Den D - 8.5.2010

Ahojky všechny snažilky, těhulky i maminky! Konečně jsem se dala trochu dokupy a mohu vám popsat náš den D, tedy narození našeho synáčka. V pátek 7.5. ráno jsme se s přítelem rozjeli do porodnice - nic se totiž nedělo, tak nás Dr. poslal na vyvolání. Na příjmu mi provedli všechny možný vyšetření a řekli mi, že to jen tak nebude a ať pošlu přítele domů. Tak tedy jel - to bylo kolem půl devátý ráno. Mě na začátek dovedli na porodní sál a píchli mi injekci na vyvolání. Začaly mírné kontrakce, tak mi nechali dokapat vyvolávačku, odpojili ji a kontrakce téměř vymizely. Tak mi kolem desáté zavedli tablety...bylo to to samé jako s kapačkou:( O půl dvanácté mě odvedli na oddělení a nechali to být s tím, že se to buď rozjede nebo se bude celej proces opakovat v sobotu ráno. V klidu jsem se naobědvala, během odpoledne jsem pociťovala sice pravidelné, ale nijak silné kontrakce. Po večeři jsem šla do sprchy asi na půl hoďky, pak jsem si zalezla do postele a když jsem se chtěla posadit "vyběhlo" ze mě cosi a k tomu hromada krve. Zvonila jsem na sestru ta přiběhla a řekla, že to není nic hroznýho...mě ale zesílily kontrakce a to mě tam nechali další půlhodinu v tý hromadě krve. Pak mi řekli ať si vezmu hygienický potřeby a Yal a jdu na operační sál, kde jsem byla ráno - nikdy jsem si nemyslela, že ta chodba bude tak dlouhá.
Volala jsem příteli, aby přijel - byl tu během deseti minut a od té doby to byl děs. Kontrakce sílily, lae Dr. mi říkala, že se stále vůbec neotvírám - od rána jsem byla otevřená pouze na tři prsty...to pokračovalo až tak do jedné hodiny v noci. Mezitím mi praskly vodu (mmch. jsem se druhý den dozvěděla, že už byla mírně mléčně zabarvená), chodila jsem do sprchy, na záchod, natáčeli mi monitor. Kolem té jedné už se to vážně nedalo vydržet, dali mi Yal. Deset minut před půl druhou mi konečně dovolili tlačit a zavolali dětskou lékařku. Přesně v 1:30 byl Tomášek na světě! Od té chvilky už mě nic nebolelo. Přítel fotil (chudák teday měl ode mě pěkně pomačkané prsty) a po chvilce mi syna přiložili na bříško - je úžasný - vážil 3980g a měřil 52cm.
Porod jako takový byl opravdu hrozný, za celý den jsem byla děsně unavená, ale nic nenahradí tten pocit, když máte dítko poprvé u sebe!
Druhý den mi bylo dost špatně, protože jsem přišla o hodně krve tím jak byl Tomášek velikej a měla jsem i prý velkou placentu, tak mi ho nosili jen na kojení, v neděli už byl ale u mě. Bohužel pak se mu vyklubala žloutenka tak mi ho zase z pod lampy vozili jen na kojení, ale teď už jsem doma a máme se čile k světu!
Uff děkuji všem, který tento sloh přečetli!