:00: proč tak drsně... dítě rodinu přece doplňuje - ne rozvrací... a svět není peříčko - to fakt není... - opravdu nesouhlasím s moderním trendem děti co nejdéle držet v nevědomosti a stranou od nebezpečí a problémů a pak, když se k nim dostanou, tak jsou zmatení a netuší, jak se s tím vypořádat... - žádné dítě není tak malé, že by nemělo vědět, že babička je těžce nemocná a že umírá... mělo by to přijmout, vidět, že se rodiče trápí a že je normální cítit se v takové situaci smutně... že je normální truchlit a mělo by mu být umožněno truchlit taky... loni jsme společně s dětmi pohřbívali našeho psa... pomáhaly nám kopat hrob, nakreslili pro Tomyho obrázek, který mu daly na cestu, pomáhaly ho zahrabat, upravovaly s námi hrobeček a chodí s námi zapalovat svíčku (stejně tak chodí zapalovat svíčku prababičce na hřbitov)... - od 2 let ví, jak přišli na svět a hle... nediví se tomu, nechechtají, nerudnou rozpaky... žádný čáp a vrány... prostě spermie a vajíčko, a dítě roste u maminky v pupku a když přijde jeho čas, tak se pipkou narodí ven... - naše děti vědí, že jim nemůžeme koupit všechno (ačkoli, to co by chtěly si dovolit samozřejmě můžeme, ale už z principu jim to nekoupíme - jsou vánoce a narozky, takže si to můžou přát anebo mimo to - si to nějak zasloužit) - snažím se jim vštěpovat, že nic není zadarmo, že ne vždy máme dostatek peněz a někdy je to nepříjemné... ale proč by to neměly vědět... - dítě by adekvátně věku mělo být stresu vystaveno, aby se s ním dokázalo jednou samo poprat a právě nemuselo končit na antidepresivech, aby nemuselo kouřit a chlastat, případně fetovat... neplést s drsnou výchovou bez pohlazení, milého slova... - však i já jsem kluky nosila ve vaku... Kryštof s námi spal v posteli do 4 let... Robo si k nám chodí lehnout cca ve 2 ráno... nikdo je nevyhazuje... ale opravdu netuším, proč bych je měla 2 hodiny uspávat :D
In reply to No posledni veta me by Betsabe
:00: proč tak drsně... dítě rodinu přece doplňuje - ne rozvrací... a svět není peříčko - to fakt není...
- opravdu nesouhlasím s moderním trendem děti co nejdéle držet v nevědomosti a stranou od nebezpečí a problémů a pak, když se k nim dostanou, tak jsou zmatení a netuší, jak se s tím vypořádat...
- žádné dítě není tak malé, že by nemělo vědět, že babička je těžce nemocná a že umírá... mělo by to přijmout, vidět, že se rodiče trápí a že je normální cítit se v takové situaci smutně... že je normální truchlit a mělo by mu být umožněno truchlit taky... loni jsme společně s dětmi pohřbívali našeho psa... pomáhaly nám kopat hrob, nakreslili pro Tomyho obrázek, který mu daly na cestu, pomáhaly ho zahrabat, upravovaly s námi hrobeček a chodí s námi zapalovat svíčku (stejně tak chodí zapalovat svíčku prababičce na hřbitov)...
- od 2 let ví, jak přišli na svět a hle... nediví se tomu, nechechtají, nerudnou rozpaky... žádný čáp a vrány... prostě spermie a vajíčko, a dítě roste u maminky v pupku a když přijde jeho čas, tak se pipkou narodí ven...
- naše děti vědí, že jim nemůžeme koupit všechno (ačkoli, to co by chtěly si dovolit samozřejmě můžeme, ale už z principu jim to nekoupíme - jsou vánoce a narozky, takže si to můžou přát anebo mimo to - si to nějak zasloužit) - snažím se jim vštěpovat, že nic není zadarmo, že ne vždy máme dostatek peněz a někdy je to nepříjemné... ale proč by to neměly vědět...
- dítě by adekvátně věku mělo být stresu vystaveno, aby se s ním dokázalo jednou samo poprat a právě nemuselo končit na antidepresivech, aby nemuselo kouřit a chlastat, případně fetovat... neplést s drsnou výchovou bez pohlazení, milého slova...
- však i já jsem kluky nosila ve vaku... Kryštof s námi spal v posteli do 4 let... Robo si k nám chodí lehnout cca ve 2 ráno... nikdo je nevyhazuje... ale opravdu netuším, proč bych je měla 2 hodiny uspávat :D