Odběr plodové vody
Ahoj maminy
dneska tu mám premiéru a chtěla bych se zeptat, jestli někdo z vás měl odběr plodové vody a jak jste to všechno s nervama přežily. Prvotrimestrální screnning jsem odmítla a vyšel mi pozitivní Hcg test. Ty nervy co mám bych snad nepřála nikomu. K doktorce jdu ted ve středu a budu tam mít i výsledky z plodovky. Chtěly by jsme s přítelem holčičku ale bojím se doktorky zeptat co to bude. Kdyby řekla kluka tak bych se tam asi složila tak to bude vědět jedině přítel a snad to se mnou vydrží :-)
Ahojky tak začnu spíš tím pohlavím,neřešila bych jestli to bude kluk nebo holka,ale hl.aby bylo mimi v pořádku a né jestli to bude opět kluk,že se složíš.Snažila jsem se s manželem 1,5r o mimi a když se to povedlo nepřemýšlela jsem nad tím jaký to bude pohlaví hl.aby bylo v pořádku ale co osud chtěl začala jsem krvácet a zůstala na rizikovém ale s tím jsem se smířila a užívala si těhu,pak mi gynekolog volal a říkal,že testy vyšli špatně,že bych měla jit na odběr plodovky,říkala jsem si po skončení hovoru,že nás snad už nic horšího nemohlo potkat.Souhlasila jsem a šla na testy,paní doktorka na genetice říkala,že mimi bude určitě v pořátku,ať se zbytečně nenervuji.Na odběru byl i hrdý taťka byl z miminečka uplně hotoví.Po 14dnech výsledky a dobré zprávičky.Tak jsem si říkala,že nejhorší máme za sebou a ono né v 27tt jsem opět začala krvácet ,tak že výjezd do porodnice v noci ale dopadlo to dobře.Tak hospitalizace v 34tt pro otoky celého těla a vysoký tlak.Po týdnu jsem šla domů a v 37tt jsem tak opět ležela a to se narodil i malej.A děkuji za to,že jsem ležela v nemocnici protože jsem dostala šílený bolesti do zad a břicha a tlak 200/130 když ho doktor viděl,řekl že musí být malej do půl hod.venku tak,že jsem byla připravená na císaře.Malého jsem viděla druhý den dopoledne tak,že promin ale řešit jestli budu mít kluka nebo holku je blbost hl.že je mimi zdravé.Měla jsem strach z odběru plodovky ale dá se to vydržet,spíš je horší to čekání.Pá a ať ti testy dopadnou dobře a užívej těhu
Moc jsem nepochopila, jestli chceš zdravé miminko a výsledky v pořádku nebo jen zdravou holku :#o: :€\€:
Píšeš, jaký z toho máš nervy, ale pak to zakončíš tím, že jestli to nebude holka, tak se složíš :00: To snad není ani možný...
Já na AMC byla a můžu říct, že když jsem šla na ten odběr, byla jsem vynervovaná stejně jako všechny maminky....nepřála jsem si nic jinýho, než jen zdravoučký miminko :w: , vůbec mě nenapadlo špekulovat nad tím, jestli chci víc holku nebo kluka i přesto, že už doma už dva kloučky máme... a byla jsem nejšťastnější, když mi z výsledků řekli, že miminečko je zdravoučký a je to další chlapeček :cc): :h: :c: Užívam si to těhulkování s ním stejně krásně jako s klukama před tím a strašně moc se na něj všichni těšíme, ještě tak 14 dní a bude tu s námi :h: :/;x:
Nepřijde mi, že holky jsou něco víc než kluci :n: , ale taky chápu, že prostě někdo si přeje víc to či ono pohlaví :ww: . Beru to, ale ne v případě, že tady píšeš, jaký máš nervy z výsledků :€\€: - z výsledků ohledně zdraví nebo ohledně pohlaví :\/:
Samozdřejmě že chci zdravý miminko na tom mi dost záleží to si nemysli. Jen mám doma už jednoho kluka a při přiznání se tchýni že čekáme klučinu málem přeskočila stůl a vrhla se na mě. Ted je sice v pohodě. Říká at je to co je to ale stejně je na ní poznat že by chtěla aspon jednu vnučku když ted už má 3 vnuky. Jinak mě by to bylo opravdu jedno aspon by si spolu kluci víc vyhrály. No možná by asi bylo i víc rvaček :-). Jen mám v hlavě zmatek mno :-)
Na AMC jsem byla. Chtěla jsem mít jistotum, že miminko bude v pořádku, rodila jsem totiž ve 39 letech. Od odběrů do výsledků jsem to přežila v pohodě. Byla jsem přesvědčená, že je vše OK a bylo. Vůbec jsem neřešila zda to bude holka nebo kluk, prostě jsem chtěla miminko (i když holčičku jsem si přála moc) a tak jsem si to ani po testech nenechala říci a počkala až na porod. A... byla to holčička.:-)
To pohlaví jsem tedy taky nikdy neřešila a přiznám se, že nechápu, proč je to pro někoho tak důležité :€}€: Miminko je prostě miminko. :) Jediné, co chci, je mít zdravé mimi. Já bych zase nevydýchala dítě s postižením - nemám na to...Jinak tu plodovku jsem u první neabsolvovala, takže nevím a doufám, že u druhého se mi taky poštěstí se tomu vyhnout, protože já jsem taky stresman. :€s€:
protože někde to prý říkají i dříve, ale já čekala ukrutné 3 týdny. Odběr jsem měla na Mikuláše a pro výsledky jsme jeli 23. 12. Jsem si říkala, jestli má vůbec cenu chystat Vánoce - kdyby to nedopadlo :§) Střídavě jsem byla smutná, brečela, nebo se zase uklidňovala, že v rodině genetické vady nemáme (AFP test vyšel špatně - bylo mi tehdy 37). Nešlo na to nemyslet :( I když se to hrozně táhlo, ty tři týdny uplynuly a my zjistili, že čekáme zdravého chlapečka :\x: S tím pohlavím bych to až tak neřešila, každé chtěné miminko je požehnáním. S tím jste přece museli počítat, že je to 50:50 ;) Přečti si někdy příspěvky "snažilek" - ty pohlaví neřeší a jen touží najít //. Vůbec si neumím představit, že bych se složila z toho, že je to kluk místo holky nebo naopak. Prostě to tak mělo být, jsme štastní, že jsi zdravý a těšíme se na tebe, až tu s námi budeš :°O°: Jako těhulka prostě jinak uvažovat neumím. (Moje švagrová na tom byla jako ty, nevydýchala, že to nebude holčička, celý zbytek těhotenství byla protivná a nesnášenlivá a když se kluk narodil, zvracel její mléko. Už v šestineděli je museli hospitalizovat a zachránili ho UM. Nikdo mi nevymluví, že už v břiše cítil, že z něj máma nemá radost :().
In reply to Nevím, jak dlouho čekáš na výsledky, by Gabuša
Ahoj, taky na 100% věřím, že to dítě to cítí. Většinou bývají děti maminek, které jsou klidné a těší se taky klidnější. Pokud je samozřejmě něco netrápí. My jsme chtěli holčičku a podvědomě jsem cítila celou dobu, že to holka bude (a je), ale kdyby se nám narodil kluk, byla bych stejně šťastná a těšila se taky úplně stejně. A přesně jak píšeš, jsou holky, které by udělali cokoli, jen aby měli dítě, takže to taky moc nechápu. Jasně, jisté vnitřní zklamání může přijít, ale nejdůležitější je to přijmout a být vděčný za to, že to bude zdravé mimi. (což je v dnešní době i tak malý zázrak)






















