mně od myšlenek na třetí dítě spolehlivě odrazují vzpomínky, na to jak mi bylo v těhotenství zle (v obou případech) a jak jsem na tom byla zdravotně bídně (u druhého dítka). Nikdy v životě jsem se necítila tak špatně jako v těhotenství, takže už opravdu netoužím po tom, zažít to znovu.
Kdybych si mě snad nápad na třetí dítě našel, neméně spolehlivě by mi v jeho realizaci zabránilo vědomí, že bychom se nevešli do našeho auta. Ne že by nám finance nedovolily pořídit si větší, to bychom asi nějak "uplácali". Spíš si pořád příliš dobře vzpomínám, že období výběru současného auta bylo velkou zatěžkávací zkouškou našeho partnerského vztahu, protože chlap vybíral skoro rok a pořád ode mně chtěl nějaké "rady", i když jsem mu milionkrát řekla, že chci jen čtyři kola, klimošku a vypínatelný přední airbag, pořád otravoval s parametry motoru, spotřebou, velikostí kufru a spoustou zkratek, o jejichž významu nemám dodnes ponětí...
mně od myšlenek na třetí dítě spolehlivě odrazují vzpomínky, na to jak mi bylo v těhotenství zle (v obou případech) a jak jsem na tom byla zdravotně bídně (u druhého dítka). Nikdy v životě jsem se necítila tak špatně jako v těhotenství, takže už opravdu netoužím po tom, zažít to znovu.
Kdybych si mě snad nápad na třetí dítě našel, neméně spolehlivě by mi v jeho realizaci zabránilo vědomí, že bychom se nevešli do našeho auta. Ne že by nám finance nedovolily pořídit si větší, to bychom asi nějak "uplácali". Spíš si pořád příliš dobře vzpomínám, že období výběru současného auta bylo velkou zatěžkávací zkouškou našeho partnerského vztahu, protože chlap vybíral skoro rok a pořád ode mně chtěl nějaké "rady", i když jsem mu milionkrát řekla, že chci jen čtyři kola, klimošku a vypínatelný přední airbag, pořád otravoval s parametry motoru, spotřebou, velikostí kufru a spoustou zkratek, o jejichž významu nemám dodnes ponětí...