Jak oživit vztah....
Ahoj holky, obracím se k vám s prosbou...Jsme s přítelem skoro 8 let, máme krásného a zdravého 16 měs. syna. Bohužel to v poslední době není nějaké růžové. Chtěla bych radu, jak oživit vztah, dodat mu nějakou energii nebo tak něco. Je to pořád dokola, takovej stereotyp....Už mi z toho hrabe...........Určitě se takových maminek najde víc.....tak prosím poraďte....moc všem děkuju...
Ahoj. My tohle řešíme tak, že jednou za čas dáme Kubu o víkendu tchýni a máme večer nebo odpoledne jenom pro sebe. Jdeme na véču, do kina, na procházku, prostě máme rande. Fakt to pomáhá. Vždycky se na to těším jak malá, protože manžel celej týden maká od rána do večera, takže se skoro nevidíme.
to je těžké... řekla bych, hodně dělat věci společně. U nás to je tak, že manžel chodí do práce a já uklízím, nakupuju, starám se malou, prostě o chod domu (on mi teda taky občas pomůže, tojo..). On zařizuje opravy ohledně domu, auta atd.. No a už mi to lezlo na mozek a minulý pátek mi pomohlo blbé společné nakupování, šli jsme prostě celá rodinka do krámu nakoupit :-) A v sobotu jsme jeli vybírat dlaždičky, kde jsme strávili skoro celý den a to bylo taky super, i když to normálně nemám moc ráda.. samotnou mě to překvapilo. No a teď zase začíná týdenní stereotyp :-)
jo a taky si hodně zveme na návštěvu společné známé, to je taky fajn a donutí nás to aspoń uklidit :-)
Držím palce, ať něco vymyslíte a je to zase príma... :one:
Víš co podle mě opravdu funguje? Společný aktivity a zájmy. Nejlíp strčit děti někomu z rodiny a vypadnou někam ven - do klubu, do divadla, na squash, zaplavat si, večeře, atd., jako za starejch časů :) Pro nás je to takovej komfort, že jsem z toho vždycky úplně paf. Dokonce když jsme spolu rok pracovali v jedný místnosti, byl najednou náš vztah mnohem lepší, přátelštější a živější. I proto, že jsme si spolu měli o čem povídat, chodili jsme spolu na oběd a na kafe a neřešili jsme vůbec dceru. A to mi na mateřský dost chybí, jako bysme si neměli moc co říct. Takže třeba i výlet s dětma je fajn, protože nabourává ten běžnej stereotyp, kterýmu se asi nelze vyhnout, alespoň ne s malým dítětem.
ahoj, také jsme, teď už s manželem, spolu 8 a půl roku, a často je to stereotyp. Ale občas je třeba dobré pokud máte možnost zajít třeba na večeři nebo si udělat chvilku jen pro sebe a nebát se, že malý se vzbudí - pokud máte možnost hlídání, nebo si udělejte výlet všichni 3 pak budete mít dlouho na co vzpomínat, ale hlavně je to fakt o komunikaci, takže já už odsud padám a jdeme si dát s manželem kousíček dortu co zbyl z narozenin a hodit řeč, to dělá moc a sem tam se přitulit nebo pohladit, to je úplný balzám na dušičku
Přesně to bych potřebovala vědět........Taky nějak na sebe nemáme čas, zapomínáme se obejmout, pohladit, dát si pusu,.... U nás je to spíš teda u partnera, ten se zhlídl v naší malé a mě už prostě snad ani nepotřebuje.........Když už bylo hodně zle, tak jsem si o tom promluvili, všechno jsem mu řekla a rozhovor jsme zakončili tím, že spolu prostě budeme mluvit........Ne nejde to, cokoliv se mu snažím říct, to je špatně, že ho pořád jen upomínám, otravuju,....Ale vím, že mě miluje, jen je prostě takovej, více méně spokojenej se vším a hlavně nějaký krize, nebo tak něco neumí řešit........
Mám v plánu nějakej víkendík někde na chajdě, jen my 3 s malou......Minulý týden jsme vyrazili do Zoo a bylo to super, úplně jinej den, než normálně, taky jsme se k sobě hned chovali jinak.........
joj, tak to jsi ted popsala náš vztah...taky se neumíme obejmout, pusu si dáme jednou denně a tak, jak píšeš "zapomínáme". Ty výlety a večeře a tak je taky super, to si nemysli, že na to nemyslím, ale taky je to všechno o penězích a ty my máme tak tak. David chodí ještě do školy, dělá teda aspon na poloviční úvazek plu moje mateřská. no tak si předstva co to je za nic, to ještě platíme 6000 nájem.....na velikonoce jsme byli taky v ZOO, nádherný den, ale jakmile ten den skončil a začal nový, tak to bylo zase při starým...nevím kdo dělá chybu, jestli já nebo on...taky je většinu dne ve škole nebo v práci, takže se vidíme málo..taky vím, že mě miluje a já jeho taky, jen fakt potřebujem občas vypnout..přijde mi, že si ani neumíme nic naplánovat, třeba ten výlet....nebo sport....hodně se díváme na ty peníze no..je to hnus...štve mě to a moc...
In reply to joj, tak to jsi ted popsala by Katuš-Maxík
myslím že peníze řeší hodně rodin,taky nemůžem nějak rozhazovat kdyby nebyli dluhy tak je to úplně o něčem jiném přítel vydělá dost,nájem máme 8500,měsíčně to je vše min.30 000 ale zas se třeba trošku omezím a můžem si zajít někam sednout atd...nebo koupit nějakou maličkost za pár korun aby to přítele potěšilo.
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
jé Marti, to je pěkný cos ted napsala....my taky plánujem baráček, jen co dodělá školu a to je za 2 měs. :qu: :qu: pak snad najde nějakou práci, ikdyž vím, že to nebude hned....ale barák prostě chceme, snad nám to vyjde....a tak jak píšeš dole, že máte pořád na něm a na zahradě co dělat...to je fajn...my jsme zatím v podnájmu, v baráku, ale nic tu není naše, takže nějaký pořizování nebo opravování zahrady a tak u nás nehrozí....nebudu dávat prachy do něčeho co není moje....ale moc se na to těším....
nevim, od zitra bydlim s malou u mamky. Na moje narozeniny to ukoncil. Byl problem v nas obou, ja proste vecer dala sprchu a byla jsem rada ze lezim, on chtel neco vic.Kolikrat jsem ho i zapomnela obejmout pres den, nevzpominam si na to, kdy jsem za nim prisla a dala mu jen tak pusu a rekla mu, ze ho mam rada. To byly ty chyby. A nejvetsi a nejhorsi chyba? Nemluvili jsme spolu...
drzim vam palce, o vsem si promluvte!!
In reply to nevim, od zitra bydlim s by Pavčík
Pavči, tebe si pamatuju, je to smutný...já vím, že by mě David neopustil....taky spolu nemluvíme, ani nemáme o čem...chce to nějaký zážitky, ale ty mi spolu nemáme, není na ně čas....Dave je bud v práci nebo ve škole, takže žádný zážitky o čem by mohl mluvit nemá....a já jsem doma...takže taky nic...říkám mu jen o malým, jaký udělal pokroky a tak..Pavči a on tě někdy sám od sebe obejmul? Myslíš, že je to jenom tvoje chyba??? protože na tohle my taky ZAPOMÍNÁME!!! je mi z toho smutno...
In reply to nevim, od zitra bydlim s by Pavčík
Tak to je mi líto, škoda, že ti to neřekl včas :( Ale chlapi asi takový jsou, nic neřeknou, ale v hlavě jim to šrotuje. Ten můj toho moc nenamluví, to abych z něj všechno páčila :/ A mě to fakt kolikrát mrzí. Pohladit, obejmout, dát si obyčejnou pusu každej den už považuju za povinnost, i kdybych neměla náladu a když to neudělám já, udělá to manžel. Jsou to maličkosti, ale důležitý. Určitě to nebyla jednostranná chyba.
Tak držím palce, abys to co nejsnáz překonala a aby všechno bylo brzy lepší!
In reply to nevim, od zitra bydlim s by Pavčík
to je hrozný, jak se teď vztahy rozpadají. Nechcete si ještě o tom promluvit? Vždyť máte prcka.
In reply to to je hrozný, jak se teď by jujunka
ted jsem mu volala, porad jen brecim. jsem jeste u nas v byte (v najmu) mam vystehovanej nabytek, amm tu jen kreslo, tv a pc a loznici ale ta je jeho, muj byl obyvak.
On je u rodicu.
nechce si o tom promluvit, i kdyz mame malou, proste nechce, nechce byt se mnou
In reply to ted jsem mu volala, porad by Pavčík
tak to je drsné a ani ti neřekl důvod proč s tebou nechce být?my měli taky několik dost drsných krizí ale zatím se to dalo do kupy ikdyž už jsem se skoro stěhovala několikrát
In reply to tak to je drsné a ani ti by pet.name
jo, nemiluje mě. Měla jsem dost problémy s jeho mámou. Ona byla přes rok doma víš, neměla práci a pořád mě tu otravovala, ze začátku dobrý, pak mě už vytáčela jen myšlenka na její osobu. Jsem výbušná povaha, když přišel přítel z práce, hned jsem začal nadávat, že tu zase jeho matka otravovala a cpala mi do malé čokoládu. On se vždycky zastal ji. vždycky a pořád. Mě to šíleně trápilo a nenáviděla jsem ji čím dál tím víc.
Ona je ale pěkná herečka, umí to s ním. Ale to je vedlejší. Víš, měla jsem jít na něj asi ,,jemně,, a hezky mu to říct. pokud v budoucnu budu mít nějakého přítele, udělám spoustu věcí jinak..
In reply to jo, nemiluje mě. Měla jsem by Pavčík
tak to je mi líto,je jasné že je to jeho mamka tak se jí bude zastávat ale máte spolu dceru,tak si měl aspoň zjistit jak to bylo no ted´ už je to jedno... :-( možná že pochopí jak se odstěhujete že mu chybíte i TY!!!pokud ne tak ti přeji abyste našly k sobě chlapa který Vás bude milovat a chovat se lépe než ex
In reply to tak to je mi líto,je jasné by pet.name
Přesně, pokud mu to nedojde, tak je to pěknej trubka. Rodina přeci není jeho máma, ale ty a prcek.
In reply to Přesně, pokud mu to by jujunka
snad si to uvědomí... děkuji vám :h:
In reply to snad si to uvědomí... by Pavčík
Držím ti Páji pěstičky.......
In reply to ted jsem mu volala, porad by Pavčík
Ale kočko, no tak. Tak teď hlavně netlač na pilu, dej tomu čas. Věř mi, že vím jaký to je, když jeden chce a druhý nechce v tom vztahu pokračovat. Sice jsme neměli mimčo, ale i tak to bylo dost drsný. Já se z toho dostávala hodně těžko, ale nakonec jsem se dostala, našla si nového přítele a bývalý si uvědomil, že udělal chybu... Třeba ten tvůj taky potřebuje čas.
In reply to ted jsem mu volala, porad by Pavčík
Ahoj, to je mi moc líto :r: . Dej mu čas, uvidíš, že se mu bude stýskat :h: . Vždyť máte malou :girl: . Bude mu chybět, uvidíš a Ty taky. Náš taťka kdyby Natálku neviděl den, tak se po.... :s:
In reply to Ahoj, to je mi moc líto . by renatamu
já v to doufám, doufám, že se mu bude stýskat i po mě ... taky si nedokážu představit, že by natálku neviděl dýl jak jeden den ... on za ní bude jezdit, to jo, ale každej den to určitě nebude, přeci jen budeme od něj bydlet přes 20 km...
nechali jsme to zajít až moc daleko, žili jsme vedle sebe jako dva cizí lidi. Strašně mě to mrzí, ještě že mám malou, ta mě tak krásně drží nad vodou. ..
In reply to já v to doufám, doufám, by Pavčík
Já bych tomu opravdu dala čas, krizi ve vztahu zažívají všichni, buď to ustojíte nebo si časem najdeš někoho jiného ;-) Vím, že to zní teď asi divně, protože si to nedovedeš představit, ale je to realita. Ale jak jsem psala, třeba to chce jenom čas, nikam ho netlač. Po rozchodu je nejlepší začat dělat věci, který člověk vždycky chtěl dělat, ale kvůli druhému nedělal ;-).
In reply to Já bych tomu opravdu dala by jujunka
jj , nebudu se mu vnucovat, ale te´d to prostě nešlo, jsem tu sama, malá spinká, jak budu u mamky, bude to lepší, nebudu tam sama... mám prostě tendence mu volat..
In reply to já v to doufám, doufám, by Pavčík
Naděje umírá poslední, vzpomeň si na mě, že se mu fakt bude stýskat. Budeme Tobě i Natálce držet pěstičky, ať se taťka umoudří a jste zase rodina. A teď je u rodičů proč? Utíká? Jiná ženská v tom být nemůže?
In reply to Naděje umírá poslední, by renatamu
:h: děkuju holky.
Je u rodičů, protože nájem tady končí, teda on byl až do června, a pak jsme měli kupovat byt, ale když to chtěl ukončit, nebyl důvod to lámat přes koleno a zbytečně to prodlužovat.
Jiná ženská v tom není, bavili jsme se o tom, říkal mi že neí idiot aby nás opouštěl kvůli někomu jinýmu, že by to Natálce prostě neudělal, a že chce být sám. Jenže to si měl promyslet taky sakra dřív, že chce být sám..
Ahojky, já byla s bývalým přítelem taky 8 let a musím říct, že jsem ten stereotyp nějak neřešila. Bylo mi totiž jasný, že dřív nebo později je to takový v každým vztahu. Ale určitě je dobrý, když si občas uděláte radost nějakou drobností, romantickou sms nebo třeba si vezmeš na sebe nějaký sexy prádýlko...
In reply to Ahojky, já byla s bývalým by jujunka
Naprosto souhlasím. Stereotyp k dlouhodobýmu vztahu prostě patří. My tady s manželem taky nemáme nějaký žhavý novinky. Každý den je stejný, děláme i ty stejné chyby jako píše mamča výš...zapomínáme se obejmout, zapomínáme si dát pusu a večer padám do postele unavená...ale máme se rádi a o všem si spolu povídáme. Když něco z tohohle jednomu z nás začne vadít, vyříkáme si to a oba se snažíme..vydrží nám to sice chvíli, ale pomáhá to. Prostě vzájemná komunikace je dle mýho lék na všechno.
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Dobře, tak vy nekomunikujete slovy, ale gesty. Už se znáte, víte jak to ten druhý má a hlavně to asi máte oba v hlavě srovnané...jasně, je to stereotyp, ale copak řešením je rozchod? Vždycky když mě to popadne, tak si říkám...tak se rozvedu, najdu si někoho jinýho a za pár let budu tam, kde jsem teď. Stereotyp přijde prostě vždycky. Když se máte rádi, jste schopní jeden pro druhýho něco udělat, když máte oba rádi vaše děti...to přeci samo o sobě je tolik důvodů proč spolu být....Moje máma říká skoro to co tvá :-). Že můj chlap je světec a jinej by to se mnou prý nevydržel :ww:
In reply to Dobře, tak vy by Rokl
Tak tohle mi máma ani říkat nemusí, protože to vím sama. Já bych sama se sebou teda asi nevydržela :s: Dělám si legraci, zase taková megera nejsem. Mě vždycky nejvíc dokáže vytočit, když se lidi rozchází kvůli stereotypu, protože potkali někoho s kým je to super, kdo je obdivuje atd. No jo, ale i tam přece zase bude časem stereotyp. No já to fakt nechápu. Když už tam není láska, jsou velký problémy (drogy, alkohol, lži, atd.), tak to chápu, ale rozcházet se kvůli stereotypu je blbost.
In reply to Naprosto souhlasím. by Rokl
Ono je taky dost důležitý, aby si oba uvědomili, že ten stereotyp tam patří. Samozřejmě extrém je, když ty dva nežijí spolu, ale jen vedle sebe, to pak taky není dobré. Já jsem s novým přítelem necelé 2 roky a musím říct, že ani na začátku jsme ani jeden z nás neměl růžové brýle a prostě byli vklidu, takže pro nás je to vlastně takový "stereotyp" už od začátku. Ale víme, že se máme rádi a víc neřešíme. Občas si uděláme hezký večer, výlet nebo zajdeme na véču, do kina atd. Prostě si ten život zpříjemníme maličkostma.
In reply to Ono je taky dost by jujunka
:one:
In reply to Naprosto souhlasím. by Rokl
:h:
In reply to Žádný předmět by Pavčík
Kdo nechce za vztah bojovat, za slzy nestojí. Držím pěsti!!
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
My jsme spolu něco málo přes 10 let a mně to přijde jako dva roky :-) Určitě je dobrý trávit čas spolu - randit s prckem i bez. Nás strašně baví jen tak courat po venku, ve městě, v lese...dojít si na kávu, ať už s malým a nebo když je u babičky tak i sami. Ale zas na druhou stranu, člověk by měl mít nějaký svůj prostor. Každý z nás má své kamarády a své záliby. Nebaví mě sedět doma a čekat až se marek vrátí z práce. to by si se mnou pak moc neužil (byla jsem pád dnů marod a nikam jsem nechodila a to bylo hrozný - jak píšeš - neměla jsem mu co říct, o čem se bavit! ). Takže třeba minulý týden jsme se doma míjeli - při střídání u matouška a pak jsme se na sebe moc těšili, že si v klidu spolu sednem a jen tak proberem co se dělo. On má kapelu, dělá koncerty, chodí na zkoušky a s kamarádama ven - ale neni to zas tak často, občas ho musím vyhánět :-) já jsem venku víc. baví mě se potkávat s kamarády/kami, dělat společný obědy, jídlo venku, zajít si zaplavat, na keramiku... prostě si odpočinout od toho každodenního pečování o malého. myslím si, že to člověka dobije a naruší nějaký stereotyp. Marek mi vždy povídá, že jsem jak vyměněná, když dorazim z venku :-) a navíc mi vyšel strašně vstříc,takže i končí pravidelně ve středu dřív v práci a mají s klukem společný odpoledne a mě vyženou ať si jdu odpočinout, odrelaxovat. a to zabírá. A jak tu píšou holky - základem toho všeho je spolu mluvit. o všem. uplně vidím u našich rodičů, jak spolu nejsou zvyklí komunikovat a to pak strašně boří ten vztah. mají problémy o kterých nemluví, ale visí ve vzduchu a to neni příjemný. My v tomhle máme výhodu, že já i marek pracujem v sociální oblasti, takže jsme zvyklý hodně komunikovat s lidma o čemkoli a doma neni nic, co bysme nějak nepořešili :-) držím pěsti!!!