Co s mamánkem? Holky nevím si s ní rady

Úplně mi je jí líto, ale určitě se to spraví!

Ahojky, tak u nás to na mě malá také zkoušela, pokud byla u mě tak bylo vše v pohodě, pokud jsem se vzdálila z dohledu tak také spustila, ale naštěstí už jí to docela přechází, sice má dny kdy to je horší, ale jinak už se docela srovnala. Nevím co bych poradila, u nás to odeznělo skoro samo, je fakt že mě to už taky nebavilo, tak jsem ji prostě nechala brečet, rvalo mi to srdce, ale nechala jsem ji. Teď pro změnu zkouší to, že když je sama v postálce nebo na dece, tak si krásně hraje, ale jakmile někoho zahlídne, jedno koho tak začne kňourat, pokud k ní však nikdo nejde tak zachvíli zase přestane.

Jinak malá je krásná a máte stejné punčošky jako my, dnes jsme je koupily.

Ahoj, tak já mám doma úplně to samé. Začalo to když měla malá šest měsíců. Už jsem taky na prášky. Jsem už utahaná a všechno kolem maleé musím dělat já. Přítel jí zkouší koupat, ale vždycky spustí strašný kravál, tak to přítel vzdá a uteče. Přes den už nic nestíhám, protože musím být pořád u malé, jinak začne vyšilovat. Někdy ji tak chvilku nechám , protože to prádlo pověsit musím, ale vařím třeba až večer, když usne. Mamka říkala, že se to spraví. Že až bude větší, tak už si víc sama vyhraje. Tak doufám, že to časem přejde. Říkám si, že to musím vydržet.

S takovýhlema dětma to není jednoduché. Ale myslím, že se s tím moc neudělá. Resp. ano, můžeš jí nechat někomu jinému a odejít, zvykat jí na jiné lidi. Ona časem plakat určitě přestane, ale myslím, že to nebude proto, že by si zvykla, ale že jí nic jiného nezbyde. Podle mého názoru je to, jako všechno okolo miminek, o povaze konkrétního dítěte. Když jsem byla malá já, byla jsem mamánek a ž hrůza. Taky jsem byla dávána na hlídání k jiným lidem, smaozřejmě jsem chodila do jeslí, do školky - věděla jsem, že mě tam nenechají a že se pro mě vrátí. Ale i tak jsem celou dobu prořvala a protrpěla.
Náš Jeník je od malička pořád se mnou, s manželem si hraje jen když jsem s nima v místnosti, pořád mi visí na noze a chovám a chovám. Je mu 15 měsíců a i když se manžel zapojuje ze všech sil (krmí, přebaluje, koupe, hraje si s ním), prostě s tím nic neuděláme. Tak jen čekáme, jak se to vyvine. Nejsem zastáncem zvykání za každou cenu a tak našeho prcka i vychováváme a respektujeme do jisté míry jeho "mamánkovství". Ale samozřejmě ať každá maminka dělá se svým dítětem, co uzná za vhodné. Je její a ani já si do toho kecat rozhodně taky nenechám :)

ahoj, myslim si že je to hodně způsobeno zoubkama-je teď více přecitlivělá.
Určitě bych nadále pokračovala v zapojování tatínka. Myslim si že až přestanou růst zoubky že se vše trošku srovná. Tohle je opravdu extrém. Určitě pořád nechovat. Věřim že je to moc těžké. Hodně sil

Ahoj Jajdo..hmm musela jsem se chvíli nad tvým problémem zamyslet a vymyslela jsem tohle.. :?
1. chodila bych často někam na návštěvy či bych chtěla aby návštěvy chodily k nám..
2. víc zapojit tatínka
3. když už si ji třeba vezme do náruče tchýně, či někdo jiný a ona začne brečet, tak většinou se ten dotyčný hned lekne..bylo by dobré v tu chvíli se ji snažit něčím zaujmout..
4.třeba když budete doma s manželem, tak on by se měl snažit ji zaujmout a ty byses třeba schovala a čekala co bude..
Já myslím že tímto způsobem by se možná dala přelstít..je sice mazaná, ale že by až tak to se mi nezdá..každopádně to zkoušej, páč by to bylo jen horší a horší...ona prostě musí mít pocit, že i u cizích lidí je v bezpečí..a ty ji to musíš taky nějak vysvětlit.. :) já vím, mě se to kecá když Borískovi je v podstě jedno u koho je, ale neboj když jsem s ním doma sama, tak si mě taky hlídá a občas se to neobejde bez :^O^: :s:

Tak já bych určo zapojovala tatínka, vymezila bych mu ejdnu činnost, kterou by dělal s malou každý den, aby si na něj postupně zvykala. A rozhodně bych zapojovala všechny - i babičku, aby si malá zvykala. Ze začátku, když by plakala, tak bych vždy přišla, pohladila ji, že jí nikam neutečeš a řekla, že budu hned vedle. Ona si na to časem zvykne a uvidíš, že už takový mamánek nebude. U nás taťka má svou činnost - každý večer Maxe koupe a oblíká do pyžamka - já ho akorát namažu a dám plínu.

www.white-tie.rajce.idnes.cz
www.prckoviste.cz/maxmilian

Ahoj :-) ja jsem resila podobnej problem .. malymu budou tri mesice ale manzel je pres den v praci a vraci se kolikrat az kolem desate vecer .. no a malej taky nechtel u nikoho byvat .. takze kdyz manza prijde driv tak mu ho strcim a starej se tatko .. to samy o vikendu .. nechtel malyho prebalovat aby mu neublizil .. ale donutila sem ho ze mu nic udelat nemuze .. takze uz se otukali a je to v pohode .. sice jsem porad na prvnim miste ale muzu se v klidu osprchovat nebo si dojit na nakup a vim ze malej bude relativne v pohode .. taky ho hodne davam chovat babickam a tetickam :-) ja bych zkusila zapojit babicky pokud mas tu moznost .. ze zacatku bych treba byla ve stejne mistnosti a pak zkousela postupne odchazet .. jinak preju hodne stesti :-) drz se .. Viky je kraaaasnaaaa :-)

Ahojky

shodou okolností mám též Viktorku, ale už jí bude pomalu 9let. Tatínek pracuje jako voják z povolání na druhé straně republiky a jezdil domů občs na víkend a babička s dědou bydleli 100km takže jsem prakticky byly pořád samy spolu..chodění na wc - dítě stálo za dveřmi a čekalo...šla jsem s odpadky a dítě stálo u dveří a brečelo..sjela jsem dolů do obchodu a dítě sice zůstalo na gauči, ale řvalo jak vzteklé...vždycky když jsem se jí ptala proč tak že prej se bála, že už se nevrátím, že se něco stane..podotýkám, že poprvé když jsem šla s odpadky atd tak už jí bylo 5let..ted po x letech..příde ze školy domů a nikde nikdo..tak žhaví mobil a zjištuje kde jsem a jak dlouho tam budu a za jak dlouho se vrátím domu..Takže nekompromisně zapřáhnou tatínka,babičku, dědečka, i nějakou tetu s dítětem at si má s kým hrát..A asi dělat, že neslyšíš případný pláč..Nebo dopadneš jako já a občas je to fakt na bednu :evil: Koukám, že maličká je krásná a je těžké se podívat do těch nevinných očí a nechat je poplakat..Takže pebné nervy přeju :alert: