Přidat komentář

ahoj,

prvňákovi jsme kupovali knihy Zuzany Pospíšilové, máme doma Školní strašidlo, Záhada školní půdy (ty má synek nejraději) a Lumpíčka a Rošťandu. Je to psané tiskacími písmeny (VELKÁ malá písmena, tak jak se píše normálně), text je větší, věty jednoduché, krátké kapitoly, takže dítěti se to lépe čte. Knížky jsou dobrodružné, s aktuální tematickou malých dětí - Školní strašidlo je o dětech z první třídy, které se učí číst, psát, počítat....pro prvňáky je to aktuální téma, hrdinové v knížce zažívají stejné radosti a starosti jako čtenář, do toho se tam objevuje tajemné strašidlo.... výsledkem u nás byly napnutý děti, který potřebovaly číst dál a dál. 

dcerka si rok před školou přála nějakou knížku, která bude napsaná VELKÝMI TISKACÍMI PÍSMENY (naučila se číst, ale uměla jen velká písmena), tak se nám podařilo objevit knihu Evy Horákové (vydala jich víc) Pohádky pro všední den. Kniha podporuje metodu genetického čtení (děti se učí číst po hláskách ne po slabikách). Je psaná formou od jednoduchému k těžšímu, takže první pohádky jsou jednoslabičné, pak dvojslabičné atd. Na čtení je to jednodušší, ale žaba měla problém vnímat text, hlavně u těch jednodušších kapitol (ono tedy klobouk dolu, napsat příběh složený z jednoslabičných slov...). Ani synka, který byl tehdy ve 2. třídě, tyhle pohádky moc nezaujaly. nicméně na trénink čtení jsou fajn.

Kliknutím vložíte smajlíky:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky