ahoj, nevím, jak to mlácení hlavou přejde, ale je to takové období některých dětí. Náš malej to taky dělá (je mu 17 měsíců) a má to po manželovi, který to jako malý prý taky dělal. Dočetla jsem se, že to je třeba kvůli tomu, že pláč už nejde spustit tak nějak automaticky, tak do něčeho třískne hlavou, aby ho to bolelo, mohl plakat a všichni ho utěšovali... Takže to řešíme tak, že když mu něco zakážeme a on se položí na 4, aby mohl hlavou do něčeho bouchnout, tak mu klidně oznámíme, že ho to bude bolet. Potom řve, tak mu řekneme, že jsme mu říkali, že ho to bude bolet a víc se tím nezabýváme. Žádné utěšování, žádné ochraňování (pokud teda nejde mlátit do něčeho ostrého apod.)... Prostě ho to musí přejít. A zdá se, že už to nedělá tak často, jak to dělal, když mu byl ten rok... Teď měl taky období, že se budil a v noci plakal (ale tak nějak ne žalostně, spíš vztekle, že se mu nevěnujeme), zkoušela jsem ho konejšit, uspávat, pomazlit, napít.... Ale nic nezabíralo. Takže jsme zkusili 2x vydržet řev z postýlky a teď 2x kňourne a když zjistí, že od nás nezájem, tak se otočí a spí dál... Držím palce, ať to brzy přejde obojí.... :a:
ahoj, nevím, jak to mlácení hlavou přejde, ale je to takové období některých dětí. Náš malej to taky dělá (je mu 17 měsíců) a má to po manželovi, který to jako malý prý taky dělal. Dočetla jsem se, že to je třeba kvůli tomu, že pláč už nejde spustit tak nějak automaticky, tak do něčeho třískne hlavou, aby ho to bolelo, mohl plakat a všichni ho utěšovali... Takže to řešíme tak, že když mu něco zakážeme a on se položí na 4, aby mohl hlavou do něčeho bouchnout, tak mu klidně oznámíme, že ho to bude bolet. Potom řve, tak mu řekneme, že jsme mu říkali, že ho to bude bolet a víc se tím nezabýváme. Žádné utěšování, žádné ochraňování (pokud teda nejde mlátit do něčeho ostrého apod.)... Prostě ho to musí přejít. A zdá se, že už to nedělá tak často, jak to dělal, když mu byl ten rok...
Teď měl taky období, že se budil a v noci plakal (ale tak nějak ne žalostně, spíš vztekle, že se mu nevěnujeme), zkoušela jsem ho konejšit, uspávat, pomazlit, napít.... Ale nic nezabíralo. Takže jsme zkusili 2x vydržet řev z postýlky a teď 2x kňourne a když zjistí, že od nás nezájem, tak se otočí a spí dál...
Držím palce, ať to brzy přejde obojí.... :a: