Co dál????

20.06.2010

Ahojda holčiny,
Hlásím se po dlouhé době, i když za vámi pravidelně chodím a koukám, co je nového. Samozřejmě gratuluju novým těhulkám i maminkám.
Ale proč píšu a v čem potřebuju poradit. Možná víte, že už se přes dva roky snažíme o miminko a zatím se nedaří. Po tom, co jsem byla na třech IUI, absolvovala endokrinologické vyšetření, cvičila Mojžíšovku a prolévala se střídavě čajem od Jukla, RA-VITem, kotryhelákem, zobala listovku a všechno možné (za současného měření BT, samozřejmě….), přítel absolvoval spermiogram, já několikero gynekologických vyšetření včetně laparky a hysteroskopie se nenašel nejmenší problém. Pak následovala imunologie, kde mi byla diagnostikována alergie na spermie. Hurá, konečně se našel ten náš problém s velkým P. Naneštěstí mě několik lékařů nezávisle na sobě ujistilo, že vzhledem k tomu, že se na imunologii vyšetřuje nespočet ukazatelů, žádný člověk nemá všechny hodnoty v normě a našli by něco každému. V našem případě (vzhledem k tomu, že hodnoty nebyly nijak vysoké) stačí používat mimo ovu kondom a vše se srovná samo. A že to rozhodně ten důvod, proč jsem dosud neotěhotněla, nebyl. Nějaký čas uběhl a já změnila CAR. Nový doktor mi konečně dal novou naději. Prý bude jistě problém v endometrioze, přestože na ni při laparoskopii nenarazili v pánvi, může být kdekoliv v těle, ano, to bude ten problém. Znovu naděje. Vzali mi krev na zjištění endometriozy, chlamydií, hladiny prolaktinu a prý uvidíme, jaké budou výsledky. No, a to je ten problém. Vše je negativní. Takže nemám ani endometriozu, ani chlamydie ani vysoký prolaktin. Holky, já jsem pořád na začátku. Chápete? Můj zdravotní stav je od začátku snažení stejný, nikde žádný problém. 30 měsíců jsem mohla kdykoliv otěhotnět, jakmile jsem cokoliv podstupovala, bylo mi vždy řečeno, že nevidí problém, proč by tohle nemělo pomoct. A nepomohlo nic….
Teď jsem v situaci, že mám podstoupit stimulované IUI a pak IVF. Začínám mít pocit, že nepomůže ani tohle. Holky, poraďte mi, co mám dělat? Nemyslím to nijak zle, ale pokud se mi chystáte napsat, že na to nemám myslet, tak to je zbytečné, každá z nás přece ví, že na to nemyslet prostě nejde. Obzvlášť dlouhodobé snažilky to asi znají. Myslela jsem spíš jestli vás nenapadá něco, kde by mohl být ještě problém. Máte nějaké zkušenosti? Poraďte, prosím.

Nadi, ještě je tolik možností, pořád lepší být na začátku, než úplně na konci, v koncích. Tak neboj, nějak to přece půjde... Ale chce to sílu, já vím...je to vopruz :€[€:
A co ty protilátky, ty jsi je myslím přeléčovala prednisonem? a šly ti dolů, tak jste to pak zkoušeli a nic?

In reply to by Hanuše

Ahojda Hani, jo, Prednison beru pořád, ale jak jsem psala v příspěvku, několik doktorů mi nezávisle na sobě potvrdilo, že stačí používat kondom. Tak si pak vyber. Jo, už jsme to zkoušeli (sice zatím jen dva měsíce) a nic. Jedeme 30. měsíc snažení a už mě to prostě nebaví...

ahojky naděnko, no sem se do toho nějak začetla :O teda holka, se nedivim že už ničemu nevěříš!!!
ty jsi na IUI byla vždy bez léku??? ja byla vždy stimulovana puregonem sice sem zaplatila 4tis ale 2pokus vyšel :)
neztracej naději, sakra musí to vyjít :one:
taky nechápu kde je problem, když jsi v pořádku ... držim pěsticky at brzo hlásíš // :\x:

In reply to by VeronikaV86

Ahojda Verunko,
jojo, měla jsem tři IUI v nativním cyklu. Doktor mi sice slíbil, že po laparce zkusíme clostík, ale pak to zapřel a prostě mi ho nechtěl za žádnou cenu dát, tak jsem se naštvala a změnila CAR. A ejhle, najednou to jde, v srpnu bychom měli zkusit naše první stimulované IUI. Zkusíme maximálně dva, pak už jedině IVF. Ale prostě se bojím, že nezabere ani tohle. No, uvidíme. Jestli já někdy otěhotním, tak to bude fakticky zázrak...

Ahoj Naděnko...
jsem ráda, že tě tu zase vidím. Moc mě mrzí, že jsi stále neotěhotněla. Možná si na mě pamatuješ, psaly jsme si koncem roku a bědovaly, že nemůžeme otěhotnět. Vím, jak je to náročné na psychiku. Jen ti chci říct, že o hlavě to není. Je sice fakt, že nám se zadařilo celkem rychle, ale v hlavě jsem to měla už x měsíců před snažením a plánováním a nikdy mi to z hlavy nezmizelo ani na jeden celý den. Mě pomohl kontryhelový čaj, calibrum babyplan a měření BT. Jenže to ty určitě děláš taky. Doporučila bych, abyste se už začali soustředit na IVF. Vše ostatní hoďte za hlavu a jděte do toho. A tomu věřte... To se totiž podaří a ty otěhotníš. Budu vám moc držet palečky a dej o sobě vědět.
Pa pa Steri a Oliverek v bříšku :-)

In reply to by steri

Ahojda Sterinko, no samozřejmě si Tě pamatuju, snad si nemyslíš, že jsem zapomněla... Plánovaly jsme dokonce i kafíčko, abychom si postěžovaly a Ty jsi mi mezitím otěhotněla. Nechala jsi mě v tom samotnou :s:
Dneska jsme se s přítelem dohodli, že ještě chvilku počkáme, dáme přírodě ještě šanci a pokud se fakticky nezadaří, začátkem roku 2011 už do toho opravdu půjdeme. Ale bojím se....
Pohlaď bříško, ať Ti Oliverek dělá jen samou radost :k:

In reply to by Naděnka

No ono se nám to nakonec povedlo docela rychle, i když pro snažilku je to vždy pomalé, pokud se nazadaří hned první měsíc. Myslím, že jste se rozhodli správně. Ještě chvíli vytrvat a pak do toho jít naplno. Jsou tu i případy, kdy už byly páry objednány na IVF a než tam došly, tak byly těhotní :-). Vůbec bych se toho nebála. Jste oba v pořádku, jen si ta mrška prostě neumí najít cestu sama, tak jí páni doktoři pomůžou a vše bude v pořádku, neboj... Už jste si toho zažili až až, tak si zasloužíte odměnu :-) Oliverka jsem pohladila a taky prý zdraví :-) tedy spíš kopká na pozdrav :-) Pa pa a držím moc palce :-)

ahoj Naděnko! V první řadě ti chci popřát, abys co nejdříve otěhotněla. My se s manželem taky snažili o miminko skoro dva roky. Akorát my věděli, kde je problém - manžel neměl spermie a pokud tam pár kousků bylo, tak velice špatné. Takže v tomhle jsme měli ,,výhodu´´.
Podstoupili jsme první IVF a neúspěšně. Byla jsem zlomená a po psychické stránce fakt na dně. Dokonce jsem si myslela, že jsem to tak nějak překonala, že nebudeme mít děti a soustředila se na manželovu operaci varlat, kde mu měli odstranit žílu, která by mohla, ale nemusela pomoct. Ale dr. říkala, že to určitě nepomůže.....a pokud jo, tak se to projeví tak za rok. Tak jsem si myslela, že to teda necháme být a uvidíme. Ale v té hlavě to prostě zůstává a s tím nic nenaděláš. Tak nějak jsem to vypustila a byla smířená, že na další spermiogram půjdeme za půl roku a taky jsem se soustředila na dovču. No a co se nestalo po dvou měsících od operace (né po roce jak říkali) jak jsme přiletěli z Egypta jsme zjistili, že čekáme miminko. Naprosto přirozeně. TAkže žádné, že to nejde.Dneska jsem 25tt. Opravdu nevím jestli je to tím, že se soustředíš i na něco jiného (kdyby mi to někdy někdo řekl, tak ho asi přerazím, protože tohle jsem nesnášela a nesnáším to vždycky), ale možná to fakt trochu udělá i ono. Ale dva roky jak máš už ty, je fakt dlouhá doba. Zkus si naplánovat dovolenou a soustředit se na ni....Pokud ani tohle nezabere, tak zkusíte IVF a to věřím, že se zadaří! Takže ti ze srdce přeju, aby jsi otěhotněla a přivedla na svět krásné miminko! Hodně štěstí!

In reply to by kackale

Ahojda Kačí, jojo, znám Tvůj příběh, většinu dlouhodobých snažilek mám v malíku. Moc gratuluju, vím, spousta holek otěhotněla i po dlouhé době naprosto přirozeně. Ale mně se tyhle zázraky nějak vyhýbají. Na dovču určitě vyrazíme, odpočinek určitě nezaškodí, abychom případně nabrali sílu před IVF.
Moc děkuju, věřím, že i já se dočkám. I Tobě přeju pohodový zbytek těhulkování a zdravé a krásné mimi.

...Ahojky, ty ses presne jako já. Taky jsem podstoupila vsechny mozne vysetreni. Laparoskopii, hysteroskopii, hormonální profil, vsechny mozne odbery krve, a muj david spermogram-vysledek vyborný. Zkousime to 14 mesicu. IUI nezdarene. potvrzená roztrousena skleroza, takze mam jeste pul roku, pokud do te doby neotehotním, tak mi ukoncí snazilkování a pujdu na lecbu, ktera bude trvat 2 roky.
A kdyz ti delali ty tri pokusy IUI, tak si nebrala clostík?? ja jo 1-0-1 od 3 DC-7DC. ted zkouším kontryhel, tak uvidime....ale jinak jsme smireny, ze tak v srpnu pujdu na IVF, pokud do te doby neotehotním, ted mam jit na druhe IUI. Takze taky sama nevím.....co delat??? bohuzel neporadim, a v hlave to neni, to vim, presne jak pises, taky nervu nad každou mrchou. naopak, kdyz ji dostanu, tak jsem rada, ze se poustim do dalsi stimulace.

In reply to by Ágnes

Ahojda Ágnes,
to jsem ráda, že máme něco společného. Ale mohlo by to být něco méně depresivního.... Ta nemoc mě mrzí, musím uznat, že kdybych byla ještě takhle limitována časem, tak bych byla už totálně na dně. Máš teda můj obrovský obdiv....
Měla jsem tři IUI v nativním cyklu. Doktor mi sice slíbil, že po laparce zkusíme clostík, ale pak to zapřel a prostě mi ho nechtěl za žádnou cenu dát, tak jsem se naštvala a změnila CAR. A ejhle, najednou to jde, v srpnu bychom měli zkusit naše první stimulované IUI. Zkusíme maximálně dva, pak už jedině IVF.
Ágnes, moc Ti přeju, aby se u vás zadařilo, nakonec si vlastně nemám na co stěžovat, já ničím limitována nejsem. Možná teda finančně, ale to budu řešit až před IVF. Každopádně moc děkuju, že jsi napsala. Budu držet palečky.

In reply to by Naděnka

...dekuji, pohladilo me to u srdicka :-) hele, i kdyby se nam to nepovedlo do konce roku, tak premluvim pana Dr. at me necha jeste se snazit, zkusim o prekecat aby mi dal jeste sanci treba 3 mesice....nechce se mi jen tak zahodit 14 mesicu snazeni. no pokud se nam nepovede dvakrat IUI, tak jdem na IVF, mas pravdu, je to dost narocne financne, ale proste se neda svitit. Sice mam 6 pokusu IUI hrazene pojistovnou, ale my zkusime pouze tri pokusy, ponevadz jde to o to, ze te musi na stimulovat tim clostikem, a bylo mi receno, jelikoz uz jsem ho brala leden, unor a brezen, a kdybych ho brala vic jak 6 mesicu, tam by mi hrozilo rakovina vajecniku, tak proto ted zkusime uz jen 2 pokusy IUI. To je dobre, ze si zmenila car, protoze si myslim ze to s tim clostikem bylo na miste, nechapu proc te nechtel Dr. na stimulovat. uvidis, ze se ted zadari, preji moc moc stesticka....:-)

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Ahojda, jo, o tom už jsem taky přemýšlela, ale popravdě jsem na nic nepřišla. V práci jsem spokojená, tu měnit nechci a s tím koníčkem to bude těžké, chtěla jsem se věnovat předvýchově slepeckých psů, ale bohužel už doma máme jednoho psího seniora, takže musíme počkat. Nic jiného mě nenapadá. Začala jsem hodně chodit cvičit, to mě dost zaměstnává, ale člověk stejně podvědomě ví který den cyklu právě má.... Děkuju za držení pěstí, snad se přece jen brzy zadaří.

moc líto, protože moc dobře vím, co se děje, když v těle bouří hormony a chceš miminko!!! Nám se to podařilo brzo-už ve třetím měsíci pokusů......ale chci ti jen napsat, že má kámoška podstupovala veškeré možné vyšetření jako ty a jim našli plno problémů a verdikt byl takový, že prostě nemůžou mít děti!!!!!! Přesně opravdu nevím co jim našli, ale byli u více doktorů a všechny se shodli na tomtéž. Nemůžete mít děti....... podali žádost o adopci a ejhle.......najednou byla těhotná a dokonce celé těhu v pořádku!!! Porodila zdravou holčičku........ a doktoři, že to byl zázrak :s: no a co se stalo??? Otěhotněla podruhé a mají druhou holčičku :-) Je to těžké, ale neztrácej naději!!!!!!

In reply to by Janča24

Ahojda Jani, zdravím do HK! Já vím, myslím, že adopce by mi asi taky pomohla. Ale nějak si to nedovedu představit. Možná za pár let, pokud se nepodaří. Ale zatím fakt ne. Chtěli jsme s přítelem jen jedno dítě, takže pokud bychom adoptovali, vlastní mimi už by bylo nad plán. Asi to bude fakt v hlavě, ale co s tím? Přijde mi, že jsem v pohodě. Je tu spousta holek, které obrečí každou MS a snaží se třeba jen pár měsíců. Tohle já nikdy neměla. Takže si nepřipadám psychicky v nepohodě. Ale začínám tomu fakt věřit. Jsem blázen.... Co jiného by to mohlo jinak být? Ale co s tím?

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka