Sama s miminkem...
Dnes mi chytrá kalkulačka na jednom webu udává 21+2, takové je momentální stáří drobka, kterého nosím v bříšku. Vlastně do teď jsem neměla potřebu vytrubovat do světa své potíže, ale čím je moje bříško větší, čím častěji cítím drobné žďuchance, kopanečky a ťukání, tím se pro mě stává moje situace neúnosnější. Přitom to všechno začalo tak hezky... S mým přítelem, dá-li se to tak stále říct, jsem se seznámila téměř před dvěma roky, byl o čtrnáct let starší než já, rozvedený s dospělým potomkem. Když jsme spolu začínali žít, chtěla jsem mít vyjasněné představy o našem společném životě. Jednoduše řečeno, já byla bezdětná a nedokázala jsem si představit život bez dětí, byť jen jednoho. Po několika debatách jsme se nakonec shodli, že bychom spolu mohli založit rodinu. Nebudu lhát, biologické hodiny mi břinkaly tak, že to snad muselo být i slyšet na druhé straně zeměkoule a na miminko jsem často myslela, navíc jsem měla určité zdravotní problémy (nálezy na děložním čípku, podezření na endometriozu) a gynekolog mi vlastně doporučil, pokusit se otěhotnět co nejdříve. Nezařadila jsem se ovšem mezi snažilky, které si měří bazální teplotu, nakupují ovulační testy a souloží jen v určené dny, nic proti nim samozřejmě nemám, chápu, že to někdy může být dost složité, únavné a stresující. Nechala jsem to osudu, když jsem to asi dvakrát dostala byla jsem smutná, ale víc jsem to neřešila, jednou se ovšem mentruace nedostavila, moc jsem tomu nevěřila, ale za pár dní jsem zjistila, že jsem těhotná a v ten den skončilo moje partnerské štěstí. Najednou se všechno změnilo, partner mi začal moje těhotenství vyčítat, nebral ohledy na moji nevolnost, zvracení, únavu, nadával mi, že se špatně starám o domácnost, což přiznávám, ale opravdu jsem na začátku nedokázala fungovat jako dřív. Všechno jsem dělala a stále dělám špatně, ničím se mu nezavděčím a jsem pro něj ta nejhorší na světě. Za moje těhotenství mě snad i nenávidí, zasekl se ve zvláštním bodě, kdy se začal litovat a říkat mi, že to tak nechtěl, že jsem ho k tomu donutila a jak jsem mu zkazila život. Nerozumím tomu, od začátku našeho vztahu jsem se do této otázky snažila vnést jasno, znal moje stanovisko, dokonce koupil ještě před těhotenstvím malé botičky, na znamení toho, že se o rodinu můžeme pokusit. A teď jsem sama, sice spolu stále bydlíme, protože momentálně nemám kam jít, po porodu půjdu k rodičům, ale chová se přezíravě, ignoruje mě, s ničím mi nepomůže, nechodí se mnou k doktorovi, všechno mi vyčítá a víkendy propije v hospodách. Je mi tak smutno, snažím se to překonat, ale ty rady, užívej si to sama, skutečně nepomáhají, když ten s kým byste to měly prožívat ani o vás ani o miminko nestojí. Sama se procházím po obchodech a ani vlastně nemám chuť pro prďolku cokoli pořizovat. Navíc jsem zjistila, že nemám nárok na mateřskou, ale rovnou rodičovskou a dávky, které budu dostávat sotva pokryjí moje účty, natož jídlo, oblečení a jiné potřeby pro miminko. On se toho účastnit nechce a už teď mi dává najevo, že za "nás" nehodlá utrácet, protože to takhle nechtěl. Jsem bezradná, doma se cítím jako vetřelec, a nejsem mu tu k ničemu jinému než k úklidu a praní prádla. Vím, že jsou na tom některé matky hůř než já, že aspoň můžu zpět k rodičům, i když to já sama považuji za osobní prohru, že se bez nich neobejdu a budu u nich žít i s dítětem, ale nemůžu si pomoct, když vidím ty šťastné tatínky je mi do breku. Takhle jsem si těhotenství ani mateřství nepředstavovala, ano zvládnu to, budu muset, jiná varianta není, jen si prostě člověk pokládá otázku, proč se to stalo a proč mně?
