1. mne spíše mrzelo, že už nejsem vnitřně tolik "angažovaná" - neumím ten pocit popsat - že už to tolik prostě nežeru - práce mne dál baví, jen si člověk v sobě prostě přerovná priority a pak mu právě "starosti" kolegů přijdou malicherné a chvílemi až otravné... ale našla jsem si v tom nakonec výhodu - oni se zalamovali a rozčilovali nad věcmi, které dle mne za to nestály a nakonec bylo vlastně příjemné dorazit domů s čistou hlavou - chodila jsem si tak potom pokaždé odpočinout - do práce od rodinných povinností, domů si zase orazit od práce...
2. práci jsem hledala cca 3/4 roku, téměr rok... ale našla jsem si to své vysněné, kombinovatelené s rodinou... OČR jsem si však nebrala - buď home office, nebo hlídání
1. mne spíše mrzelo, že už nejsem vnitřně tolik "angažovaná" - neumím ten pocit popsat - že už to tolik prostě nežeru - práce mne dál baví, jen si člověk v sobě prostě přerovná priority a pak mu právě "starosti" kolegů přijdou malicherné a chvílemi až otravné...
ale našla jsem si v tom nakonec výhodu - oni se zalamovali a rozčilovali nad věcmi, které dle mne za to nestály a nakonec bylo vlastně příjemné dorazit domů s čistou hlavou - chodila jsem si tak potom pokaždé odpočinout - do práce od rodinných povinností, domů si zase orazit od práce...
2. práci jsem hledala cca 3/4 roku, téměr rok... ale našla jsem si to své vysněné, kombinovatelené s rodinou... OČR jsem si však nebrala - buď home office, nebo hlídání