..malýho mi přinesli kolem 3 hod.ranní..holky,to byla nádher,já brečela,klepala se,nemohla jsem uvěřit,že ho má u sebe,že ho držim vnáručí,je můj a je to nejkrásnější miminko na světě..ještě teď občas brečim,když se na něj podívám,jak je zlatej a hodnej..v noci spí 5 hod. vůbec nebrečí,je tak spokojenej a já ho miluji od první chvíle,co jsem ho držela v náručí a uvědomila jsem si,že je teď závieslej pouze na mě a já ho v životě nikomu nedám,je to nejcenější poklad,co mám a všechny ty bolesti,kila navíc,stresy z vyšetření apod. ty jdou kolem když ten krásnej sametovej uzlíček máte u sebe a víte,že je váš,že jste ho stvořila.Prostě je to nádhera.
Děkuji všem,co to dočetli až sem,je to fakt román největší :) Hlavně maminy zdravíčko,čekatelky pohlazení pupíčků a snažilky brzo dvě čárky.
Být matkou je nejhezčí období v životě a musíme si ho užít plnými doušky..