In reply to no holka je to hrozny,,,,ted by z33
Tak na to asi nemam povahu, ackoli jsem se vypsala na netu, jsem porad v anonymite, tyhle exhibicionisticky akce jdou mimo me... Ja jeste chvili vyckam a pak uz je to na mne a osudu... Dekuji za podporu...
achjoo :( ty chlapy jsou občas takový blbouni, až to není možný :00:
Ale ještě bych všechno neházela za hlavu, hold každej chlap to prožívá úplně jinak...ten můj si to ze začátku taky nechtěl připustit, sice říkal, že mimčo chce, ale když na to přišla řeč, tak hned změnil téma...a jak se dalo řeč na svatbu, to hned bylo randálu :s:
Pak se to všechno obrátilo o 180 stupňů a teď když odchází ráno do práce, tak už mi ani nedá pusu a automaticky jí dáva bříšku ;) do mozku chlapů prostě nevidíme, uvidíš, že až mimčo uvidí, hned to zase bude vidět jinak :///:
Na psychologii jsme se učili zrovna o reakcích mužů na těhotenství a dělali jsme i pár průzkumů a to by ses teprv divila, co nám některý maminy říkali, jak se k nim chlapy chovali, zvlášt ti ve vyším věku...prostě prý podle psychologie chlapy od 30let výš začínají přirozeně blbnout a vracet se do puberty, chtějí si začít užívat a občas to mimčo jejich omezený mozeček třeba ze začátku nepřijme...
Uvidíš, třeba vše dopadne dobře :a:
Hodně štěstí
Ty jsi nepracovala, než ses rozhodla že chceš dítě, a nepracuješ? :O
To je bohužel riziko podnikání, když žena otěhotní, že na dítě bude sama, proto je nerozum se do toho vrhat bez finančního zabezpečení a stálých příjmů.
Aspoň můžeš jít k rodičům, otcovství nepopře, tak vysoudíš alimenty. Možná bys měla k rodičům jít hned, nebude Tě dusit(ex)přítel.
Proč se to stalo Tobě? Lidi se schází a rozchází pořád z milionů různých důvodů, problém je jen ta špatná finanční situace a za tu si můžeš z velké části sama svou nerozvážností.
Zvládly to jiné, zvládneš to taky.
In reply to Ty jsi nepracovala, než ses by Hypermatka
Hyper dokonala matko, odpoved mas nize - od stale pracujici zeny...
In reply to Ty jsi nepracovala, než ses by Hypermatka
Ono totiž pisatelka uvedla že před otěhotněnim to bylo všechno jinak a chlap se k ní choval jinak.A že má ženská mít příjmy zajištěný i pro případ rozchodu- je fakt že s tim zamilovaná ženská asi dvakrát nepočítá a navíc s tim kolik dneska stojí miminko by si ho asi musela odříc kdejaká pokladní a jiné profese kde se zrovna neberou desetitisícě že?Ale to je jedno...
Každopádně věřim,že to ted neni zrovna procházka růžovým sadem,obzvlášť když to máš všechno znásobené těhu hormonama,to je člověku vůbec ouzko :-((Ale uvidíš že bude líp,ať se srovná nebo ne,vsaď se že až se ten prďolka narodí svět zrůžoví ....je to neskutečná nádhera-a ty na rozdíl od tho tvého nikdy nebudeš :D..ale každopádně,jestli máš možnost na nic nečekej a k rodičům běž rovnou,jednak se ti uleví-přece nechceš celé těhu dělat někomu poskoka a ještě nechat trápit sebe a hlavně miminko.Ted už nejednáš jen za sebe,ale měla bys předně za něj-a mimi potřebuje hlavně maminku co je na tom duševně dobře.A jednak si ten trouba možná uvědomí že tě nemá kam strkat a taky přehodnotí situaci,když uvidí že tě nemá tak pod palcem jak si myslí.Bud sebevědomá a hrdá-máš na co,budeš máma-a je jemu to sebere vítr z plachet.Navíc chlapů je víc než lidí :-)...to že je ti na prd ted neznamená že za nějákej čas nemůžeš bejt s někym jinym kdo se k tobě i malému bude chovat skvěle a bejt maximálně šťastná :-))
In reply to To je teda podpora toto...:-(( by Adéla Červice
Něco jinýho je čekat s dítětem na vlastní bydlení a naspořený statisíce a něco jinýho je počkat s dítětem, až budu zaměstnaná, abych měla příjem až do porodu, nárok na mateřskou a nebyla odkázaná jen na sociální dávky a příspěvky. Na to první se čekat nemůže/nemusí, to by se dítěte nedočkala většina, ale mít práci, to je pro normálního člověka standartní záležitost. Hájit něco hormonama a zamilováním, to není polehčující, ale spíš přitěžující okolnost. Obzvlášť při rozhodování se o dítěti.
Ale jinak máš pravdu.
In reply to Něco jinýho je čekat s by Hypermatka
Sice se mi s vami ani nechce diskutovat, ja pracuji jako osvc a tam je vsechno trochu jinak. Na osvc jsem prechazela kratce po tom, co jsem otehotnela a jeste jsem to nevedela, takze me laskave neodsuzujte za neco, o cem nic nevite. Kdybych mela s ditetem cekat, az budu mit nasetreno, tak se asi nedockam, byt mam vlastni, ale ani z materske bych vsechny naklady sotva utahla. Kdybych nebyla tehotna, muzu se v klidu sbalit a odejit k sobe, az zase zacnu vydelavat, pak muzu zpatky do sveho, ale po porodu to proste nepujde. Na to zase umim pocitat... A opravdu jsem necekala, ze se takhle zachova, takze ted stale pracuji a snazim se usetrit neco do zacatku, ale jinak jsem samozrejme nezodpovedna, ze jsem si neusetrila pul milionu na dite, protoze jsem asi otehotnela s chlapem, kteryho jsem sbalila predevcirem na diskotece... Tak ne otehotnela jsem s partnerem, ktery ac si zrejme skutecne myslel neco jineho, dite chtel, jako kazdy mam svoje financni zavazky a po secteni nakladu se do sveho bytu vratit nemuzu.
In reply to Něco jinýho je čekat s by Hypermatka
tak ono se to řiká, když v situaci člověk není... mateřská i přesto, že člověk pracoval, je sprominutim na hovno. mně třeba nepokryje ani nájem... ať jsem pracovala nebo ne! člověk se někdy ocitne v situaci, která je pro něho jako zlý sen, život nepíšeme jen my sami, ale také naše okolí a my ovládat naše okolí nemůžeme.
Ahoj :a:
je hrozné jak se k tobě chová.Můj chlap se choval podobně,ale jen do té doby,než to na mě bylo vidět.Pak otočil.Můj otec-psycholog mi říkal,že je to normální reakce staršího partnera na těhotenství,i když je plánované.Třeba je to i váš případ,moc bych ti to přála!!
Třeba potřebuje jen víc času to vstřebat než ostatní taťkové...
Věř,že i kdyby se to nezpravilo,zůstane ti něco mnohem krásnějšího :€s€:
....a přispívat ti pak na mimčo musí,jsou na to zákony...
In reply to Ahoj je hrozné jak se k tobě by Kikous
ahojky zrovna ted prozivám neco podobného takze kdyby sis o tom chtela popovidat budu rada kdyz napíšeš do zpráv :)
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
no holka je to hrozny,,,,ted se dela konkurs na 4v tom,,,co se tam prihlasit???treba ho to probere a nebo naopak jeste vice ponizi,,,ja bych do toho sla,,,ale jinak bud silna stale si rikej ze takovejch maminek tehulek je hafo a hafo,,,a ten frajer??co mas teda vedle sebe je peknej humusak a uz i vek by na to mel mit,,,bez komentu ,,,ale ono se mu to vrati to me ver