synek do 15 měsíců běžně vstával ráno v půl páté a přes den mi spal zásadně jen když jsem ho tlačila po venku v kočáře, usnul tak dvakrát třikrát za den na dvacet - třicet minut. Noční režim raději ani nevzpomínám. V těch 15 měsících mi ho hlídával dědeček a tomu se tolikrát denně ven s kočárem nechtělo, tak synka naučil spát v postýlce, najednou to šlo jednou denně, bez nějakýho velkýho uspávání a klidně i na dvě a půl hodinky v kuse. Zároveň s tím se synkovi zásadně zlepšilo i noční spaní. Teď je mu 20 měsíců a v noci už se většinou budí jen jednou nebo dvakrát, vždycky se vyčůrá a hned zase usne. Ráno vstává mezi čtvrtou a pátou na mlíko, někdy ještě na chvíli usne, někdy už ne. Pak chodí spát v poledne, tak na hodinku. A večer ho ukládáme před osmou, usíná tak v půl deváté v devět. Usíná celkem rychle a bez problémů, ale jen v případě, že u toho nejsem já. Když ho ukládá manžel, nebo když je u našich a ukládá ho babička nebo děda, usne během pár minut. Když zbyde uspávání na mě, zuby nechty drží oči otevřené a smlouvá o další pohádku klidně i půl druhé hodiny. Mnohem víc se mi osvědčilo uložit ho do jeho postýlky, odejít z pokoje a v případě, že z postýlky vyleze (šprušle z bočnice jsme mu vyndali ve 13 měsících, protože je vysokej a pohybově zdatnej a už tehdy se začal pokoušet přelézt postýlku vrchem), znovu ho do ní zahnat, než u něj celou dobu sedět a čekat až usne. Když jsem s ním, prostě si chce hrát a užívat maminky, na ostatní to vůbec nezkouší. Takže moje rada - máš-li tu možnost, nech uspávání na tatínkovi. To, že je nachlazený a chodíte méně ven, určitě vliv má, náš malej taky usíná mnohem lépe, když je vylítanej z venku než když celý den trčíme doma. Hlavně je to znát na tom odpoledním spánku, když jdeme dopoledne ven, spí i dvě hodinky, když jsme doma, probudí se třeba už po půl hodině a znovu neusne.
synek do 15 měsíců běžně vstával ráno v půl páté a přes den mi spal zásadně jen když jsem ho tlačila po venku v kočáře, usnul tak dvakrát třikrát za den na dvacet - třicet minut. Noční režim raději ani nevzpomínám. V těch 15 měsících mi ho hlídával dědeček a tomu se tolikrát denně ven s kočárem nechtělo, tak synka naučil spát v postýlce, najednou to šlo jednou denně, bez nějakýho velkýho uspávání a klidně i na dvě a půl hodinky v kuse. Zároveň s tím se synkovi zásadně zlepšilo i noční spaní. Teď je mu 20 měsíců a v noci už se většinou budí jen jednou nebo dvakrát, vždycky se vyčůrá a hned zase usne. Ráno vstává mezi čtvrtou a pátou na mlíko, někdy ještě na chvíli usne, někdy už ne. Pak chodí spát v poledne, tak na hodinku. A večer ho ukládáme před osmou, usíná tak v půl deváté v devět. Usíná celkem rychle a bez problémů, ale jen v případě, že u toho nejsem já. Když ho ukládá manžel, nebo když je u našich a ukládá ho babička nebo děda, usne během pár minut. Když zbyde uspávání na mě, zuby nechty drží oči otevřené a smlouvá o další pohádku klidně i půl druhé hodiny. Mnohem víc se mi osvědčilo uložit ho do jeho postýlky, odejít z pokoje a v případě, že z postýlky vyleze (šprušle z bočnice jsme mu vyndali ve 13 měsících, protože je vysokej a pohybově zdatnej a už tehdy se začal pokoušet přelézt postýlku vrchem), znovu ho do ní zahnat, než u něj celou dobu sedět a čekat až usne. Když jsem s ním, prostě si chce hrát a užívat maminky, na ostatní to vůbec nezkouší. Takže moje rada - máš-li tu možnost, nech uspávání na tatínkovi. To, že je nachlazený a chodíte méně ven, určitě vliv má, náš malej taky usíná mnohem lépe, když je vylítanej z venku než když celý den trčíme doma. Hlavně je to znát na tom odpoledním spánku, když jdeme dopoledne ven, spí i dvě hodinky, když jsme doma, probudí se třeba už po půl hodině a znovu neusne.