ach ty hormony
Ahoj všem, tak se vám musím svěřit, co se mi stalo v sobotu.
Jeli jsme s manželem do Prahy, že tam nakoupíme něco pro prcka. Tak se taky stal, koupili jsme toho mooooc a samé krásné věcičky. no ale to není to nejdůležitější. Šli jsme na oběd a jak si tak jíme, tak já měla v jednu chvíli hrozný nutkání, říct manžílkovi, že ho prostě hrozně miluju. Tak jsem mu to řekla a normálně jsem se v té restauraci z toho rozbulela. já si připadám jak blázen. On chudák nevěděl, co se děje. já u tam vyznávám lásku a brečim u toho. :n:
Jenže to určitě všechny znáte, že v tu chvíli si prostě člověk neporučí... nebreč, to prostě nejde ukočírovat.
Tak přejju všem krásný den bez pláče. :a:
In reply to Ahoj.Tak to dobře by mil77
já úplně chápu jak Ti bylo, když Ti prozradili pohlaví mimíska. já tam na chodbě potom bulela, jak prdlá a manžel byl taky úplně hotovej. Mně ta intuice teda vyšla. Stejně jako ty jsem celou dobu tušila, že nosím pindíky a opravdu mi to potvrdil velký UTZ. Hodně zdravíčka tobě i vaší princezně. :girl:
To je náhodou krásné,fakt.Moc vám to přeju :one:
tak nám to přijde normální, ale chtěla bych vidět toho tvýho vyplašenej váraz ve tváři, co se ti stalo, že pláčeš. :s:
Já jednou někde četla, že holka se trápila, protože si myslela, že ten její jí zahnul. Jsem říkala manžovi, jak jsou chlapi hnusný, řvala jsem u toho, hlas se mi třásl a manžel se mohl strhat smíchy. :00:
To je krásný :j) to ho muselo dojmout :h:
To je dojemný.A co manžílek jak reagoval?co ti na to řekl?
In reply to To je dojemný.A co by luccil
no byl ze mě vykulenej, ale bylo vidět, že ho to taky dojalo. Tak mi řekl, že mě taky moc miluje a utřel mi slzičky. :\\:
Ahoj.Tak to dobře znám."Normálně" si umím říct,teď nebrečet,ale už se mi to také stalo a přestat-to nejde.:)
Měla jsem silonu intuici,že čekáme chlapečka,já si představovala spíše holčičku,ale co,to neva,říkala jsem si.Moje intuice,že to bude kluk byla tak silná,že mě ani nenapadlo,že se mohu plést.Manžel mi říkal,jak to můžeš tak vědět,ale dal na mě,nakupovalo se na klučíka.Těšila jsem se na ultrazvuk ve 23.týdnu.No a tam doktor hledal hledal,ale to,co tam chlapečkové mají mít,nenašel.Prostě jasná holčička.Máme radost,to určitě,ale já brečela jak želva a nevěděla jsem vlastně proč.I u rodičů-ti nechápali.Mysleli si,že holčičku nechci.Já vím,že to zdravíčko toho miminka je nejdůležitější a brečet kvůli tomu,že je tam holčíčka, to by mě ani nenapadlo,ale ten pláč musel ven.:-)
Možná vám tady holky připadám jako blázen,ale i teď mám slzičky v očích,ale jsem šťastná.I to je kouzlo těhotenství. :girl: