Bezohledný lidi
Ahoj holky, tak jsem dneska znechucená, že vám to musím napsat. Teda spíš se tady z toho vykecat. Byla jsem s holkama u babičky, máme to busem do Prahy, pak metrem přes celou Prahu a znova busem. Co dokážou lidi dělat malým dětem, to jsem teda už zažila, ale že jsou takový tupouni, to mě položilo. Kamkoli vlezu, tak děti nepustěj sednout, musím je o to prosit a ještě maj kolikrát blbý kecy. Holkám je tři a půl, takže je všude tahám za ruku, jasně že nemůžu chodit bokem, tak jdem, snažím se je srazit co nejblíž k sobě, abysme se všude vešly. Vylejzáme z metra, ještě nemám ani jedno dítě pořádně venku a už se lidi cpou dovnitř. Na jezdících schodech se je snažej přeskakovat a to se nedám a občas se s nima i musím pohádat, protože nepochopěj, že ta blbá ženská s pupkem neuhne a neposune to dítě, aby stihli metro, když za tři minuty jede další. Ani neberou ohled na to, že mám malý děti a břicho, je to strašně náročný a to jsem ráda, že se netahám s kočárkem, to by mi už vůbec nepomohli. Taky jsem zažila sprosťáky, co na maminku u tramvaje měli řeči, že si toho fakana neměla pořizovat, když pak ostatní otravuje. Prostě jsem dneska totálně vyřízená a moc ráda, že v Praze už nebydlím, protože na ulici se ze mě stává sedmihlavá saň, jinak by mě tam s holkama lidi ušlapali.
Tak dík, že jsem se mohla vykecat, stejně se mi moc neulevilo, asi se půjdu vybulet a snad to bude lepší. A až porodím, tak se ožeru :s:
In reply to chápu tvoje rozhořčení a by elu
Lidi jsou fakt hnusný. Já nejdřív nadávám a brečím až doma. Včera mi jeden dědek málem porazil holku, protože šel po schodech a ona byla proti němu a nemoh udělat krok vedle. Šel prostě pořád. Ještě že jsem byla za ní. Ještě mi řek, že je mám naučit chodit, tak jsem ho veřejně poslala do prdele. Nejsem nějak škodolibá, ale ať všechny takový klepne do roka a do dne
In reply to Lidi jsou fakt hnusný. Já by Monika Císařovská
chápu...ja mám taky takovej obrannej reflex, co se týče dětí...a jakmile někdo zaútočí...má taky co dělat se sedmihlavou saní :s:
to je smutný..ale ta poslední věta stojí za to :one: :s:
Ahoj. Aby to zas nevypadalo, ze to v Praze stoji uplne za prdlacku, tak ja musim rict, ze me se snad jeste nestalo, ze by na me byl nekdo hnusnej at uz v metru v busu nebo v tramvaji. Mam triletyho kluka a jedenactimesicni holcicku a nemame auto, takze jezdime MHD v jednom kuse. Kdyz nastupuju, tak si musim malokdy rikat, aby mi nekdo pomoh s kocarkem. Vetsinou se nekdo nabidne sam. V tramvaji pak vetsinou nekdo vyskoci, aby si malej sed. Dvere taky blokujem dost casto, jak ja vystupuju s kocarem a malej vystupuje sam a nikdo snad nemel nikdy kecy. Tak tolik moje zkusenosti s Prahou a MHD.
In reply to Ahoj. Aby to zas nevypadalo, by Lucky78
ŠŤASTNÁ TO ŽENA :s: . Jinak holky dík, že v tom nejsem sama, je to fakt na nervy
In reply to ŠŤASTNÁ TO ŽENA . Jinak by Monika Císařovská
Jak tak ctu ty prispevky, tak fakt valim oci :n: . Bud je Podoli nejak vyjimecny (mozna tim, ze bydlime primo u porodnice a jezdi tady kupa tehotnejch, tak to lidi cekaj a opravdu se zvedaj ) nebo vypadam fakt hodne zdrbane a vzbuzuju takovou litost, ze radsi kazdej pomuze a lidi nemaj kecy :s: .
Já v Praze bydlím a lidi jsou tu fakt děsný. Dřív jsem to tak nebrala ale co je brácha nemocnej a ze začátku jsem s ním musela po městě na vozíku to byl doslova očistec. Naučila jsem se nebrat ohled a prostě třeba jet i lidem přes nohy, při vylejzání z busu klidně do někoho vrazit a ještě ho seřvat že neuhne. A ted s malou podobně, lidi raději skočí řidiči do kabinky než aby pomohli s kočárem. Ale jsou i vyjímky že sama čumím jak puk. Nedávno mi jeden chlápek nabídnul že mi odveze vrátit vozík v hypermarketu. Asi na mě byl blbej pohled jak mi padla pusa. Prostě jsou dny kdy bych vraždila a pak se sem tam najde den kdy jsou všichni až moc ochotní a nabízej pomoc.
Nika s Kačkou a mrňouskem v bříšku.
No ochotnejch lidí moc nepotkávám a když jo, tak mám pocit, že se mi to snad zdá. Dneska jsem taky řvala na jednu puberťačku. Vlezla jsem s holkama do busu a ona seděla jako kvočna a čuměla mi na břicho. Tak seděly jenom holky. Rodím sice až za tři měsíce, ale už se blbě stojí a při každým škubnutí napínám břicho a pak mám bolesti. Ale to lidi nepochopěj. Tak tam tak seděla a pak přišla paní s další malou holčičkou a tak jí říkám, ať tu malou pustí sednout a ona na mě čučela, jako bych mluvila čínsky. Tak jsem jí nahlas řekla, ať zvedne prdel. Ale je fakt, že než jsem byla poprvý těhotná, tak mi nikdy nedošlo, jak je člověk bezbrannej, když je něčeho neschopnej. Asi založíme nějakou celosvětovou reklamu na nás, co fakt potřebujem pomáhat, nebo aspoň aby na nás brali ohledy
In reply to No ochotnejch lidí moc by Monika Císařovská
já jednou jela budem s třídou cca 13-14 let, malá mi na zastávce usnula a v buse řev, chvilku jsem to nechala že třeba učitelka napomene ale ono ne. Tak jsem na ní zařvala jestli nechce zavřít hubu a neřvat na celej autobus. Navíc seděla tak že jsem měla kočár zaparkovanej přímo k ní takže mi řvala rovnou do boudičky. Naštěstí pak už učitelka napomínala. Bohužel samotnou jí to nenapadlo že mi takto vzbudí dítko.
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
chápu tvoje rozhořčení a vzpomínám na to, že když jsem byla těhotna...už to bylo vidět....nastupovala jsem do busu a přede mnou byla tělesně postižená dívka o berlích...otevřely se dvěře a dívka byla jako první na řadě a za ní dalších tisíc naštvaných lidí, že zdržuje...dívka nemohla nastoupit a stála tam...řidič ani hovno, že by jí pomohl...čuměl jak kretén a nikdo se k ničemu neměl...tak jsem se jala jí pomoci...ona však na mě spadla celou váhou a nikdo z těch dementu co tam stáli nám nepomohl...tak jsem jí vší silou do toho autobusu pomohla a pak už jsem jen celou cestu řvala jak želva, že lidi jsou fakt hnusný...hormony způsobily, že jsem brečela a brečla nad lidskou společností...ale ted, když už hormony odezněly...tak nadávám jak starej dlaždič!!!! :///: