Přidat komentář

Díky!!!
Zkusím to, ale nevím, jestli to zabere. Mám pocit, že všechny matky časem zapomenou - nebo skoro všechny - jak to bylo náročný.
Dožírají mě i ty rady... to je pořád - proč nemá čepičku, nebo jestli jí nechci dát čajíček (plně kojím), prý jí to nestačí. Pak zase že je málo oblečená - vždycky jí dávám min. o jednu vrstvu víc než sobě a ven navíc do fusaku. Nebo že si musí odkrnout.... škytala po jídle. Vždycky škytá, tak ji znovu přiložím k prsu, ona to krátce zapije a je po škytavce. Tchýně ji nosila na ruce snad hodinu - řvoucí, škytající - že si musí odříhnout, protože má v bříšku vzduch... rvalo mi to srdce. Říkala jsem jí snad desetkrát, že malá prostě neodkrkává, že to buď nepotřebuje nebo neumí, nevím... ale neodkrkává... nakonec jsem si ji vzala a ona okamžitě přestala plakat i škytat. Cucla si mlíčka a usnula....
No, takže takhle.
Effka a Viktorka