Je tam asi od všeho kousek. Nevím jak jsou děti staré (kromě malé)...1. pokud je v období vzdoru (2.-3. rok), je normální, že si snaží prosadit svou - to je to chci-nechci. Na to se mi osvědčilo, že může změnit přání jen jednou: nechci jíst - vezmu talíř, uklízím - chci jíst. Chceš opravdu chceš jíst? Když nebudeš, okamžitě ho odnesu. Když řekne ano a dělá místo jídla kraviny, seberu a už nevrátím...2. Tím, že ti schválně vysype bednu, to je testování hranic - kam až může dojít. Vymez pevné hranice, nebude muset tolik zkoušet. Třeba zaveď pravidlo 3x a dost, pak následuje trest. Buď důsledná, jinak je to naprd. 3. Může se cítit přehlížený a upoutává tvou pozornost - proto zlobí. Zkusit s ním trávit víc času nebo se průběžně zajímat i o něj - přebaluješ malou, zeptej se co dělá, vyprávějte si pohádku, říkanky, zpívejte, dávej mu úkoly - prosím, dones nebo najdi mi v pexesu obrázek..., písmenko A...Vím že se to dělá hůř než se píše. Mám to doma taky tak - 2 a 3/4 roku a půl roku. Někdy mám pocit, že celý den jenom ječím, protože dělá jednu kravinu za druhou. Někdy se blbě vyspí, jindy si chce se mnou hrát a já nemám čas, někdy jsem na zabití já a ona to odráží :00: Není to vůbec jednoduché. Mockrát mám chuť se na všechno vyprdnout a utéct do lesa a vrátit se za dva dny. Zoufale chodím po bytě, cedíš skrz zuby, že tohle se prostě nedá a přestože vím přesně, jak bych se v dané situaci měla zachovat, udělám to opačně. Pak jsem nešťastná sama ze sebe, že jakožto pedagog jsem selhala na plné čáře a mrzí mě, že si neumím věci lépe zorganizovat a vyklidnit se... :s: Tak pevné nervy a věř, že bude líp :s:
Je tam asi od všeho kousek. Nevím jak jsou děti staré (kromě malé)...1. pokud je v období vzdoru (2.-3. rok), je normální, že si snaží prosadit svou - to je to chci-nechci. Na to se mi osvědčilo, že může změnit přání jen jednou: nechci jíst - vezmu talíř, uklízím - chci jíst. Chceš opravdu chceš jíst? Když nebudeš, okamžitě ho odnesu. Když řekne ano a dělá místo jídla kraviny, seberu a už nevrátím...2. Tím, že ti schválně vysype bednu, to je testování hranic - kam až může dojít. Vymez pevné hranice, nebude muset tolik zkoušet. Třeba zaveď pravidlo 3x a dost, pak následuje trest. Buď důsledná, jinak je to naprd. 3. Může se cítit přehlížený a upoutává tvou pozornost - proto zlobí. Zkusit s ním trávit víc času nebo se průběžně zajímat i o něj - přebaluješ malou, zeptej se co dělá, vyprávějte si pohádku, říkanky, zpívejte, dávej mu úkoly - prosím, dones nebo najdi mi v pexesu obrázek..., písmenko A...Vím že se to dělá hůř než se píše. Mám to doma taky tak - 2 a 3/4 roku a půl roku. Někdy mám pocit, že celý den jenom ječím, protože dělá jednu kravinu za druhou. Někdy se blbě vyspí, jindy si chce se mnou hrát a já nemám čas, někdy jsem na zabití já a ona to odráží :00: Není to vůbec jednoduché. Mockrát mám chuť se na všechno vyprdnout a utéct do lesa a vrátit se za dva dny. Zoufale chodím po bytě, cedíš skrz zuby, že tohle se prostě nedá a přestože vím přesně, jak bych se v dané situaci měla zachovat, udělám to opačně. Pak jsem nešťastná sama ze sebe, že jakožto pedagog jsem selhala na plné čáře a mrzí mě, že si neumím věci lépe zorganizovat a vyklidnit se... :s: Tak pevné nervy a věř, že bude líp :s: