Ahoj, ale jestli tě to aspoň malinko utěší, já jako malá byla úplně šílená a neumístitelná mimo maminku až do pěti. V pěti, tzn. v předškolním věku jsem už prožila ve školce klidný rok bez pláče, ale do té doby jsem řvala a řvala. U babiček jsem řvala a to tak, že jsem si do 24hodin vybrečela vysokánské horečky a naši si pro mě zase museli dojet :///: a žádné trauma z téhle doby nemám ;-). Teda jako já si to ani nepamatuju, matně si pamatuju, že jsem pak už vlastně nevědělla, proč brečím, ale brečela jsem. No moje máma to se mnou jednoduchý neměla, ale po tom pátým roce se to už malinko zlepšilo a od šesti jsem jezdila i na tábory ;-)
In reply to děkuji za odpověď - to mě to by Markýsek
Ahoj, ale jestli tě to aspoň malinko utěší, já jako malá byla úplně šílená a neumístitelná mimo maminku až do pěti. V pěti, tzn. v předškolním věku jsem už prožila ve školce klidný rok bez pláče, ale do té doby jsem řvala a řvala. U babiček jsem řvala a to tak, že jsem si do 24hodin vybrečela vysokánské horečky a naši si pro mě zase museli dojet :///: a žádné trauma z téhle doby nemám ;-). Teda jako já si to ani nepamatuju, matně si pamatuju, že jsem pak už vlastně nevědělla, proč brečím, ale brečela jsem. No moje máma to se mnou jednoduchý neměla, ale po tom pátým roce se to už malinko zlepšilo a od šesti jsem jezdila i na tábory ;-)