dvě děti.............

My jsme na tom s maželem tak nějak stejně, jak došlo na to že bysme se opravdu začali snažit tak z toho máme najednou strach a to jsem byla já ta odhodlaná nezlomná a pořád dokola jsem manžela uháněla a teď když už jsem tak blízko si nevím rady. S tou prací jsem taky přemýšlela ale taky jsem chtěla ať jsou děti celkem blízko sebe a to by nebyly kdybych šla do práce. Vím jaké problémy jsem měla sehnat práci když jsem ještě neměla dítě a teď nemám žádné iluze (navíc nemáme babičku ani dědu který by vyzvedl malýho ze školky - chodí oba ještě do práce- a tak bych potřebovala jen ranní a to dnes je skoro nemožné sehnat) a tak bych dlouho hledala (třeba půl roku.....) pak bych se musela modlit aby mi nedali smlouvu jen na půl roku (na dobu určitou jak býví zvykem) a já pak stějně byla tam kde sem a druhém by se mi mohlo jen zdát... Já fakt nevím co je lepší. Asi si říkáte že co se ptám když zhruba vím ale já asi potřebuju slyšet jdi do toho a neboj se a nebo nechoď do toho. Vím že to si musíme rozhodnout sami. Když bych své obavy řekla manželovi tak ten by mě jistě utvrdil v tom že nám bude líp jen třem protože on druhé dlouho nechtěl a teď když přece jenom svolil a vyděl by mé pochybnosti tak si myslím že by toho využil a druhé by se nekonalo a mám obavy že už by se nekonalo nikdy. On druhé už moc nechtěl z otho důvodu že si zvykl už na to že je větší, může s ním kamkoliv zajít, jet na kole atd a s dalším mimčem by sme se zase vrátili na začátek a to se mu asi už nechce, je rád že už máme větší "klid".
A s tím přepisem rodičáku na manžela by mělo jít ne? Kamarádka to byla přepsat teď někdy a udělali jí to. Z toho mám taky strach. Kdyby to šlo tak super. Práci bych si hledala až po druhém dítku. Je to těžké, odehrává se ve mě emotivní bouře ale tak trošku se uklidňuju tím že naši to zvládli a neměli zrovna peněz na rozhazování a všechno jsme taky nemohli mít ale nijak mě to nepoznamenalo a vážím si o to víc věcí.
Všem děkuji za případné reakce!!!!

ahojky určitě pokud řešíš finance tak bach šla na chvilku někam do práce at máš mateřskou a tříletou variantou a jinak co se týče otázky druhého dítěte,já druhé nechtěla hned po sobě asi kvuli financím a bydlení a hlavně starší synek byl divoch chtěla jsem mít čas jen pro něho,pak jsem začla po druhém miminku toužit až jak malej měl 5let zadařilo se,ale dopadlo špatně :r: hodně jsem to špatně nesla a tak jsme se nějak přestali snažit a nechali to náhodě a za dva roky se zadařilo samo ani jsme nějak o miminku nepřemýšleli,manžel se mi vrátil z pulroční mise a za měsíc to bylo :s: syn žárlil na miminko už v těhotenství,ale tím,že byl velký tak se vše sním dá hezky probrat :one: žárlil pak i ještě nějaký čas,ale jakmile si začli spolu hrát tak je to super :one: tet zase žárlí ten mladší :c: nemužu staršímu dat ani pusu :s: ale má smolu vždycky mu řeknu,že je taky náš :)rozdíl mám mezi dětmi 8let a vyhovuje mi to mám na oba čas :one: držím palečky at ti vše dopadne dle tvých představ :a: