manžel říkal, že těhotenství je tak nějak celkově ženská záležitost a tak že by z toho rád měl něco, co já nemám, a tak si nechal říct pohlaví. Já neměla potřebu vyzvídat a i kdybych měla, vím, že on je takový, že by mi to stejně neřekl. Ani si neuvědomuju, že by se někdy prořekl nebo že bych někdy z jeho chování měla pocit, že mu nechtěně ujel náznak k jedné nebo druhé variantě. Naopak, když se malá narodila, musela jsem se smát, když jsem si zpětně uvědomila, s jakou zodpovědností se mnou zhruba 30 týdnů vybíral klučičí variantu jména.
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
manžel říkal, že těhotenství je tak nějak celkově ženská záležitost a tak že by z toho rád měl něco, co já nemám, a tak si nechal říct pohlaví. Já neměla potřebu vyzvídat a i kdybych měla, vím, že on je takový, že by mi to stejně neřekl. Ani si neuvědomuju, že by se někdy prořekl nebo že bych někdy z jeho chování měla pocit, že mu nechtěně ujel náznak k jedné nebo druhé variantě. Naopak, když se malá narodila, musela jsem se smát, když jsem si zpětně uvědomila, s jakou zodpovědností se mnou zhruba 30 týdnů vybíral klučičí variantu jména.