Tak přesně tohle teď řešíme u nás doma...já mám rodit za týden a syn 4rok už s tím bojuj druhý týden...změnil se hodně,nehne se ode mě,nechce být s prarodiči a to je na ně zvyklý a když odjedu byť na hodinu tak mi telefonuje,hystericky pláče,že má o mě strach,kdy přijdeu...manžela odmítá...nechce chodit ven..a řešíme to homeopatikama...už když byl menší tak nám s tímhle homeopatika pomohly...homeopatka mi řekla,že je bohužel hodně citlivý a změnu cítí dopředu a že stresuje tím co bude dopředu...takže teď čekáme,kdy to zabere...ale říkám si,že prostě vydržely jiné děti musí i on...on je na mě hodně fixovaný,protože jsme stále spolu...manžel pracuje částěčně v cizině takže na sebe nejsou moc zvyklí...já být tebou tak to určitě řeším nějakou přírodní cestou,ale malé bych určitě pomohla.protože některé děti se s tím neumí sami tak dobře vyrovnat s těma změnama...a vám to taky ulehčí...vím jak je to hrozné,vidět prcka jak je zmatený a neví si vlastně rady,co se to s ním děje...každé dítě je jiné...a musí se pochopit,co se v něm odehrává...já i když teda jsem z těch jeho scén pěnila...snažila jsem se ho pochopit...a on mi pak i sám řekl,že má o mě velký strach a bojí se,že se mu ztratím...prostě se jim v halvičkách někdy odehrávají scénaře,které by dospělí neuhádli...a radši prcka zbančí,aby dalo pokoje...znám takové...na jednu stranu nechci mít doma hysterku,ale taky se snažím pochopit,že má nejistotu z těch změn,které přijdou...protože slyší až za roh a slyší,co se mluví o příchodu sourozence...chce to hodně pochopení,lásky a nervů to přečka a vydržet...
Tak přesně tohle teď řešíme u nás doma...já mám rodit za týden a syn 4rok už s tím bojuj druhý týden...změnil se hodně,nehne se ode mě,nechce být s prarodiči a to je na ně zvyklý a když odjedu byť na hodinu tak mi telefonuje,hystericky pláče,že má o mě strach,kdy přijdeu...manžela odmítá...nechce chodit ven..a řešíme to homeopatikama...už když byl menší tak nám s tímhle homeopatika pomohly...homeopatka mi řekla,že je bohužel hodně citlivý a změnu cítí dopředu a že stresuje tím co bude dopředu...takže teď čekáme,kdy to zabere...ale říkám si,že prostě vydržely jiné děti musí i on...on je na mě hodně fixovaný,protože jsme stále spolu...manžel pracuje částěčně v cizině takže na sebe nejsou moc zvyklí...já být tebou tak to určitě řeším nějakou přírodní cestou,ale malé bych určitě pomohla.protože některé děti se s tím neumí sami tak dobře vyrovnat s těma změnama...a vám to taky ulehčí...vím jak je to hrozné,vidět prcka jak je zmatený a neví si vlastně rady,co se to s ním děje...každé dítě je jiné...a musí se pochopit,co se v něm odehrává...já i když teda jsem z těch jeho scén pěnila...snažila jsem se ho pochopit...a on mi pak i sám řekl,že má o mě velký strach a bojí se,že se mu ztratím...prostě se jim v halvičkách někdy odehrávají scénaře,které by dospělí neuhádli...a radši prcka zbančí,aby dalo pokoje...znám takové...na jednu stranu nechci mít doma hysterku,ale taky se snažím pochopit,že má nejistotu z těch změn,které přijdou...protože slyší až za roh a slyší,co se mluví o příchodu sourozence...chce to hodně pochopení,lásky a nervů to přečka a vydržet...