jak se daří?

Ahoj, možná je to jen tím blbým podzimem. To, jak se stmívá tak brzo, to nikomu zrovna nepřidá. Já to mám pořád jak na houpačce, někdy líp, jindy děs. A hodně záleží na tom, jak se vyspím - pokud vstanu 5x za noc k malému, tak je to ještě v poho. Ale když 10x, tak je mi pak nějak víc zle...Taky jsem zjistila, že je to všechno lepší, když jsem sama doma s malým. Samozřejmě mám strašné stresy a bývá mi někdy děsně, ale pak se tak nějak na pár dnů obrním. Ale co si budem povídat, minulý týden jsem musela sama busem do města a zpět a byl to pěkný hnus, ruce zpocené atd. Taky dos často uvažuju o navýšení prášků, ale bojím se, že bych byla více unavená. A to teď nesmím, už tak jsem unavená ažaž.
Držím ti palce, měj se pěkně. Mysli na to, že je nás tu víc, že s tím bojuje hodně lidí. A že všechny ty úzkosti jsou jen psychika... (jako já si občas normálně měřím i puls :D, když mě to přepadne).
Tak pa