Dráždivá děloha ach jo
Ahoj, ráda bych si tady přečetla zkušenosti od mamin co to měli stejně....
V prvním těhotenství jsem měla extrémně dráždivou dělohu, tvrdla mi cca od 17tt , nemocnice, léky, kapačky, psychika v háji. Díky bohu se syn narodil "jen" o měsíc dříve. Ale co mě to stálo slz, trápení a sil, to ani popisovat nechci.
Když jsem porodila, ani jsem nechtěla slyšet o tom, že bych měla mít další dítě a být znovu těhotná. Dostávala jsem se z toho asi dva roky a pak mi došlo, že prostě ještě po miminku toužím. Vše jsem konzultovala s dr. A ta mi jasně řekla, že každé těhotenství je jiné, a že je to tak 50 na 50, ale že mi to druhé těhotenství schvaluje a to co nejdříve- čím mladší tím lepší.
S manželem jsme se tedy dohodli, že od září na tom začneme pracovat, povedlo se napoprvé a už koncem září jsem měla pozitivní test. Prostě krása. První trimestr až na únavu, bolest prsou a trochu nevolností úplně v pořádku. No a teď jsem na začátku 14tt a už třetí den zase tvrdnu. Byla jsem na to ( alespoň jsem si to myslela) připravená, ale nějak se mi vrací všechny ty pocity, začínám mít strach. Krom manžela a nejlepší kamarádky, to ani ještě nikdo neví, takže se nemám ani kde vykecat. Nechci to rodině co nejdéle říct, právě kvůli tomu, že budou mít také strach, hodně nám to rozmlouvali.
Jen bych ráda slyšela jak jste to měly třeba vy. Když to bylo i v druhém těhu, jestli jste to méně řešily. Se synem nemohu proležet celé dny, takže i v tom to bude složitější. Mám dráždivou dělohu, s tím, že mi cca po 25tt tvrdla třeba i 60krát za den, ale čípek se díky bohu zkracoval jen ke konci, kdy už je to normální.
Musím ještě půl roku vydržet a nějak si to neumím představit........
Děkuji E.
ahojky tak ja takhle zkusenosti asi moc nemam. první těhu jsem mela naprosto super za to tohle tehu si uzivam od zacatku do konce ale to vis. Kazdopadne ti chci rict ze ti drzim palce abys to zvladla i s malym s temi druhymi detmi je to o dost narocnejsi no. Tak se drž!
Ahoj, já mám kluky 2009 a 2011, jsou od sebe 2r a 7m. Obě těhotenství jsem měla prakticky stejná. Břicho mi tvrdlo vždy už cca od 12. týdne. Prakticky celé těhotenství jsem měla 4x2 tablety magnézia. Bylo to hodně nepříjemné, hlavně zpočátku jsem se bála, ale pak když každá návštěva dr. byla se stejným nálezem na porodních cestách, tak jsem si zvykla. Někde jsem se dočetla, že je normální max. 10x denně tvrdnutí. Mně tvrdlo břicho klidně 10x hodinu, pokaždé když jsem měla plný močák, při každém zvednutí ze židle, otočení v posteli. Pupek byl tvrdý jako kámen. Dr. to nijak moc nehrotil a u druhého už jsem to brala s klidem. Velmi důležité pro mě bylo si jít ideálně každý den odpoledne se starším lehnout. To mi hrozně pomáhalo. Magnézko jsem vysadila až na konci 37tt a kluci se vždy za pár dní narodili. Jeden je 37+3 a druhý 38+1. Vždy až do konce 36. tt jsem měla CS0-1.
Musíš věřit, že to půjde všechno dobře, odpočívat a těšit se na miminko, brát magnézko a víc už asi neovlivníš. Taky jsem nosila hodně volné oblečení, nehrozilo, že bych měla třeba bokovky, to bych měla pupek tvrdý non-stop.
Držím palce a užívej těhu ...
:a:
Ahoj, já měla v prvním těhotenství časté tvrdnutí. Můj dr. to řešil magnéziem a moc mě nevaroval, že bych měla odpočívat. Skončila jsem v 27tt v nemocnici s předčasným porodem. Tam se to ještě zhoršilo (byla jsem otevřená na 2,5cm), ale vydrželi jsme do 36tt. Léky, kapačky, postel hlavou dolů v tom největším možném úhlu, 3x týdně návštěva, bez televize, bez internetu, jen s knížkou a rádiem. Nejhorší bylo to tahání za nos od dr., pořád mi říkali uvidíme za tři dny atd., než mi řekli, že mě prostě do 36tt nepustí, tak jsem každou kontrolu oplakala. Jakmile mi řekli pravdu, smířila se s tím a pak už to bylo mnohem lepší. Dělala jsem to pro toho svého vysněného chlapečeka. ;) U druhého mi břicho taky tvrdlo docela brzo, už nevím přesně odkdy. Podstoupila jsem v 16tt cerkláž (zašili mi v narkóze čípek) a byla jsem doma a mohla se starat o staršího, ale i tak jsem musela hodně odpočívat. Druhý syn se narodil 36+5 stejně jako ten první. I přes to všechno jsem šla do třetího miminka. Znovu podstoupila cerkláž, bříško tvrdlo od nějakého 16tt. A to tak, že v 31tt i tři hodiny po 10, 5, 8 minutách. V 33tt jsem s bolestmi skončila na pohotovosti a za 5 dní porodila. Nedonosila jsem holčičku tak dlouho nejspíš z toho důvodu, že byla větší. Kluci měli ve 36tt 2250g a holčička ve 33tt měla 2340g (na tento týden veliká).Dívej se na to tak, že už víš do čeho jdeš. A stojí to za to!!! Každá jsme jiná, ale mě pomohlo si představit, co nejhoršího se může stát. Tak jedna varianta byla, že skončím v nemocnici na kapačkách, to je ještě ta lepší varianta. Ta horší je předčasný porod a to jsem nehodlala dopustit. Ty rizika s tím spojená jsou moc velká, takže bych radši šla ležet do nemocnice. Měla jsem tři cíle, první byl 24tt, od kdy se miminka zachraňují, pak 27tt, to je ten týden, co jsem skončila v porodnici poprvé a pak 34tt, kdy ta šance na zdravé dítě je veliká. Povedlo se a mám krásné, zdravé, zlobivé děti a jsem za ně vděčná!
PS: tehdy v první těhotenství jsem měla na pokoji maminku, co čekala dvojčátka-holčičky. Měli je vymodlené z umělého oplodnění a maminka ležela v nemocnici celé těhotenství, opravdu od 12tt!!! Doma už měla 9 letou holčičku, hospodářství a dodala mi hroznou spoustu jak informací (tehdy ještě nebyl tak běžný internet, tak jsem vlastně nevěděla nic!), tak zkušeností a pozitivní energie, když mi bylo nejhůř. V takových chvílích je to nezbytné, takže vím jaké to je mít to komu říct. Maminku jsem tehdy měla přes celou republiku a nemohla mě ani jednou navštívit v nemocnici, takže o to to bylo těžší.
In reply to Ahoj, já měla v prvním by plucka
Ahoj moc děkuji, že si alespoň někdo dál práci napsat. Koukám, že sis také zažila své, a OBDIVUJI, že sis troufla i na třetí. Je hezké, jak to ale vše dobře dopadlo, a navíc benjamínek holčička:h: Každopádně, ten kdo nezažije, nepochopí. Já se po porodu normálně přistihla, jak okukuji těhotný, třeba v krámech a na různých akcích a jak jím závidím, že si to užívají. Myslela jsem, že alespoň podruhé to vše také zažiji. Každopádně si uvědomuji, že u mě hodně velkou roli hraje psychika, bohužel a stydím se za to. To první těhu jsem měla hrozné a vytoužený syn mi málem zemřel ještě než se narodil. Tenkrát při mě stáli snad všichni svatí... Dala jsem si za úkol hodit se více do pohody a doufám že vše půjde dobře. Ve čtvrtek mám kontrolu, tak tam vše proberu a uvidím. Koupila jsem si magnézko, a snad mi uleví. Ještě jednou děkuji a hezký večer.
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Všem moc díky, za zkušenosti. Pomohlo mi to se víc uklidnit a světe div se (ťuk, ťuk, ťuk) je to lepší. Ve čtvrtek mám kontrolu, tak dám vědět.