náš malej (28 měsíců) se taky umí pěkně vztekat. Ale není to ani tak o tom, že by se upřímně vztekal, jako spíš o tom, že se kňučením, dupáním, slzičkama a vřeštěním snaží přesvědčit mě, taťku nebo kohokoli jiného, aby bylo po jeho. Když mu vyhovím, umí vztekot ve vteřině "vypnout". Má ale smůlu, protože já už mu na to dávno neskočím, velmi se mi osvědčila taktika to jeho vztekání ignorovat, sice to na mě zkouší pořád stejně často, ale nejsou to žádný dlouhý srdceryvý scény, které by upoutávaly pozornost kolemjdoucích.
náš malej (28 měsíců) se taky umí pěkně vztekat. Ale není to ani tak o tom, že by se upřímně vztekal, jako spíš o tom, že se kňučením, dupáním, slzičkama a vřeštěním snaží přesvědčit mě, taťku nebo kohokoli jiného, aby bylo po jeho. Když mu vyhovím, umí vztekot ve vteřině "vypnout". Má ale smůlu, protože já už mu na to dávno neskočím, velmi se mi osvědčila taktika to jeho vztekání ignorovat, sice to na mě zkouší pořád stejně často, ale nejsou to žádný dlouhý srdceryvý scény, které by upoutávaly pozornost kolemjdoucích.