Já jsem ještě chtěla říct, že ono má všechno svoje. Píšeš, že potřebuješ mít 2-3 hod. pro sebe na odpočinek. To má málokdo, nicméně každý člověk má jinou hranici, za kterou nemůže dojít. Znám ženskou, která se v mé profesi složila, protože už prostě nezvládla, jak se to stále nabalovalo. Oproti tomu má kolegyně to táhla několik měsíců i za ni a přestože tvrdila, že už nemůže, prostě jela...Tím chci říct, že tě neodsuzuju. Já třeba taky nedokážu pořád fungovat. Někdy taky musím vypnout. Ale je fakt, že spousta věcí se dá ovlivnit. Třeba ty změny, co tu holky píšou - chodit s dítětem ven, v tom není žádná věda. Prostě to je potřeba a jde jen o základní krok. Po čase už ti to nepřijde a uvidíš, že v konečném důsledku budete všichni spokojenější. Kluk se vybouří, ty si venku chvilku oddychneš taky. Běžte na místo, kde může běhat a ty se nemusíš bát, že ho něco přejede a nech ho...Mezi děti klidně choďte. Tím, že je vidí jen občas, je o to víc rozjívený a pak jim může ubližovat, neví, jak se k nim má chovat. Znám to od malé. Byli jsme často nemocní, pak zase kamarádky a neměli jsme možnost jít mezi děti. Co ta vyváděla...až jsem se styděla. Ona v té době navíc žárlila, protože měla sourozence a vybíjela si svůj vnitřní neklid na těch dětech. Po čase se to srovnalo. Dopřej mu, aby se taky mohl vyklidnit. Být stále ve stejném prostředí a se stejnými lidmi...z toho by hráblo každému! :s: :a:
In reply to oki by Terry Von K.
Já jsem ještě chtěla říct, že ono má všechno svoje. Píšeš, že potřebuješ mít 2-3 hod. pro sebe na odpočinek. To má málokdo, nicméně každý člověk má jinou hranici, za kterou nemůže dojít. Znám ženskou, která se v mé profesi složila, protože už prostě nezvládla, jak se to stále nabalovalo. Oproti tomu má kolegyně to táhla několik měsíců i za ni a přestože tvrdila, že už nemůže, prostě jela...Tím chci říct, že tě neodsuzuju. Já třeba taky nedokážu pořád fungovat. Někdy taky musím vypnout. Ale je fakt, že spousta věcí se dá ovlivnit. Třeba ty změny, co tu holky píšou - chodit s dítětem ven, v tom není žádná věda. Prostě to je potřeba a jde jen o základní krok. Po čase už ti to nepřijde a uvidíš, že v konečném důsledku budete všichni spokojenější. Kluk se vybouří, ty si venku chvilku oddychneš taky. Běžte na místo, kde může běhat a ty se nemusíš bát, že ho něco přejede a nech ho...Mezi děti klidně choďte. Tím, že je vidí jen občas, je o to víc rozjívený a pak jim může ubližovat, neví, jak se k nim má chovat. Znám to od malé. Byli jsme často nemocní, pak zase kamarádky a neměli jsme možnost jít mezi děti. Co ta vyváděla...až jsem se styděla. Ona v té době navíc žárlila, protože měla sourozence a vybíjela si svůj vnitřní neklid na těch dětech. Po čase se to srovnalo. Dopřej mu, aby se taky mohl vyklidnit. Být stále ve stejném prostředí a se stejnými lidmi...z toho by hráblo každému! :s: :a: