chtěli jste se rozejít s partnerem v době těhotenství?
holky mám takový problém. Stále se hadam s přítelem ten se stará o podnik já musím chodit do práce nemá na mě čas a chce abych se přestěhovala z prahy na vesnici ale já si čím dál víc uvědomuju že takový život nechci. Nedokážem se už normálně bavit. Nutí mě k sexu který se mi teď zda odporný nemám na něj náladu a nebaví mě. Obviňuje mě že určitě někoho v praze mám. Já vůbec nevím co mám dělat mám pocit že jsem si ten život zničila. Že než jsem byla těhotná bylo mi líp.
no vzhledem k tomu že bydlí v 1 paneláku tak o nějakém bazénu zahradě nemůže byt ani řeč. Není tu kino není tu diskotéká není tu bazén není tu školka je tu 1 základní škola. Jeden super market ve kterém absolutne nic není. Chtěla jsem aby se moje dítě mělo dobře chodilo do anglicky školky mělo na výběr školu studovalo jazyky. Aby bylo pro život připravené. Vím že když nejsem šťastná já nebude ani ono
In reply to no vzhledem k tomu že by marfib
My bydlíme taky zatím v paneláku na vesnici, není tu ani diskotéka, ani kino, ani bazén, do supermarketu jezdím do Olomouce, takže tu není ani supermarket, ale i přesto si myslím, že mé dítě bude pro život dobře připravené a školu nebo školku si můžu vybrat taky... nejvíc dítě na život připraví rodiče, ne drahá a někdy ani neodpovídající školka či soukromá škola... studovat jazyky dnes může také skoro všude, cizojazyčná gymnázia jsou v skoro každém okresním městě... a na chození na diskotéku v těhotenství nebo když budeš mít malé miminko možná nebudeš mít ani náladu, ani čas... ale stavět svou spokojenost na diskotéce a kině mi přijde spíš dětinské... neber si to zle, ale tvé důvody mi přijdou spíš úsměvné, i když chápu, že pro někoho to může znamenat konec světa...
Nakoupit můžeš klidně jezdit do supermarketů, kde mají velký výběr, v dnešní době není problém si nějaký najít, jsou všude jako stromy v lese, do kina si občas můžeš přece vyrazit taky jinam, stejně bys tam nechodila denně - nebo jo? Dítě může klidně vyrůstat šťastné i na samotě v lese, je to vždy o tom, jak si ho budou všímat rodiče, jak se mu budou věnovat a co pro něj budou chtít udělat, není to ani o anglické školce nebo o jazykovce... na to má stejně ještě pár hezkých let času, během kterých se vše může úplně změnit... a v partnerském vztahu se většinou dělají kompromisy na obou stranách... ale ty odsuzuješ něco, co jsi ani nevyzkoušela, jsi už předem zaujatá proti jakékoliv změně nebo tvému přizpůsobení... a s tímto přístupem to nikdy nemůže dopadnout dobře... připadne mi, že ses zatím ještě nesrovnala ani s těhotenstvím, navíc s tebou lomcují hormony, pojetí rodiny a jejího fungování dle tvého muže ti připadne neuskutečnitelné, no vždycky člověk musí nejdřív zapracovat na sobě, aby mohla nastat nějaká změna i jinde... ale pokud máš tolik toho, co nechceš zkousnout a co ti vadí, bude nejlíp pro vás všechny, abys zůstala tam, kde jsi... koneckonců dcerku může vychovávat i její otec a ty budeš chodit do práce a nebudeš muset mít strach, že nezaplatíš byt a další náklady... jste přece rodiče oba dva... možná se ti bude zdát, že jsem to napsala tvrdě, ale takový je prostě život...
In reply to My bydlíme taky zatím v by Blue Jane
no každý máme pohled na svět jiný. Já jsem vždycky dělala co mi řekl můj instink a vnitřní pocit. A vždy mi poradil dobře. Vím jen že tak jak žiju teď je totální katastrofa. Možná ty máš oporu v manželovi .ja v příteli ne. Přijde domů ráno celý den spí když se probudí je nervózní kvůli podniků. Nechová se tak jak jsem se do něj zamilovala. Neodsuzuju nic co jsem nezkusila. Dělám 2 dny dvanácky těhotná pak večer jedu 150 kilometrů za ním jsem sama doma akorát uklízím vařím peru . Pak se probudí hádámé se. Pak uteče do práce já odjedu do prahy a takhle to je teď každý 2 den. Takže úplně skvělí. Život. Takhle já žít nechci
In reply to no vzhledem k tomu že by marfib
Ja si myslim,at udelas to,co chces predevsim ty. Ja jsem se ve sve zamilovanosti prestehovala pred 3 lety taky na vesnici - ale o mnoho horsi,nez popisujes ty.Je tu 300 obyvatel,z toho vic nez 100 nad 70let.O skolce,skole,kine,diskotece,bazene,poste ... si muzu nechat jen zdat. Je tady jen jeden obchod,otevreny 4 dny v tydnu,kde stejne nic nekoupis.do meste je to sice "jen 10km",ale bus nas s kocarkem nechce vzit. A do meho auta se kocarek nevleze,takze jsme odkazani na pritele kdyz neco potrebujeme.
Taky jsem si malovala,jak bude me ditko chodit do zajmovych krouzku,plavat,ucit se cizi jazyky.Ale vsechno se tim nahle zmenilo. Kdyz se o tom s pritelem bavim,tak mi vzdycky rekne,ze jestli chci do mesta,muzu jit.Ale bez maleho. Ani nevis,jak STRASNE moc si vycitam,ze jsem se podvolila a udelala neco,o cem jsem si myslela,ze se to casem podda. NEPODDALO! Takze ti radim,abys udelala to,o cem si myslis,ze bude nejlepsi PRO TEBE!
In reply to Ja si myslim,at udelas to,co by sachmeta
Hele, ale ty svou situaci můžeš docela dobře vyřešit tím, že koupíš kočárek, co se ti vejde do auta, nebo prodáš své auto a koupíš takové, aby se ti tam kočár vešel... my jsme hledali kočárek, co se vejde do mé Suzuki Swift třídvéřové a našli jsme... takže pokud je problém jen v tomhle, tak je docela řešitelný... no a až bude mimi větší, tak golfky se ti vejdou do každého auta... co to je deset kiláků... a až Marťa vyroste, tak ani ten kočár nebudeš potřebovat a budeš ho vozit i do té jazykovky, na plavání, do kroužků a tak...
In reply to Hele, ale ty svou situaci by Blue Jane
Na vyrazeni auticka uz se pracuje,konci mu technicka tak jde chudacek do srotu. Nove ale budu moct koupit,az zacnu chodit zase do prace. Na jine proste nemam a pritel mi na nej neda, to by si radeji usekl ruku :n: Uz tak mu dluzim 10.000,-
Trosku jsem si i zvykla,ze kdyz jsme bydleli v Mnichove,bylo vsechno blizko a hlavne byly moznosti. Stacilo sednout do metra, nebo do tramvaje,a byli jsme za chvilicku vsude,a hlavne v ramci mesicni za cca 1000,- mesicne.
Chteli jsme jezdit na plavani - bohuzel je az v Hodonine, takze 30km daleko. A maly takhle na daleko cestu jeste nezvlada.
K tomu jsem tady jedina,kdo ma mimco mladsi 4 let, jedina od 19 - 28 let. Ostatni jsou bud mladsi,takze ve skole na intru pres tyden,starsi zase vetsinou pres tyden v Brne,kde delaji,na ubytovne.Takze tu nemam ani kamaradky,se kteryma bych splkla.Jen muzu cekat od rana do podvecera,kdy se pritel vrati. Vzdyt ja uz jsem pomalu 14 dni nikoho nevidela venku,kdyz jedu s kocarkem!!Mozna,si to nedokazes predstavit, mozna jo. ale uz toho mam opravdu PLNE zuby a uz jsem nekolikrat vyhrozovala,ze se vratim zpatky do Nemecka. Jenze pritel se zasekl, ze jedine pod podminkou,kdybych mu tu nechala Martu. Coz bych NIKDY neudelala,takze muzu jen sedet na zadku a cekat,ze se MOZNA v budoucnu neco zmeni.Proste jsem v pasti,a nevim,jak z ni ven.
Promin,ze si stezuju,jenze v realu tohle nikomu rict nemuzu. Kdyz to reknu nasim,tak mi reknou,ze co jsem chtela,to mam. Maji pravdu,a vzdycky ji meli,jenze ja byla zamilovana ://:
In reply to Na vyrazeni auticka uz se by sachmeta
No, mě nejvíc zarazilo, jak píšeš, že mu dlužíš peníze... jak dlužíš? Přece žijete spolu, máte spolu dítě, takže peníze jsou společné, já prostě nechápu, jak mu můžeš něco dlužit... přece by se měl o svou rodinu postarat, když žena je na mateřské, a ne dělit peníze na moje a tvoje... a třeba si prohodit auta, abys mohla jezdit s kočárkem... na jedné straně tě trochu chápu, já byla dřív taky taková a nechala si s prominutím "srát na hlavu", co všechno jsme my ženy ochotné snášet... dnes by takový chlap letěl - nebo spíš pokud bych bydlela u něj, tak já bych brala nohy na ramena a nenechala si tak se sebou zacházet... no a vyhrožovat tím, že bys mohla odejít jen bez dítěte, to je jen aby tě zastrašil... pokud se o dítě staráš, tak by ti ho soud nechal v péči, toho se bát nemusíš... a bohužel tě nejspíš musím zklamat, v budoucnu se to nejspíš nezmění, spíš naopak, bude to horší... jediné, co můžeš změnit, tak je to tvá stránka věci... buď se postavíš a ujasníte si pravidla, nebo se pořád jen povezeš a budeš nespokojená... a když on nebude chtít přistoupit na nějaké rozumné řešení pro obě strany, tak nic nenaděláš a nic se nezmění... ale když budeš jen ustupovat, tak to bude horší a horší... jo, zamilovaný člověk není schopen vidět reálně, to jo...
In reply to Na vyrazeni auticka uz se by sachmeta
a to je to . Co já přesně nechci. Takhle žít. Přesně tohle čeká mě. Jsem hodně společenka potřebuju lidí potřebuju pracovat byt v kolektivu samota mě ubijí
In reply to a to je to . Co já přesně by marfib
TAk to jsme na tom stejne ...
Myslím, že byste si s přítelem měli hlavně vyjasnit to, kde budete bydlet... to je podstatné... to, že pracuje a že na tebe nemá čas, je podle mě tak trochu nepodstatné, protože z tebe hlavně mluví hormony a chtěla bys ho mít u sebe neustále... měla by ses snažit zabavit se sama... můj manžel je v práci vždy celý týden a vrací se domů na víkendy, ale nemám pocit, že by na mě neměl čas... prostě to tak je a já to respektuju, jsem dospělá a když to jinak nejde, tak kvůli tomu přece chlapa neopustím... vlastně tím zabezpečí celou naši rodinu, což je v dnešní době dost podstatná záležitost...
Tak mě napadá, nepsala jsi už jednou o tom stěhování na vesnici? Myslím, že jo, že? Tak to vypadá, že jste oba nešťastní, s tebou navíc lomcují hormony, což je v těhu běžné, člověk má každou chvilku slzy na krajíčku a dojme ho i to, co by ho jinak nevyvedlo z míry... můj názor na to je, že bych se na tvém místě přestěhovala k němu... budete spolu a pak se uvidí, jestli to půjde nebo ne...
In reply to Myslím, že byste si s by Blue Jane
ano psala. A pořád je to horší a horší já to tam nesnáším. Pořád jsem sama doma .nikam tam nemůžu jít. Přítel mě sere čím dál tím víc. A představa že tam budu žít do konce života je pro mě nepřijatelná..
Ahoj, takový pocit jaký máš teď ty mám každý týden minimálně jednou :-) Nedělej si z toho těžkou hlavu - uvidíš, že bude líp :-) Ze sexem máme doma taky problém - přesně opačnej než máš ty - já jsem poslední dobou extrémě "náruživá" :-) a přítel nechce, protože má strach, že nám ublíží :-) Tak do 5. měsíce jsem zase nemohla o sexu ani slyšet, takže jsme spolu za těch 6 měsíců spali jen dvakrát a taky to jde :-) To, že máš pocit, že za všechno může těhotenství je taky úplně běžný - neboj se to určitě přejde. Fakt je ten, že byste spolu s přítelem měli asi zažít - možná by líp chápal všechny ty změny, který prožíváš :-) Oni ti chlapi jsou přece jen natvrdlejší než my :-) Já doporučuju nedělat žádný zásadní rozhodnutí dokud jsi těhu, protože ty hormony nám opravdu zatemňují mozek :-( Tyhle všechny moudra nejsou z mý hlavy, ale taky už jsem tady psala, že chci přítele vystěhovat a holky tady mi to krásně vysvětlili a musím říct, že měli pravdu. Jen kvůli nim jsem neudělala největší kravinu svýho života :-)
ahoj, a to máte miminko plánované? tohle si moc nedovedu představit. Asi je to tím že jsem otěhotněla /plánovaně/ až po svatbě. občas jsme se taky hádali, když jsem byla těhotná, ale jen kvůli blbostem-což nemělo smysl dál řešit. Tohle má být období,které si máš užívat a ne se stresovat.¨
Zda s přítelem zůstat a nebo odejít je jen na tobě. Ty jsi těhotná a ty musíš vědět, zda má vztah nějakou budoucnost. Já bych s člověkem, který mě do něčeho nutí a ještě mě neprávem podezírá nebyla. Ani bych s takovým člověkem nechtěla mít dítě.
ahoj podle mě to možná vnímáš protože si teď těhotná.. my taky měli problémy, manžel mě obviňoval že někoho mám když nechci sex atd... ale pak se to nějak urovnalo. sice i teď mi někdy řekne že si myslí že někoho mám, ale to není pravda... mužu ti jen poradit aby jsi nedělala nic co si myslíš že není spravné a stůj si za svým. držím palečky ať se to co nejdřív vyjasní
Určitě ted vnímáš věci jinak než dřív,ale jestli si myslíš že je to všechno v háji,tak asi nemá smysl udržovat takovej vztah.Ale je to jen můj názor.
In reply to Určitě ted vnímáš věci by sysa
vůbec nevím co mám dělat. A nevím jak to sama zvládnu. Bydlím v pronajatém bytě. Mateřská bude sotva stačit na nájem. A rodiče mám daleko. Jsem úplně v pasti zůstat ve vztahu jen kvůli tomu že to sama nezvládnu nebo se rozejít ale co pak..
In reply to vůbec nevím co mám by marfib
no,já nevím.Když jsem kolikrát přemýšlela jestli odejít nebo zůstat,tak jsem si udělala pro a proti a zjistila jsem,že mi třeba vadí nepodstatný věci,který se ještě dají řešit,ale já s mojí povahou bych nikdy nedělala nic proti mé vůli.Nedovedu si představit se dvěma dětma odejít do podnájmu,ale protože májí naši barák,tak bych šla k nim.Nemůžeš jít na přechodnou dobu k příbuzným?
In reply to no,já nevím.Když jsem by sysa
v praze bydlí hodně lidí v podnájmu. I já už 15 let rodiče mám dáleho a není tam práce. Mě vadí to že se mám někam stěhovat kam nechci a to že si nejsem jistá tím vztahem. A vůbec nevím jak to zvládnu z mateřské 7600 to je přesně můj nájem. Přítele zajímá je o sex to co je k večeři a jestli je vyprano. Nežijem spolu protože já mám dobrou práci v praze . Vesnici jsem brala jako relax.
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Já mám kapku jiné potíže dr. nam zakázala sex a jsem moc ráda protože mi to taky bylo dost nepříjemný a pokud máš chlapa z vesnice tak ho těžko budeš lákat do města já mám to samé a teď bydlím na vesnici a nevyměnila bych to ani za zlaté prase kor teď když jsem těhotná protože si krásně představuji jak sedím venku s kočárkem a mám ,,havaj''.Jsem tady už 3 roky a nedokážu si představit že bych se měla vrátit do města už jenom kvůli dětem. Když je hnusně tak v bytě děláš to samé jako v baráku-čumíš do zdi,ale když je hezky tak co ve městě? pečes se mezi panelákama a toužíš po zahradě s bazénem a relaksaci a především klidu.Nebo alspoň já jeto jenom můj názor a rozejít se v těhu já bych teda počkala až se srovnaj hormony zdá se mi to jako bláznovství