ono je to hrozně návykový a hlavně u toho strašně rychle utíká čas.. já to dobře znám, já bejvala taky strašná pařanka, jedna z nejhorších her pro mne byla Baldur´s gate, k tomu jsem si v osm večer sedla jenom na hodinku na dvě, a pak mi najednou strašně kručelo v břiše a koukala jsem, že už jsou tři ráno ;) to se prostě snažíš zabít ještě tuhle mrchu, ještě tuhle mrchu, a ještě koukneš do týhle lokace a ještě teda splníš tenhle quest, to bude hned, a tohle to bude jen pár minut, a pak si přerovnáš něco v inventáři a pak prostě ještě musíš zkusit, jak to půjde s tim novym mečem/lukem/v tý nový zbroji... a ten čas běží ani nevíš jak. ;) Jinak, mě osobně na manželově hraní ani moc nevadí to, že hraje on, mě spíš vadí, že nemůžu hrát taky;).
In reply to to by mě zajímalo, co by vaidleja
ono je to hrozně návykový a hlavně u toho strašně rychle utíká čas.. já to dobře znám, já bejvala taky strašná pařanka, jedna z nejhorších her pro mne byla Baldur´s gate, k tomu jsem si v osm večer sedla jenom na hodinku na dvě, a pak mi najednou strašně kručelo v břiše a koukala jsem, že už jsou tři ráno ;) to se prostě snažíš zabít ještě tuhle mrchu, ještě tuhle mrchu, a ještě koukneš do týhle lokace a ještě teda splníš tenhle quest, to bude hned, a tohle to bude jen pár minut, a pak si přerovnáš něco v inventáři a pak prostě ještě musíš zkusit, jak to půjde s tim novym mečem/lukem/v tý nový zbroji... a ten čas běží ani nevíš jak. ;)
Jinak, mě osobně na manželově hraní ani moc nevadí to, že hraje on, mě spíš vadí, že nemůžu hrát taky;).