Myslím, že seš na tom mnohem hůř než já. Já mívám i světlý chvilky, to znamená, že třeba někdy několik hodin nezvracím a není mi ani na zvracení, jen cítím šílenou únavu a nevydržím stát na nohách. Mívám dny, kdy se najím v pohodě, a dny, kdy mám strašnej problém strčit cokoliv do pusy. Dny, kdy cítím jídlo, a letím na záchod, a pak dny, kdy mi to vůbec nevadí. Kosmetika mi žádná naštěstí nevadí. S tou hlavou to mám podobný, myju jí tak jednou za deset dní. Mazat břicho jsem si zatím nezačla, to by teď ani nešlo, vadí mi jakejkoliv dotek břicha, někdy i peřina. Já to s tou prací pořád řeším a pořád nevím... Jestli zůstanu doma, tak už nebudu mít absolutně žádný pohyb a budu půl roku jen ležet a vzdychat...A taky si reálně uvědomuju, že jsem docela rozmazlenec, kterej problémy řeší fňukáním, a cimprlich se strašně nízkým prahem bolesti a že je možná nejvyšší čas se tomu postavit. Já jsem přesně ten typ, kterej si u zubaře nechává vždycky píchnout injekci, při každý bolesti si okamžitě bere prášek, při každým trápení hned brečí a lituje se. No a pak vidím, co všechno vydržej ostatní ženský a jak dokážou bejt silný a říkám si, že nemůžu bejt donekonečna takovej posera. :///: Moc ti držím palce, ať je ti co nejlíp, za pár týdnů to budeš mít všechno za sebou! :a:
In reply to vůbec nechápu, že v tom stavu by ha.nka
Myslím, že seš na tom mnohem hůř než já. Já mívám i světlý chvilky, to znamená, že třeba někdy několik hodin nezvracím a není mi ani na zvracení, jen cítím šílenou únavu a nevydržím stát na nohách. Mívám dny, kdy se najím v pohodě, a dny, kdy mám strašnej problém strčit cokoliv do pusy. Dny, kdy cítím jídlo, a letím na záchod, a pak dny, kdy mi to vůbec nevadí. Kosmetika mi žádná naštěstí nevadí. S tou hlavou to mám podobný, myju jí tak jednou za deset dní. Mazat břicho jsem si zatím nezačla, to by teď ani nešlo, vadí mi jakejkoliv dotek břicha, někdy i peřina.
Já to s tou prací pořád řeším a pořád nevím... Jestli zůstanu doma, tak už nebudu mít absolutně žádný pohyb a budu půl roku jen ležet a vzdychat...A taky si reálně uvědomuju, že jsem docela rozmazlenec, kterej problémy řeší fňukáním, a cimprlich se strašně nízkým prahem bolesti a že je možná nejvyšší čas se tomu postavit. Já jsem přesně ten typ, kterej si u zubaře nechává vždycky píchnout injekci, při každý bolesti si okamžitě bere prášek, při každým trápení hned brečí a lituje se. No a pak vidím, co všechno vydržej ostatní ženský a jak dokážou bejt silný a říkám si, že nemůžu bejt donekonečna takovej posera. :///:
Moc ti držím palce, ať je ti co nejlíp, za pár týdnů to budeš mít všechno za sebou! :a: