Taky tomu nerozumim, Ricky - a obzvlaste uplne silim, kdyz se kojeni nekdo dokonce vzda naprosto DOBROVOLNE!!! :( Kojeni je prece ten nejvetsi dar, ktery muzu miminku dat, takze pokud to jde, tak je hrich to miminku nenabidnout - no ne? Vim, nekdy jsou bohuzel situace, kdy to mozne neni a maminkam nic jineho nezbyva ... ale to je samozrejme jina vec. Jinak - kazdy to mame jinak, nekomu to slo lip, nekomu hur, dulezite ale je nevzdavat to hned pri prvnich potizich, kdyz nastanou problemy. Ja sem mela nekdy v 6. tydnu laktacni krizi - Lucinka pribirala nejak malo. A kdyz sem prijela domu z kontroly od Dr., tak sem z toho byla vylozene spatna ... silene mi to trhalo srdicko, ze bych naseho kojeni mela snad nechat. O to vic se ale ve mne vyburcovalo neco, co mi dalo obrovskou silu premoct vsechny ty peripetie a nakonec sme to s Lucinkou zvladly! A reknu Ti, ze na to, ze kojim, sem moc PYSNA ... nechci, aby to vyznelo nejak samolibe, ale pro me je to proste cest - mit tu moznost a ten dar dat svemu miminku to nejlepsi ... takze proto chci kojit co nejdele - jak jen to bude mozne. Ty maminky, ktere ale maji nejake potize a pres veskere snahy to nejde, samozrejme chapu a neodsuzuju je - to v zadnem pripade. Ja myslim, ze kazdy den, kdy jsi sve miminko nakojila je cenny - ma obrovskou hodnotu!!!! Sem se nejak rozjela - koukam.... Jeste kratky komentar ke Tvym radkum a povalim chrnet: Ja beru UM jako vylozene zalozni zalezitost. Kdyz to nepujde, tak co se da delat. Nikdy bych ho ale nedala jen tak - z vlastni pohodlnosti. No vsak vis, jak to myslim, ze jo? Sem rada, ze i vam to funguje. Jen tak dale!!!!! Ne nadarmo se rika, ze: KOJENI JE VLASTNE UMENI... Vam obema - Tobe i Kristynce - preju krasnou dobrou noc a sladke sny: SHARANE+LUCINKA
In reply to Jjj, je to nádhera, já by Ricky
Taky tomu nerozumim, Ricky - a obzvlaste uplne silim, kdyz se kojeni nekdo dokonce vzda naprosto DOBROVOLNE!!! :(
Kojeni je prece ten nejvetsi dar, ktery muzu miminku dat, takze pokud to jde, tak je hrich to miminku nenabidnout - no ne?
Vim, nekdy jsou bohuzel situace, kdy to mozne neni a maminkam nic jineho nezbyva ... ale to je samozrejme jina vec.
Jinak - kazdy to mame jinak, nekomu to slo lip, nekomu hur, dulezite ale je nevzdavat to hned pri prvnich potizich, kdyz nastanou problemy.
Ja sem mela nekdy v 6. tydnu laktacni krizi - Lucinka pribirala nejak malo. A kdyz sem prijela domu z kontroly od Dr., tak sem z toho byla vylozene spatna ... silene mi to trhalo srdicko, ze bych naseho kojeni mela snad nechat. O to vic se ale ve mne vyburcovalo neco, co mi dalo obrovskou silu premoct vsechny ty peripetie a nakonec sme to s Lucinkou zvladly!
A reknu Ti, ze na to, ze kojim, sem moc PYSNA ... nechci, aby to vyznelo nejak samolibe, ale pro me je to proste cest - mit tu moznost a ten dar dat svemu miminku to nejlepsi ... takze proto chci kojit co nejdele - jak jen to bude mozne.
Ty maminky, ktere ale maji nejake potize a pres veskere snahy to nejde, samozrejme chapu a neodsuzuju je - to v zadnem pripade. Ja myslim, ze kazdy den, kdy jsi sve miminko nakojila je cenny - ma obrovskou hodnotu!!!!
Sem se nejak rozjela - koukam....
Jeste kratky komentar ke Tvym radkum a povalim chrnet:
Ja beru UM jako vylozene zalozni zalezitost. Kdyz to nepujde, tak co se da delat. Nikdy bych ho ale nedala jen tak - z vlastni pohodlnosti. No vsak vis, jak to myslim, ze jo?
Sem rada, ze i vam to funguje. Jen tak dale!!!!!
Ne nadarmo se rika, ze: KOJENI JE VLASTNE UMENI...
Vam obema - Tobe i Kristynce - preju krasnou dobrou noc a sladke sny:
SHARANE+LUCINKA