Porod v Brne na Obilňáku

26.07.2010

Ležela jsem na oddělení č. 7 nějakých 11 dnů a přístup sester i lékařů byl naprosto úžasný. Co, ale musím opravdu odsoudit, bylo chování některých dětských sester. Malou mi přinešla sestra Hitler pár hodin po císaři. Byla jsem pod silnými analgetiky a léky na spaní. Prostě takový ten rauš, kdy nevíte přesně, co je realita a co není. Bála jsem se vzít si malou k sobě, aby mi nespadla z postele nebo abych ji nezalehla. Rekce sestry Hitlera : "No, maminko přece nebudete odmítat vlastní dítě!" Pak malou položila asi 10 cm od mého prsu. Čapla mě za bradavku a tu natáhla k malé. I přes analgetika jsem řvala bolestí. Sestra Hitler byla neúprosná: "No, maminko, kojení vždycky bolí, ale je to pro Vaše dítě to nejlepší!". Neměla jsem ani kapku mléka, malá řvala hlady a já měla obě bradavky do krve rozkousané. Psychicky jsem byla totálně na dně a kdybych mohla vstát, tak bych si byla schopna něco udělat. Nemohla jsem spát a trnula jsem hrůzou, kdy zase přivezou miminka na pokoj. Takhle se to opakovala ještě třikrát. Pak sestra Hitler byla vystřídána. Mě už taky odezněl rauš z léků a byla jsem schopná se bránit. V podstatě jsem se té nové dětské sestře postavila, že malou nechci. Nemám jí co dát najíst, z prsů mi teče akorát krev. Naštěstí tohle byla osvícená ženská. Jakmile uviděla moje prsa, okamžitě malou odnesla a vrátila se s mastí. Ošetřila mě, vyslechla a slíbila nechat vzkaz laktační poradkyni. Zajistila jídlo pro moji malou. Další den už jsem byla z pooperačního nazpět na sedmičce, malá se mnou a pomáhaly mi sestry i paní laktační poradkyně. Bohužel během těch dvou dnů malá nejenže trpěla hlady a žízní, ale nakonec BEZ MÉHO VĚDOMí ji nějaká dětská sestra převedla na umělé mléko. Díky radám a pomoci paní poradkyně jsem se nakonec "rozdojila" :-), ale malá už moje mléko nesnesla...Moje velké poděkování patří právě té příjemné a hodné dětské sestřičce, jejíž jméno bohužel neznám, a také všem sestrám ze sedmičky a paní laktační poradkyni za trpělivost a lidský přístup!

In reply to by Terez

Terez já těžká otrava krve zapoměli ve mě kus placenty ,operace a návrat domů mladá měla už měsíc. :€\€: Bolesti jsem si užila tolik že porod je procházka růž.sadem. Tak tentokrát si zaplatím kontrolu po porodu než půjdu dom. :spid: :spid:

In reply to by petra capkova

Tyyyyjo! A tentokrát jdeš k těm Miloušům, že! No to je drsný, vždyť placentu musí kontrolovat doktor po porodu, jestli je celá. Teda tak to jsi ani nekojila nebo jo? By mě pěkně nasrali být doma měsíc, nevidět ten začátek toho miminečka!
A jak se to dělá kontrola před odchodem domů? Však oni chodí na vizitu a kontrolují ne? Jako myslíš utz a detailně, jestli je to tam vše ok, ju? Kolik to stojí? Ono to asi stojí za to, známé to tam taky nechali teda, takže šla po druhé holčičce na dovýškrab...

In reply to by Terez

jj UTZ stojí asi 500kč ,ale to je zadarmo to si nedovedeš představyt těch injekcí do břicha, kapaček ,transfulze krve :€[€: :€[€: Potom už jsem nekojila po měsíci bez dítěte a 42horečkách nemáš ani čím. nejvíc mě mrzí ten první měsíc Peťky vůbec vlastně nevím jak rostla a aji ten vztah k ní jsem si musela vybudovat je to takové divné když se začneč starat až od měsíce :°O°:

Naprosto souhlasím, že je potřeba bojovat o práva svoje i svých miminek. Pokud budeme mít druhé dítě a pokud půjde císařem, zůstane tatínek v porodnici a bude se o malé starat než já přijdu k sobě. Prostě drobka nedáme z ruky! Bude to zřejmě dost nestandardní řešení, ale tatínek, se svýma 130 kilama a metrem devadesát, si pořádek zjedná :-)

Tak to je teda nářez!
Holky, přečetla jsem všechny vaše příspěvky a jsem pěkně vytočená! Jak je možný, že takový kravky vůbec pracují v nemocnici? Fakt katastrofa.
Já bohužel nejsem v životě moc velkej dravec, tak doufám, že natrefím na dobrej personál. Terez, asi bych v sobě potřebovala mít kousek tebe. Ale musím říst, že jsi mě docela namotivovala, zkusím se víc prát, aspoň v případě, kdy půjde o prcka.

In reply to by Simča V.

No já to mám tím, co mě potkalo v životě, že se už nenechám, ale jinak bych asi taky seděla s otevřenou pusou a koukala co se to děje... Ale bohužel před takovýma jiná ochrana není...

Je mi líto že jsi si tímhle prošla...bohužel v každé porodnici jsou tyhle "sestry"...já měla po jedenácti hodinách zakončený porod vysvobozujícím císařem, ale malou mi frkli hned jak sem dojela na pokoj, nezájem že sem se nesměla zvedat, že sem byla nadopovaná...naštěstí na první přiložení sem chytla ještě sestru ze sálu, ale tím to skončilo...nezapomenu jak se mi malá začala dusit zvratkama, ležela kousek odemne v postýlce a já se nemohla ani pohnout, v tu chvíli sem byla jak Saxána - normálně se mi protáhla ruka abych na ni dosáhla a otočila ji na bok a druhou sem zuřivě mačkala tlačítko na sestry....a takových super věcí tam bylo tisíce...třeba to kdy mě jedna seřvala že má malá žloutenku a jaktože ji nevystavuju sluníčku (v šest ráno když byla ještě tma jak v prdeli a já ani nevěděla že má žloutenku protože večer ji ještě neměla)...achjo...holky to je v prdeli tohle zdravotnictví....

Ahojda, no já teda čumím, co je v dnešním zdravotnictví ještě možný. Dyť to není možný tento přístup! Copak si na ni ještě nikdo nestěžoval, proč ji nevyhodí? To si Obilňák zadělává na reputaci. Já vím, že člověk po porodu je bezmocnej a rozcitlivělej a těžko se brání, ale toto mně fakt nadzvedává ze židle!!! Kráva jedna pitomá!

Ahoj Fifi, rodila jsem na Obilňáku v dubnu a řekla bych že jsme měly obě "štěstí" na stejnou úžasně hodnou sestru. To označení sestra Hitler sedí jako zadnice na hrnec :s: Můj porod byl zakončený po 12 hodkách císařem a na pooperačním byly setřičky úžasné, když jsem je požádala aby mě přivezli malého byly moc ochotné a hned zaběhly na dětské. Ju to jsem ovšem netušila co za "sestru" malého přinese. Hned po vstupu do pokoje na mě začla pomalu křičet jak si to představuju takhle brzo po císaři chtít svého syna. Že mám spát a šmitec, hele já koukala jako vrána ale nedala jsem se. Následovalo to co popisuješ, položila malého kus ode mě rafla prso tak silně, že jsem normálně začla plakat bolestí a proložila to neskutečně přihlouplýma poznámkama o tom, jak je možné že neumím kojit. Po přeložení na normální oddělení tato sestra ke mě bohužel chodila pravidelně a asi ráda. Aspoň takový pocit jsem z ní měla, malý nechtěl papat, já neměla mlíčko a když jsem jí řekla o příkrm tak mě odbila že takhle by to nešlo. Kdyby si takhle říkal každý, kam by přišli.... opět jsem se nedala a šla jsem za doktorkou s tím že porodní váhu jsme měli 3500 a po pár dnech 3100. Koukala na mě zděšeně jak je možné že nepřikrmuji, mnooo co na to říct ? Tak odpověděla jsem, že jsem si o příkrm řekla, ale nedostala, asi pak nastal pěkný šrumec protože přístup téhle sestry se změnil.Ale nezapomněla si rýpnout jak to , že neumím dávat příkrmy ze stříkačky a co že mám za vzdělání a kde pracuji.Mno syn je moje první dítě a já to vážně neznala.Naštěstí pak byla vystřídaná jinou velice hodnou setřičkou, která se mnou kojila i ve 3 hodiny ráno, páč nám to nešlo :) Juj to jsem se to ale rozepsala teda :s:

In reply to by Kai

no to je ale nějaká zakomplexovaná kráva, to bych ji poslala do háje co má vzdělání společného s příkrmem. Kunda. Teda to ste mě úplně naštvaly holky, co to proboha chodí po světě za krávy! a ještě první dny s miminkem a takhle je znepříjemňovat, že...

In reply to by Terez

Přesně, první chvilky jsme více citlivé a potřebujem spíše poradit a uklidnit. Jsem normálně taky držka držkatá a jen tak se nedám, ale v tu chvíli jsem opravdu zůstala koukat. Navíc ty hormony mě pracovaly jak divý a ona takhle zle. Stačilo přece pěkně říct, maminko trošku se ještě prospěte a pak syna přivezu. Ne začít křičet a nadávat a pak se ještě navážet a zpochybňovat inteligenci a pod. Ale co už je to za námi a u druhého mimíska budu více asertivní, jo ty se budou divit :s:

In reply to by Kai

:one:
mě to teda vůbec nezajímalo co si myslí a tu hodinu co jsem neměla malýho(co byl na dětským po porodu na mytí a tak) a já se akorát vydrápala na pokoj a snědla oběd jsem furt všechny otravovala, že už mi ho mají dovézt, takže dovezli hned 3hod po porodu a už sem ho nikomu nedala :-)

Ahoj, tak čím jsem si od prvního porodu jistá, že si nenechám do ničeho kecat od těch krav sester od dětiček. Jedna taky taková jak Hitlerka tam sousedce na pokoji mačkala prsa, i když na ni řvala, že ji to bolí, ať to nedělá, no na mě někdo hrábnout, useknu ruku... Nenecháms e prostě, vždy sem řekla, že vše je ok.
Mě zase debilka nějaká tvrdila, že malej moc pije, ať ho kojím ´3minuty. Dopadlo to tak, že byl podvyživenej, ale ne 2 dny ale 4týdny prostě hlady, protože neblil z přejezení a bolení bříška, jak mi ta kunda tam tvrdila, ale z refluxu a to až do půl roku.
Takže na sestry a doktory se budu usmívat, nic mě nebolí, vše je v pořádku, mám druhé dítě, všechno vím, vše je ok. I když vím kulový :-)
Ale teda člověk se nesmí nechat. Dítě sem měla hned u sebe, i když ostatní až třeba za dva dny a nikdo mi na něj nesahal. Sem si to tak prostě zařídila, jinak to asi nejde, někteří lidi se neumí chovat!

ted jsem byla na Obilnáku 3 dny a naprosto spokojená. Je pravda že jsem neměla problém a lékaře jsem znala předem, ale co se týká seste, měla jsem štěstí na týden dobrých směn, plných ochotných a milých sestřiček. Věřím že sestra Hitler by zasloužila nakopat do pr....
Přeji at rychle zapomneš....

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky