příručky vs. realita
Ahoj holky, jsem 35 tt a posledni dny me přepadá hrůza při pomyšlení co všechno me s miminkem čeká. Je to moje první mimi, manžel pracovně vytížený, denně v práci tak do 17 hod minimálně, maminku mám 300 km daleko a navíc pracující, kamošky taky přes den v práci a ja sama ubohá bez zkušeností a bez potuchy co taký drobeček bude vše chtít a jak se o neho starat. Sice mám pročtené příručky od A po Z ale myslím, že realita je stejně někde jinde. Jste tady některá, co má podobný osud nebo aspoň máte pro me nejaké povzbuzení?
Ähoj, vim o čem mluvíš. Jedinej rozdíl je v tom že mám rodiče od sebe nejdéle 30km. ale co je mi to platné když oba pracujou do pěti do večera. Takže jsem se snima viděla jen jednou za 14dní o víkendu. manžel jezdí domu v sedm večer. Je pravda že prvních 10dní co jsem přijela z porodnice si vzal manžel dovolenou-abych se z toho nejhoršího vyhrabala s jeho podporou-za což jsem mu moc vděčná. Ale jakmile nastal poslední den před jeho nástupem do práce-chytla jsem depku a skoro celej den brečela. Bála jsem se toho že to vše sama nezvládnu. Naštěstí mě uklidňovala představa že mám dětskou doktorku v baráku a na telefonu. První 2 měsíce jsou hodně složité-je to vzájemné poznávání. Jakmile si ale zavedeš svůj ritmus a režim, tak jde vše hned líp. Když malýmu byli 4 měsíce, tak už jsme si na sebe tak zvykli, že když manžel zůstal doma i v týdnu, tak nám náš rytmusi narušoval-sice to zní ošklivě-ale je to tak..
Takže se nestrachuj. Každá si tím musíme projít. Určitě to zvládneš. Jednoduché to neni,ale co v životě jednoduché je.. :a:
Neboj, s tím si vším poradíš. Manžel také odchází kolem půl osmé a vrací se v 17, nejdřív, navíc po porodu neměl volno a já byla sama doma hned od začátku. Jakmile máš miminko v ruce, tak hned víš, jak ho chytit, co všechno si k němu můžeš dovolit. Máme dnes už 3 měsíční holčičku a od začátku jsem si se vším poradila sama, jen vlásky jí nemeji sama ale s pomocí manžela.
Moje mamka pracuje, takže přes den také nemá čas a tchýně dodržuje šestinedělí a to k nám nechodila :)
Ale všechno zvládneš sama, naučíš se to už v porodnici.
Ahoj, tak nám budou brzo 4 měsíce a jsme od začátku a ještě chvilku budeme přes týden s malým úplně samotný, protože tatínek je 400km daleko kvůli práci a je s námi jen o víkendu... obě babičky pracujou a kamarádky taky.. a malej je taky moje první mimi a vůbec jsem netušila, jaké to bude... je fakt, že někdy je to náročné, např. dnes v noci od tří do šesti nespal a dnes přes den taky moc ne, ale na to si člověk zvykne... je to krásný a nepředstavitelný být máma...
Vaše fotografie
tak to já jsem na tom přesně opačně........čerpám veškeré info o těhu a dětech od své mamky a hlavně sestry.....navíc jsem od malička vedená k péči o dětičky....hodně jsem hlídala a i pracovala jako chůva
no ale jiné určitě je hlídat a jiné mít vlastní mimčo
jen co vím.....příručky je dobré si přečíš, určitě i ty informace upotřebíš ale není dobré je striktně dodžovat....
každé miminko je jiné a každá maminka také, a proto si myslím že každá maminka určitě pozná co je pro to její miminko nejlepší
Neboj to bude v pohodě......
nestresuj se a přeji příjemný zbytek těhu
Lisa